Ženy tvoří jen 13 % českých IT specialistů, nejméně v celé EU. Rozdíly vznikají už při volbě studia
Praha, 1. října 2026
Česko má nejnižší podíl žen mezi IT specialisty v celé Evropské unii. Nízké zastoupení přitom začíná už během studia, a to i přesto, že na vysokých školách tvoří ženy většinu studujících a v matematice či fyzice dosahují srovnatelných, nebo lepších výsledků než chlapci. Česko tak přichází o velkou část potenciálních talentů ještě dříve, než vůbec dostanou šanci do technických profesí vstoupit. Vyplývá to z analýzy datového portálu Evropa v datech.
Podle dat Eurostatu zveřejněných na jaře 2026 tvořily ženy v Česku 12,9 % odborníků na informační a komunikační technologie, což byl nejnižší podíl v celé Evropské unii. Průměr EU dosahoval 19,5 %. Na opačném konci žebříčku se možná překvapivě umístilo Rumunsko, kde ženy tvořily 27,8 % IT odborníků, následované Lotyšskem a Bulharskem. Vysoké zastoupení žen v IT v některých zemích bývalého východního bloku ukazuje, že samotné postkomunistické dědictví nízký podíl žen v českém IT nevysvětluje.
Ze sta zaměstnaných s ICT vzděláním je v Česku jen sedm žen
Nízké zastoupení žen se projevuje už během vzdělávání. „Na českých vysokých školách tvoří ženy 56 % studujících a téměř 60 % absolventů. Platí to i v přírodovědných oborech. Jakmile se ale přesuneme k technice, poměr se obrací. Mezi studenty technických oborů je žen 28 %, mezi studenty ICT jen 18 %,“ vyčísluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Ještě výraznější rozdíl ukazují data Eurostatu o zaměstnaných s ICT vzděláním. Muži mezi nimi v Česku tvoří 92,9 %, což je nejvyšší podíl v celé EU.
Interaktivní infografiku k pracovní síle v ICT naleznete na tomto odkazu.
S rostoucí technickou specializací zastoupení žen klesá
Nízké zastoupení žen není specialita informatiky, táhne se technickými obory obecně. Mezi absolventy českých technických oborů – inženýrství, zpracovatelského průmyslu a stavebnictví, tvoří ženy zhruba 28 %. Nejčastěji míří do architektury, stavebnictví a dopravy, zdaleka nejméně do strojírenství.
Nízké zastoupení žen v technických profesích přitom není pouze českým fenoménem. Podle nejnovějších dat Eurostatu tvořily ženy 41 % všech vědců a inženýrů v EU, ve zpracovatelském průmyslu ale jejich podíl dosahoval pouze 22 %. Ve výrobě je tak jejich zastoupení výrazně nižší než například ve službách.
Interaktivní infografiku k studentům vysokých škol v ČR naleznete na tomto odkazu.
Technickým oborům škodí zastaralé stereotypy
Nižší zastoupení dívek v technických oborech nelze vysvětlit ani horšími studijními výsledky. Na základní škole dosahují dívky v matematice a fyzice srovnatelných, nebo lepších známek než chlapci. Výraznější rozdíly se začínají projevovat mezi třináctým a patnáctým rokem, tedy v období, kdy se žáci rozhodují o výběru střední školy. „Zlom je dán hluboce zakořeněným konzervatismem a stereotypy, se kterými se setkáváme napříč celou společností, a to bohužel i u rodičů. Právě oni mají na výběr školy zásadní vliv. U průmyslových oborů v rodičích stále přežívá mýtus ‚špinavé práce‘, u IT zase představa spojená s gamingem a podivínskými ajťáky. Rodiče tak mnohdy od studia těchto oborů své dcery odrazují,“ vysvětluje Tadeáš Salaba, zakladatel organizace TECH Republic.
