Po střetech generací k náhledu a smíření. Švandovo divadlo uvede sezóně 2026/2027 čtyři premiéry, bonbónkem bude projekt Svítání
Praha 6. července 2026
Čtyři premiéry a také ojedinělý projekt Svítání spočívající v uvedení scénických skic tří nových divadelních her od tří hvězd současné české literatury – Petry Hůlové, Dory Kaprálové a Petra Borkovce – nabídne divákům v sezóně 2026/2027 pražské Švandovo divadlo. „Pokud minulá sezóna otevírala generační konflikty, v té aktuální směřujeme dál a snad i jemněji k otázce viny a smíření,“ říká Martin Františák, umělecký šéf divadla. „Jestliže uplynulá sezóna byla odstřelem v kamenolomu a detonovala v napětí generací, podíváme se teď na důsledky. A pokusíme se věci, vztahy a lidi nahlédnout a tvarovat,“ doplňuje Františák. V nové sezóně čeká Švanďák také několik mezinárodních spoluprací, které tato scéna dlouhodobě rozvíjí k užitku celé české činohry.
„Švandovo divadlo je v pravém slova smyslu kulturní institucí, jejímž posláním není pouze provozování kvalitního a dostupného činoherního divadla veřejné služby,“ říká ředitel divadla Daniel Hrbek. „Jde o otevřenou instituci, která kulturně iniciuje a aktivizuje veřejnost, nabízí impulsy k přemýšlení, k jednání, k realizaci uměleckých projektů. Programově podporuje nejen mladé lidi a umělce, ale také nutný mezigenerační dialog. A realizuje to nejen vlastními divadelními představeními, ale i veškerým vedlejším programem, celkovou dramaturgií domu. Ten se rozrůstá – a přitom je o něj pořád velký zájem, většinu roku máme na vše vyprodáno,“ uvádí Hrbek.
Divadlo s geniem loci: realisté i blouznivci, kus země i ledovec
Výjimečnost smíchovské scény vidí Hrbek právě v komplexnosti, provázanosti a dostředivosti jejích uměleckých a marketingových aktivit. „Stojí za nimi schopný tým lidí identifikující se se značkou Švandovo divadlo,“ prozrazuje Daniel Hrbek. Za důležité považuje také věrné divácké zázemí. To se divadlu podařilo po covidové pauze udržet i znovu vybudovat.
„Švanďák má genius loci,“ je přesvědčen jeho umělecký šéf Martin Františák. „Protíná se tam podivný duch takzvaných realistů s vichrem Arbesa a jiných blouznivců. Je to divadlo magické jako Němcové Viktorka, ale také řádně posedlé dobou jako Karel Čapek. Je to dům tvůrčího neklidu, ze kterého se rodí čerstvá dramaturgie. Tematicky i autorsky. Je to kus země. Někdy ledovec, který reaguje na změny mořských proudů. Živé divadlo,“ míní Františák, který u Švandů působí už sedmou divadelní sezónu.
Mezinárodní vazby budované nejen pro sebe
Mimořádně úspěšnou kapitolou je zapojení Švandova divadla do mezinárodního uměleckého provozu. „Nesoustřeďujeme se jen na hostování našich inscenací mimo Českou republiku. Zajímá nás kontinuální a dlouhodobá spolupráce, proto cílíme mimo jiné na výměny, koprodukce, rezidence, rozvíjení kontaktů,“ vysvětluje Hrbek.
V nové sezóně se tak uskuteční například nultý ročník čtrnáctidenní rezidence amerických dramatiček a dramatiků v Česku. Ti navštíví Prahu, Brno a České Budějovice, kde se setkají s českými šéfy divadel, herci, studenty a dalšími lidmi z divadelní komunity. „Scénická čtení jejich nových textů v českých překladech uvedeme na konci října a na začátku listopadu 2026 v Praze a Brně. Poté začneme připravovat podobnou rezidenci našich umělců v New Yorku,“ plánuje Hrbek.
„Po výjezdech do Kanady a USA se chceme víc zaměřit i na evropskou spolupráci. V letošním roce zahajujeme třeba tříletou spolupráci s Teatrem Polskim v Poznani. Chtěli bychom se také vrátit do Velké Británie a navázat tu na naše úspěšné turné před pandemií covidu,“ říká Hrbek. Rozvíjení partnerských vztahů se týká i Francie, kde by měla v roce 2027 hostovat inscenace Dívenka na trampolíně.
„Považuji za důležité, že si Švandovo divadlo mezinárodní vazby nenechává jen pro sebe. Sílu těchto projektů vidím ve spolupráci, synergii tvůrců a institucí, v kontinuitě setkávání, která přesahují funkční období jejich momentálních šéfů,“ zdůrazňuje ředitel Hrbek. Toho čeká v blížící se sezóně i obhajoba jeho ředitelského postu před zřizovatelem na dalších šest let.
