Pavel Šporcl zdolal houslový Mount Everest. Po více než třiceti letech jako první český houslista zahrál všech 24 Paganiniho Capriccií
Praha 1. září 2026
Pavel Šporcl 30. srpna 2026 v rámci Klášterních hudebních slavností v Rapotíně provedl během jediného večera kompletní cyklus 24 Capriccií pro sólové housle Niccolòa Paganiniho. Tento koncert se zapíše jako mimořádná událost české houslové historie.
Jde o jeden z nejnáročnějších cyklů houslového repertoáru a do jeho kompletního provedení během jediného večera se i ve světě pouští jen velmi málo houslistů. Vedle extrémních technických nároků vyžaduje také mimořádnou fyzickou a psychickou výdrž. Je to svým způsobem houslový maraton.
Koncert si Šporcl sám uváděl, trval přibližně hodinu a tři čtvrtě a celý jej odehrál bez přestávky.
„Jsem obrovsky rád, že jsem to zvládl. Bylo to splnění mého velkého snu. Publikum bylo neuvěřitelné – poslouchalo každou notu a celou hodinu a tři čtvrtě ani nedutalo. Tak moc je Paganiniho hudba vtáhla. Věřím, že k tomu přispělo i moje provedení,“ říká Pavel Šporcl.
„Mám rád mimořádné výzvy a provedení všech 24 Paganiniho Capriccií během jediného večera bylo jednou z těch největších. Jsem rád, že se to podařilo nejen pro mě osobně, ale i pro celou českou houslovou komunitu a její historii. Vnímám to jako navázání na velkou tradici české houslové školy.“
Tentokrát Šporcl nevystoupil se svými proslulými modrými houslemi. Pro Paganiniho Capriccia zvolil italský nástroj z dílny Carcassiho z roku 1749.
„Paganinimu patří italské housle. Proto jsem se rozhodl celý cyklus zahrát právě na tento fantastický nástroj. Jeho zvuk, barva i charakter se k Paganiniho hudbě skvěle hodí,“ dodává Šporcl.
Paganini v Capricciích soustředil prakticky celý rejstřík virtuózní houslové techniky, zároveň však každému z nich vtiskl vlastní hudební charakter. Šporcl se Paganiniho tvorbou zabývá dlouhodobě a provedení celého cyklu pro něj představovalo jednu
z největších interpretačních výzev posledních let.
V české houslové tradici má kompletní cyklus mimořádné místo. V minulosti jej podle dostupných pramenů provedli v jednom večeru pouze dva čeští houslisté. Jako celek jej natočil Ivan Kawaciuk, jehož nahrávka patří k významným dokumentům české houslové školy. Jana Herajnová uvedla všech 24 Paganiniho Capriccií v Praze v roce 1994
a následně pořídila jejich kompletní nahrávku.
„Paganiniho Capriccia nejsou jen přehlídkou techniky. Je v nich obrovské množství barev, emocí, humoru, dramatu i fantazie. Chtěl jsem ukázat především jejich hudbu – aby posluchač po chvíli přestal přemýšlet o tom, jak je to těžké, a jednoduše poslouchal.
V Rapotíně jsem měl pocit, že se to skutečně podařilo.“
Provedením kompletního cyklu se Pavel Šporcl přihlásil k mimořádné tradici české houslové školy a zároveň připomněl dílo, které i více než dvě století po svém vzniku zůstává jednou z nejvyšších zkoušek houslového interpretačního umění.