Milan Syruček: Den či přesněji noc, která mi nevymizí z paměti
Praha 22. srpna 2026
Ten den 20 srpna 1968 a zejména následující, se mi nikdy nevymaže z paměti. Měl jsem v Mladé frontě službu vedoucího vydání a když jsem po 23. hodině skončil a nasedl do auta, abych jel na Zbraslav, netušil jsem, že letadla, která mi létala nad hlavou, není jen nějaké cvičení, ale nálet na nás. Až doma mi manželka řekla, oč jde. Okamžitě jsem zavolal do redakce, aby nikdo neodcházel a okamžitě jsem otočil auto a jel zpět. Dokonce se nám podařilo napsat první reportáže o okupaci. Ráno v půl šesté jsme vydali nové vydání, zmobilizovali jsme studenty z koleje, aby nám pomohli roznášet první výtisky, další vyšly v našich filiálkách v Ostravě a Brně.
Celkem jsme v tomto období vydali osm vydání v nákladu sto tisíc výtisků, které nám pomáhala po republice rozvážet svými auty Janka Radotín a další závody. Vím to přesně, náš ekonomický ředitel poté platil zbraslavské tiskárně tisk a další náklady s tím spojené, Jirka Voronecký, ekonomický ředitel Vranských papíren, dodal potřebný papír, na každý den dokonce jiné barvy, pomáhali i moji kamarádi, ač sami nebyli novináři. Stejně to nepomohlo odvrátit naši novou okupaci, ale prostě nešlo zůstat se založenýma rukama. Na důkaz toho alespoň otiskujeme některé výtisky.