Premiéry v sezóně 2026/2027
Pro domácí publikum však zůstávají největším lákadlem nové inscenace, které od další sezóny rozšíří stávající repertoár.
První premiérou ve Velkém sále bude Dům Bernardy Alby, slavné drama Frederica Garcíi Lorcy v adaptaci přední mladé britské dramatičky Alice Birch. Po smrti svého manžela vyhlašuje Bernarda Alba osmiletý smutek pro sebe i svých pět dcer. Nikdo nesmí do domu a nikdo nesmí ven. Jenže pak se za branou objeví muž… „Dům Bernardy Alby v přepisu Alice Birch je aktuální výpovědí o ceně poslušnosti i o odvaze vzepřít se světu, který určuje, jak má žena žít, milovat a dýchat,“ říká dramaturg Norbert Závodský. Režisérem bude Jakub Šmíd, česká premiéra se uskuteční 5. prosince 2026.
Repertoár studiové scény obohatí od 30. ledna 2027 titul Básník a jeho syn v režii Martina Františáka. Komorní drama přiblíží složitou osobnost Vítězslava Nezvala – geniálního poety, ale i požitkáře a oportunisty. Přiblíží ale i osud jeho jediného syna Roberta, jemuž zůstal na bedrech otcův problematický „odkaz“. Titul vychází ze stejnojmenné knihy Krystyny Wanatowiczové, kterou zdramatizoval Martin Františák s dramaturgyní Martinou Kinskou a jíž bude Wanatowiczová také spoluautorkou. Po inscenacích Hadry, kosti, kůže, Dívenka na trampolíně či Štyrský/Toyen/Heisler jde o další hru věnovanou významné osobnosti české kultury 20. století.
Studiovou novinkou bude i inscenace Čau debile, jejíž premiéra se chystá 10. dubna 2027. Stejnojmenný „román v emailech“ provokativní francouzské autorky Virginie Despentes upravili do podoby divadelní hry Tomáš Loužný s Norbertem Závodským. Hrdinou příběhu je úspěšný spisovatel Oscar, jehož srazí na dno obvinění v kauze MeeToo. Navíc se s ním ve virtuálním světě začne hádat Rebecca – kdysi obletovaná herečka čelící sexismu, ageismu i nelítostně dotírajícím médiím. Jak tenhle střet asi skončí? „Čau debile přináší syrový, současný příběh o samotě, stárnutí i toxicitě sociálních sítí, kde se veřejné odsudky a nenávist šíří rychleji než skutečné porozumění,“ říká Norbert Závodský o titulu v režii Tomáše Loužného.
V závěru sezóny nabídne Švandovo divadlo publiku Dar, původní autorskou komedii Daniela Hrbka, který ji i zrežíruje. „Dar je černá komedie o rodině, dluhu, vděčnosti a touze získat zpět to, co už jsme jednou odevzdali,“ prozrazuje Hrbek. Vše podstatné se odehraje během jedné rodinné večeře, na níž se dostaví očekávaná návštěva. Na stole se však ocitne i jeden nečekávaný požadavek… Premiéra ve Velkém sále bude 29. května 2027.
Svítání s Petrou Hůlovou, Dorou Kaprálovou a Petrem Borkovcem
Bonbónkem chystané sezóny bude projekt Svítání. Umělecké vedení Švandova divadla pro něj oslovilo tři osobnosti současné české literatury – Petru Hůlovou, Doru Kaprálovou a Petra Borkovce. Všechny tři hry v podobě scénických skic budou uvedeny během jediného dne na třech různých scénách. Diváci si z nich tak mohou 12. června 2027 vybrat, anebo je zhlédnout všechny v několikahodinovém divadelním maratonu.
V sále Peškovky – kreativního centra v ulici Elišky Peškové – se jako první představí text Petry Hůlové s názvem Nouzová operace. Alegorie o současném světě a možnostech jeho „léčby“ zavede diváky do světa nemocničních sester, lékařů a pacientů. Režie se ujme Daniel Hrbek.
V poetické, magicko-realistické hře Sofiin let Dory Kaprálové zavítáme do Berlína. Spolu s hlavní hrdinkou lze projít tímto městem i dosavadním Sofiiným životem. Scénickou skicu v režii Martina Františáka uvede Studio Švandova divadla.
Velký sál přivítá nový text O zármutku Petra Borkovce. Jeho autor vychází z Eurípidových Bakchantek. Zajímá ho konec epochy, postavení básníka i to, co vše může být skryto za smutkem a tísní. Režisérem bude Norbert Závodský.
