Pláč, který nemá vypínač. Proč miminka trápí kolika a jak ji poznat?

Praha 8. srpna 2026

Někdy kolem druhého týdne života přijde večer, kdy dítě začne bez zjevné příčiny plakat – a nepřestává. Nepomáhá kojení, nošení ani přebalení. Rodiče postupně projdou všechny možné důvody, nic ale nesedí a zůstává jen bezmoc a otázka, co dělají špatně. Odpověď bývá jednoduchá, i když se jí někdy těžko věří. Nejspíš vůbec nic. Tohle je kojenecká kolika.

Kolika se obvykle objevuje kolem druhého týdne života a vrcholí mezi čtvrtým a šestým. Sama zpravidla odezní kolem třetího až čtvrtého měsíce. Typicky přichází odpoledne nebo večer, zatímco mezi záchvaty je dítě naprosto v pořádku. Netýká se výhradně kojených ani uměle živených dětí a nevyhýbá se ani rodinám, kde je o miminko vzorně postaráno. Starší výzkumy uvádějí výskyt u 17 až 25 % kojenců do šesti týdnů, podle novějších kritérií Rome IV se čísla pohybují přibližně mezi 2 a 19 %. Kolika je tedy přechodnou fází, kterou část dětí prochází.

Kolika patří mezi funkční poruchy trávicího traktu. Při vyšetření se většinou neprokáže žádná strukturální ani biochemická odchylka, a přesto dítě intenzivně pláče. Významnou roli hraje nezralost organismu, protože trávicí trakt i nervový systém se teprve učí regulovat pohyby střev a zpracovávat podněty. Další důležitou oblastí, na kterou se výzkum zaměřuje, je střevní mikrobiom, tedy společenství bakterií, které se u kojence v prvních měsících života teprve vytváří. U části dětí se může přidat také přecitlivělost na bílkovinu kravského mléka.

„Rodiče se mě velmi často ptají, co udělali špatně. Odpověď zní, že nejspíš vůbec nic. Kolika není důsledkem chyby v péči, nevhodné stravy matky ani špatného výběru kojeneckého mléka. Je to fáze, kdy se nezralý organismus teprve sžívá se světem,“ vysvětluje MUDr. Jan Boženský, MBA.Pro rodiče může být toto období psychicky i fyzicky velmi vyčerpávající, protože dítě někdy pláče dlouho a nedaří se ho utišit běžnými způsoby. Důležité je nepodléhat pocitu selhání a soustředit se na opatření, která mohou přinést částečnou úlevu.

Pláč pozlobí miminko i rodiče

Největší pozornost by rodiče měli věnovat tomu, jak se dítě chová mezi jednotlivými záchvaty. Pokud miminko normálně přibírá, jí, spí a působí spokojeně, jde s velkou pravděpodobností o běžnou kolikovou fázi. Zpozornět je naopak namístě při výskytu varovných příznaků, jako jsou extrémní, nezvykle intenzivní nebo pronikavý pláč, přetrvávání obtíží po čtvrtém měsíci věku, neprospívání či opožděný vývoj, horečka, zvracení nebo krev ve stolici. Pozornost si ale zaslouží také výrazná úzkost či deprese na straně rodičů, které mohou být stejně závažné jako samotné příznaky u dítěte.

„Koliku zpravidla diagnostikujeme až po vyloučení jiných příčin pláče. Není to první závěr, ke kterému bychom měli dojít, ale poslední,“ doplňuje MUDr. Boženský. Lékař proto hodnotí nejen samotný charakter a délku pláče, ale také celkový stav dítěte, příjem potravy, spánek a případné doprovodné obtíže. Teprve pokud vyšetření neodhalí známky infekce, zažívacího onemocnění, alergie nebo jiné zdravotní komplikace a dítě je mezi jednotlivými epizodami spokojené, lze s větší jistotou hovořit o kojenecké kolice.

Odborná doporučení se v jednom bodě shodují překvapivě jednoznačně: nejdůležitější součástí zvládání koliky je včasné ujištění, edukace a podpora rodičů. Z praktických postupů mohou pomoci konejšivé techniky, například nošení a houpání, zavinování nebo bílý šum. U dětí s podezřením na přecitlivělost na bílkovinu kravského mléka lze po konzultaci s lékařem krátkodobě vyzkoušet hydrolyzovanou formuli, případně eliminační dietu u kojící matky. Zapomínat by se ale nemělo ani na samotné rodiče. Možnost položit dítě na bezpečné místo, na chvíli odejít, uklidnit se a nabrat dech není selháním ani luxusem, ale důležitou součástí zvládání náročné situace.

U probiotik rozhoduje konkrétní kmen

Výzkum střevního mikrobiomu přivedl odborníky také k probiotikům, která se u kojenecké koliky zkoumají jako jedna z možností podpory. Ani v jejich případě ale nejde o univerzální řešení. Důležitý je navíc detail, který v běžné diskusi často zapadá: nerozhoduje samotné označení „probiotikum“ na obalu, ale konkrétní bakteriální kmen, jeho dávka a způsob použití.

„Účinek probiotik je kmenově specifický, takže výsledky dosažené u jednoho kmene nelze automaticky přenášet na jiný. Rozdíl mezi kmenem podloženým desítkami klinických studií a kmenem, u něhož podobná data chybějí, je proto zásadní,“ uvádí MUDr. Boženský. V případě L. reuteri stojí za přístupem, který BioGaia označuje jako EvidenceBiotics, více než 290 klinických studií zahrnujících přes 25 000 účastníků od novorozenců až po dospělé. Obsahují jej například kapky BioGaia Protectis® BABY, které lze podávat od prvního dne narození v dávce pěti kapek denně. Právě podle kvality a rozsahu těchto důkazů by se měli rodiče při výběru především orientovat.

„Kolika je jednou z mála situací v pediatrii, kdy to nejlepší, co můžeme udělat, není za každou cenu zasahovat, ale dítě i jeho rodiče tímto obdobím bezpečně provést. Dobrou zprávou je, že tato fáze není trvalá,“ uzavírá MUDr. Jan Boženský, MBA.

Tento text je reklamním sdělením. BioGaia Protectis® je doplněk stravy.

Foto: Adobe Stock