Exotická dovolená bez zdravotních komplikací. Co nepodcenit před cestou, radí odborník ze Zdravotního ústavu v Ostravě
Praha, 9. května 2026
Exotické destinace lákají čím dál víc Čechů, zdravotní přípravu ale často podceňují. Přitom právě včasné očkování, dodržení základních pravidel na cestách a správně vybavená lékárnička rozhodují o tom, zda si z dovolené přivezou jen zážitky, nebo i zdravotní komplikace. Jak se na cestu připravit a na co si dát pozor, shrnuje MUDr. Marek Horák, vedoucí oddělení očkování a cestovní medicíny Zdravotního ústavu v Ostravě.
Zájem o cestování mimo Evropu roste. Podle dat z cestovního ruchu dnes téměř 40 % zahraničních cest směřuje právě do vzdálenějších destinací. „Nejoblíbenějšími exotickými destinacemi jsou země jihovýchodní Asie, následuje subsaharská Afrika a Jižní a Střední Amerika. Většina zdravotních rizik je společná,“ uvádí MUDr. Marek Horák ze Zdravotního ústavu v Ostravě. Zatímco výběr ubytování nebo pojištění mají lidé obvykle dobře promyšlené, na vlastní zdraví často zapomínají. Přitom právě zdravotní příprava může zásadně ovlivnit průběh celé dovolené.
Nejčastějším zdravotním problémem, který si Češi z cest přivážejí, jsou zažívací obtíže infekčního původu, zejména průjmová onemocnění. Následují respirační infekce, které nejsou výjimkou ani v tropických oblastech. „I v tropech je možné se nachladit, nahrávají tomu prudké změny teplot, klimatizace a dlouhé lety v letadle,“ popisuje MUDr. Marek Horák. „Často se dovážejí i virové hepatitidy a virové nákazy přenášené komáry, nejčastěji horečka dengue, následují zika a chikungunya. Méně častá, ale potenciálně vysoce závažná onemocnění představují břišní tyfus, malárie nebo parazitární infekce. Specifickou skupinou cestovatelských „suvenýrů“ jsou pak sexuálně přenosné nemoci,“ doplňuje.
Méně známým, ale o to rizikovějším faktorem může být i koupání ve sladké vodě v tropických oblastech. Ta může obsahovat zárodky parazitů, i když na první pohled působí zcela čistě. Rizikové přitom nemusí být jen samotné koupání, ale i krátké brodění.
Velká část zdravotních komplikací přitom souvisí s nedostatečnou přípravou před odjezdem. Klíčové je začít řešit zdravotní stránku cesty včas. „Ideální je začít s přípravami alespoň dva až tři měsíce před odjezdem. I když člověk odjíždí na poslední chvíli, stále má smysl situaci řešit. I neúplné očkování je lepší než žádné,“ říká MUDr. Marek Horák.
Pro některé africké a jihoamerické země je nutné povinné očkování proti žluté zimnici, vedle něj odborníci doporučují především ochranu proti virovým hepatitidám A a B, břišnímu tyfu a kontrolu platnosti očkování proti tetanu. Při cestách do přírody nebo odlehlých oblastí je vhodné zvážit také očkování proti vzteklině.
Vedle podceňování prevence přetrvávají mezi cestovateli i nebezpečné mýty. „Ano, deset nejčastějších jsme shrnuli i do informačního manuálu. Kdybych z nich měl vybrat jeden, byl by to hned ten první – cestovatelé často podlehnou dojmu, že pokud oni sami, jejich známí nebo třeba cestovní kancelář byli v cílové destinaci opakovaně a s žádnými zdravotními problémy se nesetkali, je cestování zcela bezpečné a žádná opatrnost ani preventivní opatření nejsou potřeba. Ve skutečnosti tu ale bezezbytku platí přísloví o džbánu a utrženém uchu,“ říká Horák.
Základem bezpečného pobytu je dodržování jednoduchých pravidel. „Dávat si pozor na to, co budu jíst a pít, a na osobní hygienu. Dávat si pozor na komáry a další krev sající členovce. A mít respekt k lidem, zvířatům, přírodním podmínkám i signálům vlastního těla, nechtít na cestách zvládnout vše za každou cenu,“ shrnuje MUDr. Marek Horák.
Důležité je myslet na zdraví i po návratu. Některá onemocnění se totiž nemusí projevit okamžitě a jejich inkubační doba může být od několika hodin až po měsíce, v některých případech i roky. Varovnými příznaky jsou například horečka, zažívací obtíže, vyrážka, bolesti svalů nebo neobvyklá únava. „Pokud se objeví jakékoliv neobvyklé zdravotní potíže bez jasné příčiny, je vhodné vyhledat lékaře a zmínit nedávnou cestu do zahraničí,“ upozorňuje MUDr. Marek Horák.
Součástí přípravy by měla být také cestovní lékárnička, která by měla obsahovat pravidelně užívané léky i základní prostředky pro řešení běžných potíží na cestách. „Především léky, které cestovatel pravidelně užívá, a to v dostatečném množství i s určitou rezervou. Dále antimalarická profylaxe, pokud cesta směřuje do malarické oblasti. Dezinfekce, náplasti, obvaz, pružné obinadlo, případně mast s obsahem protizánětlivé látky na bolesti svalů, šlach a kloubů. Léky proti alergii, oční kapky, gel po poštípání hmyzem. Léky proti bolesti a ke snížení teploty. Léky proti průjmům, zažívacím obtížím a nevolnosti, včetně cestovní kinetózy. Zásyp nebo krém proti opruzeninám, přípravek na nouzovou dezinfekci pitné vody, pinzeta, nůžky a spínací špendlíky,“ vyjmenovává MUDr. Marek Horák.
Závěrem odborníci připomínají, že většině zdravotních komplikací lze předejít. Stačí nepodcenit přípravu, dodržovat základní pravidla a v případě potíží jednat včas. „Doporučil bych každému cestovateli nebát se obrátit na odborníky a řídit se jejich radami. K cestě je dobré přistupovat bez strachu, ale s respektem,“ uzavírá MUDr. Marek Horák.