Peškovka: scéna mladých pro mladé
Švandovo divadlo vyhlásilo také open call pro nové rezidenty ve Studiu: vítěz vzejde z 55 přihlášených subjektů a projektů. „K dalším hostováním a rezidencím nejmladších profesionálů – ale i tří amatérských souborů, které provozujeme – je určena především Peškovka,“ připomíná další prostor spojený se Švandovým divadlem Daniel Hrbek. „Kreativní centrum umístěné minutu chůze od Švanďáku je scénou mladých pro mladé. V následující sezóně zde uvidíme stálý rezidenční soubor Ductus Deferens, premiéry studentů DAMU, HAMU, KALD DAMU, JAMU, VOŠH i mezifakultní projekty AMU. Peškovka spolupracuje také s místními spolky a s institucí Paměť národa, organizuje různé události a setkávání. Garantem Peškovky je její výborný programový šéf Tomáš Čapek,“ upozorňuje Hrbek.
„Těším se na atmosféru v divadle při našich inscenacích – bývá to krása, když naplněný sál tleská vestoje a křičí bravo. A taky se rád dívám na spokojené diváky odcházející z divadla. To pak nepochybuji o tom, že to, co děláme – ať už se to někomu líbí nebo ne – dává smysl,“ uzavírá Daniel Hrbek.
www.svandovodivadlo.cz
Ve spolupráci s Martinem Františákem, Danielem Hrbkem, Martinou Kinskou a Norbertem Závodským napsala Magdalena Bičíková.
www.svandovodivadlo.cz
Anotace chystaných inscenací v sezóně 2026/2027
Federico García Lorca, Alice Birch
DŮM BERNARDY ALBY
režie: Jakub Šmíd
česká premiéra: 5. prosince 2026 ve Velkém sále
Slavné Lorcovo drama ve strhující adaptaci jedné z nejvýraznějších britských dramatiček.
Po smrti svého druhého manžela vyhlašuje Bernarda Alba nekompromisní osmiletý smutek. Dům se uzavírá před světem. Nikdo nesmí dovnitř, nikdo nesmí ven. Pět dcer zůstává uvězněných mezi zdmi, pod neustálým dohledem matky a pod tíhou pravidel, která nelze zpochybnit. Jenže za branou se objeví muž. V dusivém horku začínají na povrch vyplouvat potlačované touhy, rivalita, strach i vztek. To, co mělo rodinu ochránit, se mění v nebezpečný tlakový hrnec, v němž každé další nadechnutí může vést k výbuchu.
Alice Birch přetváří Lorcův ikonický text do podoby, která oslovuje současného diváka s mimořádnou naléhavostí. Zachovává jeho poezii a symbolickou sílu, zároveň však postavám propůjčuje syrovou psychologickou hloubku, moderní jazyk a intenzivní emocionalitu. Daří se jí tak velmi sugestivně artikulovat téma ženské existence v patriarchálním světě: vztah k vlastnímu tělu, sexuální frustraci a trauma, které prostupuje generacemi, stejně jako přijetí destruujících pravidel. Dům Bernardy Alby je v jejím podání aktuální výpovědí o ceně poslušnosti i o odvaze vzepřít se světu, který určuje, jak má žena žít, milovat a dýchat.
Krystyna Wanatowiczová, Martin Františák, Martina Kinská
BÁSNÍK A JEHO SYN
režie: Martin Františák
premiéra: 30. ledna 2027 ve Studiu
Není snadné být synem svého otce, zvlášť pokud byl génius a oportunista.
Vítězslav Nezval byl beze sporu jedním z největších básníků, které tato země měla, ale také jednou z nejkontroverznějších osobností kultury díky loajalitě s komunistickým režimem. Jan Werich jej nazval valící se sněhovou koulí, která na sebe nabaluje genialitu, hovna i perly. Procházel různými režimy, vyznával nejrůznější umělecké směry. Zříkal se zde dne na den přátel, ale také je hájil ve vykonstruovaných procesech. Zažil nespočet lásek, ale oficiálně žil celý život jen s jedinou ženou. Čtyři roky před smrtí se mu narodil jeho jediný syn – Robert. Do vínku dostal mnohé ze svého otce, ale dluh, který musel osudu za svého otce zaplatit, byl mnohem větší.
Komorní příběh otce, syna a dějinných událostí, které nebylo snadné ani žít, natož přežít, vychází ze stejnojmenné knihy Krystyny Wanatowiczové a navazuje na inscenace Hadry, kosti, kůže a Dívenka na trampolíně.
Virginie Despentes, Tomáš Loužný, Norbert Závodský
ČAU DEBILE
režie: Tomáš Loužný
česká premiéra: 10. dubna 2027 ve Studiu
Příběh o světě po MeToo, kde je snazší soudit než naslouchat.
