Podzim dává očím zabrat. Šero, mlha, umělé světlo i drobné vady mohou zhoršit vidění
Praha 12. října 2026
Podzim přináší nejen kratší dny, ale také výrazně náročnější podmínky pro lidský zrak. Denního světla ubývá každý den až o čtyři minuty, lidé tráví více času pod umělým osvětlením a řidiči se častěji potýkají se šerem, mlhou, deštěm, oslněním či tmou. Právě v takto zhoršených světelných podmínkách se navíc mohou výrazněji projevit i oční vady, kterých si člověk za běžného denního světla nemusí vůbec všimnout.
S úbytkem denního světla jsou oči více namáhány. Nedostatek přirozeného světla v kombinaci s nekvalitním osvětlením může vést k únavě očí, bolestem hlavy, horšímu zaostřování a celkové únavě. Intenzita a délka světla přitom ovlivňují nejen zrak, ale také psychickou kondici. „Přirozené denní světlo má plné barevné spektrum, jehož intenzita i barevné odstíny se v průběhu dne neustále mění. To běžné umělé osvětlení nedokáže a zůstává po celý den stejné. Navíc umělému světlu často chybí přirozená dynamika barevných tónů, na kterou je náš organismus adaptován. Nepřirozené nebo stálé světelné podmínky stimulují lidský organismus odlišně a při dlouhodobém působení mají vliv především na psychiku. Lidé mohou pociťovat ve větší míře podráždění či stres,“ vysvětlila Petra Uhlářová, lékařka oční kliniky Gemini.
Problémem může být také nadbytek modrého světla z mobilních telefonů, počítačů, televizí nebo některých světelných zdrojů – například zářivek. Podle odborníků může jeho nadměrné působení souviset s únavou, zarudnutím očí, horším zaostřováním a problémy se spánkem. „Modré světlo ovlivňuje přirozené uvolňování melatoninu, hormonu, který je důležitý pro kvalitu spánku. Zvláštní pozornost osvětlení by proto měli věnovat lidé, kteří pracují v místnostech bez oken nebo tráví velkou část dne před obrazovkami,“ doporučil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Podzimní šero může navíc odhalit problémy, které člověk za běžného denního světla vůbec nevnímá. „Jedním z nich je noční myopie, tedy přechodná krátkozrakost objevující se za zhoršených světelných podmínek. Oko se v šeru stává dočasně krátkozrakým a lidé, kteří už brýle nosí, mohou mít pocit, že jejich dioptrická vada zesílila. Hůře pak rozeznávají tmavé předměty na tmavém pozadí a mohou být citlivější na oslnění,“ uvedl lékař.
Ještě výraznější potíže způsobuje šeroslepost, při níž se zhoršuje vidění za šera a tmy. Člověk se tak hůře orientuje v málo osvětleném prostoru. „Přes den za dobrého osvětlení vidí člověk normálně, vidění se ale výrazně zhoršuje za šera a ve tmě, ztrácí se i periferní vidění. Po rozednění se situace opět upravuje k lepšímu. Člověk má potíže nejen při řízení auta v noci nebo v mlze, ale také s orientací v tmavých prostorách. Hůře se například pohybuje v šeru a vyhýbá nábytku. V pozdějších stádiích onemocnění dochází k postupné ztrátě centrální zrakové ostrosti a vidění se tak neupraví na původní hodnotu ani při dobrých světelných podmínkách,“ popsala Denisa Čamková, lékařka vyškovské oční kliniky Gemini.
Podzim představuje zátěž zejména pro řidiče. Riziko dopravní nehody je během zimních měsíců až patnáctkrát vyšší než v létě. Mlha, déšť nebo sníh, pozdní rozednívání a brzké stmívání zhoršují viditelnost a zároveň přispívají k únavě a ospalosti. Světla protijedoucích automobilů mohou řidiče navíc oslnit a způsobit krátkodobou ztrátu vidění. „Až 20 procent řidičů svou oční vadu podceňuje nebo o ní vůbec neví a přibližně pětina řidičů, kteří by měli za volantem používat dioptrické brýle, přiznává, že řídí bez nich. Normální ostrost vidění je předpokladem pro včasné rozpoznání dopravních značek, spatření chodců a překážek na vozovce i pro odhad jízdní rychlosti ostatních účastníků provozu. Nekorigovaná zraková vada tak může být příčinou závažných dopravních nehod,” upozornil Pavel Stodůlka.
Lékaři doporučují věnovat na podzim zraku větší pozornost a nepodceňovat signály. „Základem je kvalitní osvětlení pracovního prostoru, pravidelné přestávky při práci s obrazovkami a omezení intenzivního světla před spaním. Pokud se ale objeví dlouhodobé pálení či únava očí, zhoršení vidění za šera, výrazná citlivost na světlo nebo časté bolesti hlavy, je vhodné nechat zrak zkontrolovat. Právě horší světelné podmínky totiž mohou upozornit na oční vadu, která se za běžného denního světla dosud neprojevovala,“ uzavřel světově uznávaný oční chirurg.
SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz
Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První klinika byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 a v současnosti provozuje klinika v České republice deset pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Jinonicích, Českých Budějovicích, Ostravě – Bělském Lese a Hrušově, Vyškově, Brně, Novém Jičíně a Liberci. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. Ročně se na klinice provede více než 60 000 zákroků. V současnosti v Gemini pracuje přes 400 zaměstnanců. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg přednosta MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.