Analýza: V sedmi krajích může počet lidí mimo produktivní věk převýšit produktivní populaci. Tlak na zdravotnictví mohou zmírnit nové technologie
Praha, 6. října 2026
Česko bude v následujících desetiletích stárnout nerovnoměrně. Do roku 2060 může v sedmi krajích žít více lidí mimo produktivní věk než lidí ve věku 20 až 64 let. Rostoucí tlak na zdravotnictví mohou částečně zmírnit telemedicína, umělá inteligence nebo autonomní roboti. Samotné technologie ale bez systémových změn a dostatku personálu stačit nebudou. Vyplývá to z analýzy platformy Silnější regiony.
Nejstrměji bude podíl obyvatel v důchodovém věku růst na přelomu 30. a 40. let, kdy do něj začne vstupovat silná generace takzvaných „Husákových dětí“. Zvýšit se tak může počet akutních zdravotních problémů i potřeba dlouhodobé péče. Vývoj se však bude výrazně lišit mezi kraji. Nejpomaleji budou stárnout Praha a Středočeský kraj. Prahu přitom posiluje také příchod mladších pracovníků z ostatních regionů a zahraničí. Zatímco v roce 2040 má průměrný věk v Praze dosahovat 43,8 roku, v Karlovarském kraji to bude 48,3 roku. V roce 2060 se rozdíl přiblíží šesti rokům – v Praze má průměrný věk dosahovat 45,9 roku, v Karlovarském kraji 51,7 roku.
Infografiku k demografickému vývoji Česka naleznete na tomto odkazu.
Rozdíly ještě lépe ukazuje index ekonomické závislosti, který vyjadřuje, kolik obyvatel mimo produktivní věk připadá na sto lidí ve věku 20 až 64 let. V Praze má v roce 2060 dosáhnout hodnoty 68,5. V sedmi krajích má naopak do té doby překročit stovku, což znamená, že v nich bude více obyvatel mimo produktivní věk než lidí ve věku 20 až 64 let.
„Hrozí nám rozdělení Česka na ‚mladou pracující Prahu‘ a ‚starší regiony‘, které budou muset být z Prahy dotovány. Takový nerovný vztah by určitě nevyhovoval nikomu. Peníze navíc samy o sobě nevyřeší hrozící nedostatek zdravotnických pracovníků. Technologický posun v tomto odvětví může pomoci, zdravotnictví se ale neobejde i bez lidského kontaktu,“ komentuje analytik Evropy v datech Adam Trunečka.
Specialisté mohou regionálním nemocnicím pomáhat na dálku
Práci zdravotníků mohou zefektivnit nové technologie. Produkty české firmy Carebot pomáhají například s analýzou snímků hrudníku nebo měřením páteřních deformací. Umělá inteligence se využívá také k vyhodnocování možných případů infekce pomocí analýzy zdravotnické dokumentace v nemocnicích Krajské zdravotní v Ústeckém kraji.
Jednou z možností, jak dostat expertizu specialistů i do regionálních nemocnic, je telechirurgie. Vojenská nemocnice Brno ji vyzkoušela ve spolupráci s Ústřední vojenskou nemocnicí v Praze při experimentální operaci tříselné kýly. Pražští lékaři sledovali obrazový přenos z operace a na dálku označovali místa, na která se měl operující lékař zaměřit.
„Nejde o náhradu lokálních chirurgických týmů, ale o možnost propojit regionální pracoviště s expertními centry a využít jejich know-how bez nutnosti transportu pacienta na velkou vzdálenost. To může vést ke zkrácení času k léčbě, lepší dostupnosti specializované péče a efektivnějšímu využití odborných kapacit,“ vysvětluje Markéta Vršecká z Univerzity obrany.
V současnosti se ověřuje bezpečnost a spolehlivost technologie v podmínkách, které co nejvíce odpovídají reálnému provozu. Cílem je podle Vršecké vytvořit podmínky pro její praktické využití zejména v odlehlejších regionech nebo při řešení mimořádných situací.
Telechirurgie však vyžaduje bezpečný a vysoce spolehlivý datový přenos, kterému pomáhá rozšiřování 5G sítí. „Technologie 5G SA přináší zdravotníkům nejen vysokou rychlost přenosu dat, ale především spolehlivost a bezpečnost potřebnou pro kritické aplikace. Umožňuje efektivní využití nemocničních informačních systémů, telemedicíny, vzdálených konzultací i pokročilých diagnostických a zobrazovacích nástrojů,“ vysvětluje Jakub Kopecký, ředitel pro oblast Průmyslu 4.0 ve společnosti T-Mobile.
Roboti mohou nemocnicím ušetřit práci v podpůrných provozech
Nemocnice Jihlava využívá šest autonomních robotů, z nichž čtyři rozvážejí stravu a další pomáhají s úklidem. Do budoucna by roboti mohli přepravovat také zdravotnický materiál. Prostřednictvím 5G sítě komunikují s nemocniční infrastrukturou, například s dveřmi nebo výtahy, které potřebují pro svůj pohyb.
Bezdrátové technologie ve Vojenské nemocnici Brno zároveň usnadňují zdravotníkům manipulaci s diagnostickými přístroji. Pacienti tak mohou být v některých případech vyšetřeni přímo u lůžka a nejsou zatěžováni přesuny. Nemocnice chce s rozšiřováním technologie postupně vyhodnocovat úsporu času a zdrojů, například při přemisťování pacientů, přenosu obrazové dokumentace nebo využívání mobilních přístrojů.
Samotné technologie rostoucí tlak nevyřeší
Se stárnutím populace porostou také nároky na financování zdravotnictví. Celkové výdaje na zdravotní péči se zvýšily z 301,7 miliardy korun v roce 2010 na 696,7 miliardy v roce 2024, významnou část nárůstu ale ovlivnila inflace. Z celkové částky zaplatily v roce 2024 domácnosti 94,5 miliardy korun, dalších 81,9 miliardy pocházelo z veřejných rozpočtů a 6,1 miliardy ze soukromých zdrojů. Většinu výdajů hradily zdravotní pojišťovny.
Přestože může být zavádění nových technologií nákladné, podle Požárka mohou zefektivnit práci zdravotníků a pomoci zmírnit část dopadů populačního stárnutí. „Efekt však nebude dostatečný bez širších změn v organizaci péče, podpory domácí a následné péče a dostatku kvalifikovaného personálu. Technologie proto nemají zdravotníky nahradit, ale umožnit jim pracovat efektivněji a věnovat více času pacientům,“ uzavírá vedoucí IT skupiny Vojenské nemocnice Brno Tomáš Požárek.
Více informací o platformě Silnější regiony na www.silnejsiregiony.cz