Úspěšný spisovatel Oscar se po obvinění mladé bloggerky a influencerky Zoé v kauze MeToo ocitá na okraji společnosti a navazuje nečekaný kontakt s herečkou Rebeccou, která kdysi bývala kamarádkou jeho starší sestry a k níž vzhlížel jako k objektu platonické lásky. Ona nyní čelí sexismu, ageismu i neustálému tlaku mediálního prostoru. A bojuje se závislostí na drogách, stejně jako Oscar bojuje se závislostí na alkoholu. K jakému výsledku může dospět konflikt šovinisty ve středním věku a dvou žen, které reprezentují odlišné generace feminismu?
Virginie Despentes patří mezi nejprovokativnější francouzské autorky. Adaptace jejího románu v emailech Čau debile přináší syrový a současný příběh o samotě, stárnutí i toxicitě sociálních sítí, kde se veřejné odsudky a nenávist šíří rychleji než skutečné porozumění.
Daniel Hrbek
DAR
režie: Daniel Hrbek
premiéra: 29. května 2027 ve Velkém sále
Jedna rodinná večeře s očekávanou návštěvou a zcela neočekávaným požadavkem.
Bruno si myslel, že nejhorší má už v životě za sebou, že s minulostí se vypořádal, zdárně a fér, a proto už ho nemůže ničím překvapit. Navíc konečně se snad průměrná přítomnost začíná obracet ve skvělou budoucnost. To je potřeba oslavit. Se všemi, kteří mu v životě pomohli a jsou mu z různých důvodů nejblíže. Mezi ně patří i jeden muž. Bez něho by tu Bruno dnes nebyl. Ten muž s ním a jeho rodinou nyní zasedá ke stolu… Jenže místo nachystaného menu a zdvořilého hovoru se rozpoutá kolotoč absurdních situací, rodinných střetů, nečekaných zvratů a zoufalých pokusů zachránit všechno, co se ještě zachránit dá. To, co zpočátku vypadá jako nedorozumění, postupně otevře staré křivdy, dávno uzavřené účty i otázky, na které nikdo možná ani nechce znát odpověď. Na jednu noc je toho až dost a nelze čekat, že rána se dožijí všichni.
Dar je černá tragikomedie o rodině, dluhu, vděčnosti a touze získat zpět to, co už jsme jednou odevzdali. Hra o tom, že některé účty zůstávají otevřené mnohem déle, než bychom si přáli, a že minulost si vždycky najde způsob, jak se připomenout.
SVÍTÁNÍ – autorské čtení
Petra Hůlová – NOUZOVÁ OPERACE
Dora Kaprálová – SOFIIN LET
Petr Borkovec – O ZÁRMUTKU (podle Eurípida)
režie: Daniel Hrbek, Martin Františák, Norbert Závodský
předpokládané datum uvedení: 12. června 2027 v Peškovce, Studiu a Velkém sále
Jedna z hlavních dramaturgických linek Švandovo divadlo se kontinuálně věnuje současné české dramatice, zpravidla od samé iniciace vzniku textu. Sem spadá i projekt Svítání, v jehož rámci jsme oslovili přední osobnosti současné české literatury: Petru Hůlovou Doru Kaprálovou a Petra Borkovce. Uměleckým vedením Švandova divadla byli vyzváni k napsání celovečerního divadelní hry s jedinou podmínkou, aby byla realizovatelná se souborem Švandova divadla. Na autorech bylo, do jakého žánru či tématu se pustí.
Text Petry Hůlové Nouzová operace sleduje prostředí nemocničních sester, tento mikrokosmos, do kterého vstupují též pacienti a nadřízení lékaři. Nejedná se o dokumentární sondu, ale spíše o alegorii na fungování současného světa a společnosti, o vznesení otázek, čím vším jsou nemocné a zda je vůbec léčba možná, případně za jakou cenu. Každodenní boj o přežití nejen samotných pacientů.
Dora Kaprálová ve výrazně poetické hře Sofiin letu do nebe nás zavede do Berlína a s hlavní hrdinkou projdeme nejen jeho zákoutími, ale především dosavadním Sofiiným životem. V rovině magického realismu Sofie komentuje dění kolem sebe, které ji ovšem často vyprovokuje i k asociacím vlastních vzpomínek či přímo k dialogu s kolemjdoucími, stejně jako s lidmi, kteří hráli v jejím životě důležitou roli. Čas a prostor jsou relativní.
O zármutku Petra Borkovce vychází z Euripidových Bakchantek. Právě při práci na jejich překladu (ve spolupráci s Matyášem Havrdou) začaly vznikat alternativní monology a dialogy, velmi podrobný poznámkový aparát. To vše se zúročuje v „nové variantě“ textu, která akcentuje téma konce epochy, postavení básníka ve společnosti a toho, co všechno může být za smutkem a tísní.