Čeští podnikatelé mají pro rok 2027 největší obavy z byrokracie. V žebříčku očekávaných překážek předstihla i problémy na pracovním trhu
Praha, 20. listopadu 2026
Nadměrná regulatorní a administrativní zátěž se v šetření Hospodářské komory ČR Komorový barometr poprvé v historii stala nejčastěji uváděnou překážek rozvoje podnikání v Česku. Za jeden z hlavních problémů ji označilo 57,8 % z 346 dotázaných firem. Byrokracie se tak v žebříčku očekávaných bariér pro rok 2027 dostala na 1. místo a předstihla i problémy na pracovním trhu.
Graf: Největší očekávané překážky podnikání 2027

Pozn.: Otázka umožňovala zvolit až 3 možnosti, proto součet procent v grafu není roven 100.
Z dlouhodobého pohledu jde zároveň o nejvyšší hodnotu v časové řadě Komorového barometru. Zatímco na podzim 2022 zmiňovalo byrokratickou zátěž jako překážku 27,0 % firem a téma bylo „až“ na 4. místě, v dalších letech významně posilovalo.
Graf: Vývoj vnímání regulatorní a administrativní zátěže v Komorovém barometru (2022 – 2026)

Pozn.: Podíl firem, které zátěž zařadily mezi hlavní překážky podnikání.
„Výsledky Komorového barometru ukazují dlouhodobý trend: regulatorní a administrativní zátěž podnikatelům dlouhodobě sílí a letos se poprvé stala překážkou číslo jedna. V době, kdy se ekonomika vyrovnává s vnějšími riziky, jako jsou geopolitické změny, válečné konflikty, ropné krize a celní války, je alarmující, že jednu z největších bariér a brzd si vytváříme sami – složitostí pravidel, jejich častými změnami a duplicitami. Nestačí proto jednorázově rušit jednotlivé povinnosti. Potřebujeme systémové řešení, které bude vzniku zbytečné regulace předcházet a existující byrokracii průběžně snižovat,“ okomentoval výsledky šetření prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Za regulatorní a administrativní zátěží následují vysoké náklady na pracovní sílu, které mezi hlavní překážky zařadila více než polovina firem (55,5 %), a nedostatek kvalifikovaných pracovníků, jejž uvedlo 45,1 % respondentů. S výrazným odstupem respondenti, kteří mohli v šetření zvolit až tři možnosti, zmiňovali nízkou poptávku (22,3 %), fyzickou nebo cenovou dostupnost vstupů (20,5 %) a požadavky na udržitelnost (18,5 %). Právě požadavky na udržitelnost přitom představují jednu z konkrétních podob regulatorní a administrativní zátěže.
Byrokracie nejvíce zatěžuje menší firmy a služby
Regulatorní a administrativní zátěž uváděla mezi hlavními překážkami podnikání více než polovina dotázaných v každé velikostní skupině. U mikrofirem i malých firem to bylo přibližně 59,8 %, u středních firem 56,8 % a u velkých 51,1 %.
„Menší firmy mají výrazně omezenější možnost rozdělit administrativu mezi specializované zaměstnance nebo si vytvořit samostatná oddělení pro právní agendu a compliance. Stejná formální povinnost proto pro malou firmu představuje výrazně větší relativní náklad než pro velkou společnost. Současně ale platí, že regulatorní a administrativní zátěž patří mezi významné překážky napříč všemi velikostními kategoriemi firem,“ popsala ředitelka Úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková.
Výrazně se problém projevuje také ve službách. Byrokracii zařadilo mezi hlavní překážky podnikání 65,8 % dotázaných poskytovatelů osobních služeb. U firem poskytujících služby převážně jiným podnikům to bylo 61,7 %.
Jediným odvětvím, ve kterém byrokracii předstihl jiný problém, je stavebnictví. Zde označilo 60,6 % respondentů za hlavní bariéru nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
„Stavebnictví je z hlediska pracovního trhu specifické. Je závislé na kvalifikovaných řemeslnících a technických pracovnících, přičemž řadu činností v tomto odvětví nelze jednoduše automatizovat ani nahradit technologiemi. Poptávka po stavebních kapacitách přitom zůstává silná, zatímco pracovní síla stárne a nových pracovníků s požadovanou kvalifikací přichází málo,“ vysvětlil analytik Hospodářské komory ČR Roman Renda.
Hospodářská komora prosazuje systémové řešení: Byrokratický detox
Výsledek průzkumu přichází v době, kdy firmám přibývají nové a nové povinnosti z české i evropské legislativy. Od srpna 2026 se například uplatňují nové požadavky evropského nařízení o obalech PPWR a zaměstnavatelé se připravují na pravidla transparentního odměňování.
Hospodářská komora proto prosazuje Byrokratický detox, který má systémově změnit vznik a vyhodnocování povinností. Jeho základem jsou tabulky povinností, jež by u každého předpisu přehledně ukázaly, komu, co a v jaké lhůtě ukládá. Stát by tak získal mapu umožňující odhalovat duplicity, nejasnosti a zastaralé požadavky.
Vláda se k systémovému řešení zavázala ve svém programovém prohlášení. Hospodářská komora nyní s Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími organizacemi jedná o podobě antibyrokratického zákona. Princip Byrokratického detoxu podpořil také Evropský hospodářský a sociální výbor a třináct členských zemí EU včetně Česka vyzvalo k důkladné revizi evropské legislativy.
„Vítáme každý podnikatelský balíček, který odstraní konkrétní zbytečnou povinnost, stejně jako každý evropský simplifikační balíček, který firmám skutečně uleví. Výsledky průzkumu ale potvrzují, že už to nestačí. Potřebujeme systém, který bude brzdit vznik nových povinností, pravidelně prověřovat ty stávající a rušit ty, které jsou neúčelné, duplicitní nebo zastaralé. Jinak budeme dál jen občas upouštět vodu z vany celkové regulatorní zátěže, ale kohoutek nových povinností zůstane otevřený,“ uzavřel prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