Se silným vlivem stereotypů souhlasí i Vlaďka Snášel Lukašíková, ředitelka zlínské vzdělávací společnosti CE-PA: „Z naší zkušenosti ženy ve Zlínském kraji o technické obory zájem mají a řada z nich v nich úspěšně pracuje. Bariérou často nejsou jejich schopnosti, ale předsudky – obavy z mateřství, nižší flexibility nebo stále přetrvávající představa, že muž je technicky zdatnější. V praxi přitom vidíme, že tam, kde firmy tyto stereotypy opustí, se ženy v technických rolích velmi dobře prosazují.“
Ztrácíme je kvůli sebedůvěře, ne schopnostem
Významnou roli tak hraje i sebedůvěra. Podle evropského průzkumu Microsoftu z roku 2017 se pouze 42 % českých dívek vymezilo vůči tvrzení, že ve vědě a technice nikdy nebudou tak dobré jako muži. Zároveň 60 % uvedlo, že by měly větší sebejistotu, kdyby věděly, že muži i ženy jsou v těchto oborech stejně úspěšní.
Podobné bariéry pozoruje také organizace Czechitas u dospělých žen. „Řekla bych, že největší bariérou při vstupu do STEM oborů je u našich studentek z řad dospělých žen kombinace tří věcí. Pocit, že ‚ujel vlak‘: ženy vidí rychlý nástup AI a mají dojem, že je pozdě začít. Imposter syndrom: obavy z toho, že budou vypadat nekompetentně, jsou podle našich dat výrazně častější u žen než u mužů. A nedostatek času. Není to tedy bariéra schopností, ale bariéra sebedůvěry a kapacity,“ říká Monika Ptáčníková, ředitelka Czechitas.
Tadeáš Salaba z TECH Republic navíc dodává, že je potřeba technické obory oprostit o představu, že jde jen o programování, matematiku a fyziku. „Potřebujeme ukazovat konkrétní příběhy úspěšných žen, které se v technologických oborech prosadily a dokázaly svou prací ovlivnit svět kolem sebe. Dívky musí vidět, že technologie nejsou jen oborem, ve kterém mohou uspět, ale také prostředím, ve kterém mohou samy určovat, jak bude vypadat naše budoucnost.“
S tím souhlasí i Gabriela Vojtíčková, marketingová ředitelka společnosti Kornfeil. „Když hledáme konstruktéry, programátory nebo další technické specialisty, mezi uchazeči výrazně převažují muži. Najít ženu s odpovídajícím technickým vzděláním, zkušenostmi a odvahou do tohoto prostředí jít, je pro nás výrazně těžší,“ popisuje situaci Vojtíčková a dodává, že je to částečně i kvůli reputaci oboru: „Zvenku může strojírenství působit jako technický, studený a možná trochu uzavřený svět, ale ve skutečnosti je v něm obrovské množství kreativity, hledání řešení a přemýšlení nad tím, jak věci dělat lépe.“
Změny se postupně promítají i do firemní kultury
Podle Tadeáše Salaby z TECH Republic se přístup firem postupně mění, rozdíly ale přetrvávají. „Velké korporátní společnosti už dělají úspěšné kroky v nastavení firemní kultury a nebojí se stavět ženy do vedení, ať už na jednotlivých úrovních managementu, nebo přímo v představenstvu společnosti. U středních a menších podniků je na tom potřeba stále pracovat z pohledu rovných příležitostí, spravedlivého odměňování a také odstranění předsudků u mužů ve vedení,“ říká Salaba.
Nízké zastoupení žen v technických profesích je přitom výrazné i navzdory tomu, že jde o obory s vysokou poptávkou po pracovnících a nadprůměrným finančním ohodnocením. Průměrná hrubá měsíční mzda IT specialisty dosáhla v roce 2025 přibližně 100 tisíc korun, tedy zhruba dvojnásobku celostátního průměru. U vývojářů softwaru přesahovala 113 tisíc korun.