Imunita potřebuje péči i před první virózou. Co jí na podzim prospívá?
Praha 11. října 2026
S prvními chladnými dny začínáme přemýšlet, jak se letos vyhnout nachlazení. Často přitom hledáme přípravek, který by naši obranyschopnost rychle podpořil. Její fungování sice částečně ovlivňuje genetika, neméně důležité jsou ale i každodenní návyky – jak spíme, co jíme nebo zda si dopřáváme dostatek odpočinku. Významný vliv má také střevní mikrobiom, tedy společenství mikroorganismů, které se podílí nejen na trávení, ale i na obranyschopnosti organismu. O své zdraví se proto vyplatí pečovat průběžně, ideálně ještě dříve, než se objeví první příznaky nachlazení.
Obranyschopnost je jedním ze základních předpokladů každodenního fungování lidského organismu. Většinou jí ale příliš nevěnujeme pozornost, alespoň dokud nás nezačne pobolívat v krku. První obrannou linii proti škodlivým vlivům tvoří kůže a sliznice, které pomáhají bránit průniku nežádoucích mikroorganismů do těla. Pokud přes ně proniknou, přicházejí na řadu další obranné mechanismy. Aby celý systém dobře fungoval, potřebuje dostatek živin, spánku a prostoru na regeneraci.
Právě spánek často ustupuje jiným povinnostem. Jeho význam ukázala studie publikovaná v časopise Sleep, podle níž měli lidé spící méně než pět hodin nebo pět až šest hodin vyšší pravděpodobnost rozvoje nachlazení po experimentální expozici viru než ti, kteří spali více než sedm hodin. U skupiny se spánkem v délce přibližně šest až sedm hodin se už statisticky významné zvýšení rizika neprokázalo. Tato souvislost přetrvala i po zohlednění dalších faktorů. „Na dostatek spánku je dobré myslet dřív, než se dostaví vyčerpání. Nejde jen o počet hodin, ale také o pravidelnost. Pomoci může i ranní pobyt na denním světle, který podporuje přirozený denní rytmus,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., která se věnuje genetickému výzkumu v Chromozoom.
Na obranyschopnost mají vliv i geny
Na fungování imunitního systému nemá vliv jen životní styl. Část rozdílů mezi lidmi souvisí také s genetickou výbavou. Genetické varianty se mohou podílet například na tom, jak organismus reaguje na některé infekce nebo jak je nastavena vrozená a získaná imunitní odpověď. Neznamená to ale, že geny předem určují, zda člověk onemocní. Výsledné riziko vždy ovlivňuje více faktorů, od věku a zdravotního stavu až po prostředí a každodenní návyky.
„Genetická analýza může ukázat určité vrozené predispozice související s fungováním imunitního systému. Test DNA 360 Plus od Chromozoom se zaměřuje například na genetické souvislosti spojené s obranou proti respiračním a bakteriálním infekcím, fungováním vrozené i specifické imunity a některými virovými onemocněními. Výsledek je ale potřeba chápat jako jednu část celkového obrazu, ne jako předpověď toho, zda člověk konkrétní nemoc dostane,“ vysvětluje Procházková.
Pestrost na talíři
Důležitou roli hraje také střevní mikrobiom. Péče o něj přitom nemusí znamenat překombinovaný jídelníček. Pomáhá především střídat různé druhy zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin, ořechů a semínek. Tyto skupiny potravin přispívají k příjmu různých typů vlákniny a dalších látek využívaných střevním mikrobiomem. Podle toho, co nám vyhovuje, můžeme zařazovat i fermentované potraviny, například jogurt, kefír nebo kysané zelí.
Kromě vlákniny potřebuje organismus také dostatek energie, bílkovin, vitaminů a minerálních látek. Jejich nedostatek se může projevit i na fungování imunitního systému. Také v tom se lidé mohou lišit; genetické predispozice mohou souviset například s metabolismem nebo využitím některých vitaminů. Neznamená to ale, že je člověk musí doplňovat ve vyšších dávkách. Doplňky stravy mají smysl především při nedostatku nebo zvýšené potřebě a nevyvážený jídelníček samy nenahradí.
Někdy je nejlepší trochu ubrat
Fungování imunitního systému může negativně ovlivňovat dlouhodobý stres, kouření, nadměrná konzumace alkoholu i opakovaný nedostatek spánku. Pohyb je naopak součástí zdravého režimu, důležitý je ale i dostatek odpočinku. Když se necítíme dobře, není potřeba náročný trénink za každou cenu dokončit. „Nemusíme na podzim změnit celý život během jednoho týdne. Lepší je začít jedním návykem, který dokážeme udržet, třeba pravidelnějším usínáním nebo pestřejšími přílohami. Jednotlivé kroky se pak postupně doplňují,“ říká Procházková. „Nemá smysl snažit se imunitu jednorázově nakopnout. Mnohem víc uděláme, když jí dlouhodobě vytvoříme dobré podmínky. Pestré jídlo, pravidelný spánek a odpočinek možná znějí obyčejně, právě o tom ale každodenní péče o zdraví je. A když nejsme fit, je v pořádku zpomalit,“ uzavírá.
Foto: Adobe Stock