Klimatická změna mění sport v Evropě
Praha, 26. června 2026
…horko loni zasáhlo 95 % Evropy a českým klubům chybí peníze na úpravy sportovišť
Sportování v Evropě začíná stále více ovlivňovat klimatická změna. Kvůli vyšším teplotám se posouvají starty závodů, tréninky se přesouvají do ranních nebo večerních hodin a roste i zdravotní riziko pro rekreační i profesionální sportovce. Evropa se přitom otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety a v roce 2025 zaznamenalo až 95 % kontinentu nadprůměrně vysoké teploty. V Česku se podle dat projektu Fakta o klimatu zvýšila teplota v období 1961 až 2025 o 2,3 °C. Sportovním klubům ale často chybí prostředky na přizpůsobení areálů extrémnímu počasí. Vyplývá to z analýzy projektu Evropa v datech.
Klimatická změna se ve sportu projevuje hned několika způsoby. Kvůli vedrům se posouvají startovní časy závodů, zápasy se přesouvají do hal, zimní sporty se stále častěji spoléhají na technický sníh a vodní sporty mohou komplikovat nižší hladiny řek. Dopady se přitom netýkají jen profesionálních soutěží, ale i běžného rekreačního sportu.
„Počet lidí vystavených horku roste po celém světě a ačkoliv bychom si mohli myslet, že jde o problém zejména rovníkových zemí, opak je pravdou. Právě Evropa se totiž otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety, a navíc jde o dlouhodobý trend. Jen v roce 2025 zaznamenalo až 95 % kontinentu podle vědecké zprávy Generálního ředitelství Evropské komise pro obranný průmysl a vesmír nadprůměrně vysoké teploty,“ upozorňuje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Jen v Česku se podle Fakt o klimatu zvýšila teplota v období 1961 až 2025 o 2,3 °C.
Infografiku Teploty ve světě a v Česku najdete na tomto odkazu.
Horko zvyšuje zdravotní rizika i fyzickou neaktivitu
Vyšší teploty neznamenají pouze nepohodlí. Přinášejí více tropických dní, delší vlny veder a více nocí, během kterých se tělo nestihne dostatečně ochladit. Podle Světové zdravotnické organizace připadalo v letech 2000 až 2019 celosvětově každý rok přibližně 489 tisíc úmrtí souvisejících s horkem. Zhruba 36 % z nich připadalo na Evropu.
Riziko je výrazné zejména u zranitelných skupin. „Nejohroženější skupinou jsou senioři, malé děti, těhotné ženy, lidé s nadváhou, vysokým krevním tlakem nebo srdečními chorobami a také pacienti užívající některé léky. U lidí, kteří mají dlouhodobé zdravotní problémy například s tlakem, doporučuji pravidelně využívat tonometr na měření tlaku a upravovat tak dávky léků v závislosti na vývoji naměřených hodnot,“ vysvětluje Michal Sojka z České lékařské komory.
Zdravotní dopady horka jsou patrné i v českých datech a netýkají se jen seniorů. „Jen loni vyhledalo kvůli účinkům horka a slunečního záření lékařskou pomoc 1 277 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Léčba stála téměř 2,4 milionu korun a u 61 pacientů si vyžádala akutní hospitalizaci,“ vyčísluje Michal Sojka.
Vysoké teploty zhoršují kardiovaskulární obtíže, narušují spánek, snižují kognitivní výkon a v kombinaci s vysokou vlhkostí dokážou ohrozit i trénované sportovce. Dopady ale mohou být i nepřímé. Podle studie Lancet Global Health z března letošního roku zvyšuje každý měsíc s průměrnou teplotou nad 27,8 °C fyzickou neaktivitu celosvětově zhruba o 1,5 procentního bodu. Méně pohybu přitom souvisí s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu, některých druhů rakoviny i duševních potíží.
Infografiku Úmrtí způsobená horkem najdete na tomto odkazu.
Na sport v horku je třeba se připravit
Rizika vznikají i ve chvíli, kdy lidé během horkých dnů sportují dál. Vyšší teploty urychlují vyčerpání organismu a zvyšují riziko přehřátí, úpalu nebo kolapsu. To se týká nejen rekreačních sportovců, ale i účastníků organizovaných závodů.
„Na vedro se dá částečně připravit, a to před závodem dostatečnou hydratací, vyhnutím se alkoholu, lehkou snídaní a ochlazením před závodem,“ vysvětluje profesorka Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace ve Fakultní nemocnici Olomouc. „Důležité je správné oblečení, pokrývka hlavy, sluneční brýle, opalovací krém s vysokým faktorem. Během závodu pak je nutné dodržovat správnou hydrataci, pít, i když není žízeň, chladit tělo a hlavu a přizpůsobit tempo náročným podmínkám. Po závodě je třeba opět dobře hydratovat a vychladnout. Pokud se objeví nějaké varovné příznaky, jako je závrať, zmatenost, bolesti hlavy nebo zvracení, je nutné okamžitě vyhledat lékařské ošetření,“ radí Eliška Sovová.
Infografiku Ochlazovací a oteplovací dny najdete na tomto odkazu.
Kluby improvizují, na úpravu sportovišť ale často nemají prostředky
Klimatická změna už dnes mění i fungování sportovních areálů. Sportoviště musí častěji řešit závlahu, stínění, hospodaření s vodou, chlazení nebo přesun tréninků na vhodnější denní dobu. Pro řadu klubů je však adaptace finančně nedostupná. „Sportovní areály se s vlnami veder vyrovnávají stále obtížněji. Dlouhodobě totiž čelí nejen rostoucím nákladům na energie, ale také nedostatku prostředků na jejich modernizaci a adaptaci na měnící se klimatické podmínky. Řada sportovišť vznikla před několika desítkami let a dnes by potřebovala investice do závlahových systémů, hospodaření s dešťovou vodou, stínicích prvků nebo celkové rekonstrukce. Jenže podle letošního průzkumu České unie sportu nemá 65 procent klubů dostatek prostředků ani na běžný provoz a údržbu sportovišť a 76 procent klubů uvádí, že jejich areály vyžadují zásadní investice,“ vysvětluje Jiří Uhlíř, manažer komunikace České unie sportu.
Dopady klimatické změny jsou patrné i u velkých sportovních soutěží. Na Australian Open 2026 vedly teploty blížící se 40 °C k aktivaci pravidel pro extrémní horko, tedy k přerušení her na venkovních kurtech a přesunu zápasů do hal. U Tour de France se kvůli letním vedrům mluví o možném přesunu do chladnějšího měsíce. Zimní sporty se zase stále více spoléhají na technický sníh, protože sněhová pokrývka v Evropě ubývá zhruba o 12 % za dekádu a sezóna se každoročně zkracuje.
Klimatická změna tak sport staví před dvojí výzvu. Na jedné straně je potřeba přizpůsobit sportoviště, soutěže i tréninkové režimy častějším extrémům počasí. Na straně druhé samotná adaptace nestačí, pokud budou teploty dál růst. Bez snižování emisí, které klimatickou změnu způsobují, bude sportování v některých obdobích a lokalitách stále náročnější, dražší nebo méně dostupné.