Cenu Magnesia za nejlepší studentský film získala Terézie Halamová. Mladá generace letos ovládla Českého lva
Praha 18. března 2026
Letošní Český lev patřil nastupující generaci filmařů. Výraznou tváří ročníku se stala režisérka Terézie Halamová, která získala Cenu Magnesia za nejlepší studentský film a zároveň uspěla i v profesionální kategorii. Se snímkem Pes a vlk tak potvrdila, že studentská tvorba dnes dosahuje těch nejvyšších kvalit. Stala se totiž teprve třetí studentkou v historii, která proměnila nominaci i v kategorii Nejlepší krátký film. Podpora mladých tvůrců přitom dlouhodobě probíhá i v rámci platformy Mattoni 1873 Talents.
Na podporu mladých filmařů se značka Magnesia zaměřuje už šestnáct let. Ocenění je navíc spojeno s finanční podporou ve výši 100 000 Kč od společnosti Mattoni 1873, která mladým tvůrcům pomáhá na startu jejich kariéry. Slavnostní večer se nesl v duchu silné filmařské energie a potvrdil, že nastupující generace se stále výrazněji prosazuje i napříč dalšími kategoriemi.
„Mým největším přáním je dostat se do stavu, kdy můžu točit nepřetržitě a netrvá roky jednotlivé projekty zafinancovat. Uvědomuji si, že natáčení filmů je privilegium, ale ráda bych se v budoucnu filmem dokázala důstojně živit a tvořit ve svobodném kulturním prostředí. Dnešní večer pro mě byl jako jedno vřelé objetí a povzbuzení na cestě za tímto cílem,“ říká režisérka Terézie Halamová.
Podpora mladých talentů jako dlouhodobý závazek
Společnost Mattoni 1873 se značkou Magnesia je generálním partnerem filmových cen Český lev už 23 let. Podpora studentské kategorie je pro ni ovšem důležitým pilířem, který jde daleko za hranice běžného sponzoringu. Letošní večer, kdy mladí tvůrci rezonovali celým předáváním, je potvrzením, že tato dlouhodobá investice má smysl. „Ve studentských filmech je obrovská energie, odvaha a chuť dělat věci po svém. Proto se dlouhodobě zaměřujeme na podporu mladých talentů – ať už prostřednictvím Ceny Magnesia, nebo platformy Mattoni 1873 Talents, která jim pomáhá na začátku kariéry. Letošní ročník i úspěch Terézie Halamové nám znovu ukázaly, že tahle podpora má smysl a že nová generace má českému filmu co nabídnout,“ uvádí Lutfia Miňovská, tisková mluvčí Mattoni 1873.
Na důležitost této podpory upozorňuje i herečka Antonie Martinec Formanová, která vítězce Cenu Magnesia předávala: „Každá tvorba potřebuje zázemí. Mladí tvůrci v sobě mají obrovskou sílu a skvělé nápady, ale k jejich realizaci potřebují vědět, že o jejich práci někdo stojí. V samotné existenci Ceny Magnesia vidím příležitost a naději pro mladé a začínající filmaře v tom, že jejich práci někdo dává pozornost a může si jich díky tomu všimnout širší publikum.“
Zajímavostí je, že cenu předávala společně se svým manželem, režisérem Adamem Martincem, pro kterého měl návrat na pódium jasný význam. Před pěti lety totiž stejnou studentskou sošku získal za snímek Anatomie českého odpoledne. Od té doby se dokázal etablovat v profesionální kinematografii a jeho cesta je důkazem, že podpora mladých filmařů má smysl a dokáže nastartovat úspěšnou kariéru.
Společně ve světlech reflektorů i ve stínu kamery
Antonie je zároveň tváří letošní kampaně značky Magnesia věnované fascinujícímu světu „skrytých“ filmových profesí a k tématu dodává: „Záře reflektorů sice dopadá jen na část štábu, ale bez těch za kamerou by magie filmu nikdy nevznikla. Natáčení je přirozeně kolektivní práce a jednotlivé pozice na sebe navazují a jsou v určitém slova smyslu i na sobě závislé. O to více obdivuji začínající tvůrce a studenty, kteří se během svých začátků musejí kolikrát obejít i bez některých důležitých složek, nebo jich musí sami za sebe více obsáhnout.“
„Lví podíl“ těchto neviditelných hrdinů pravidelně potvrzuje i sama Česká filmová a televizní akademie. Její nejvyšší poctu – ocenění za Mimořádný přínos české kinematografii – totiž nezískávají pouze slavní herci či režiséři, ale velmi často právě zástupci oněch „skrytých“ profesí, jako jsou mistři zvuku, střihači, dramaturgové nebo kameramani. S myšlenkou týmové práce souzní i samotný úspěch Terézie Halamové, která si svou cenu nešla převzít sama. Na pódium s sebou vzala i producentku snímku Natálii Pavlove. Film Pes a vlk tak není jen vítězstvím jedné studentky, ale celého týmu nastupujících profesionálů, kteří společně dokázali překročit hranice studentského filmu.
Na zkušenost se „skrytými“ profesemi navazuje i samotná vítězka: „Během studia na FAMU jsem si prošla řadou asistentských profesí – od dramaturgie přes asistenci režie a skript až po střih – a právě to mi pomohlo pochopit, jak je každá z těchto rolí nepostradatelná pro hladký průběh natáčení. U tohoto filmu jsem měla natolik silný produkční tým, že jsem se mohla plně soustředit na režii. Její součástí je pro mě i důkladná příprava, včetně storyboardů, které si sama kreslím, a které mi pomáhají zvládnout natáčení mnohem plynuleji,“ doplňuje režisérka Terézie Halamová.
Kdo je Terézie Halamová?
Původem slovenská režisérka Terézie Halamová na sebe výrazně upozornila už během studia na pražské FAMU. Pozornost si získala subtilními snímky Malá (2017) a Zazpívej (2020), se kterými objela řadu mezinárodních festivalů. Ve své tvorbě se dlouhodobě zaměřuje na intimní témata samoty a dospívání, přičemž s oblibou využívá civilní projev neherců a vizuální styl s pomalejším tempem.
V loňském roce natočila snímek Pes a vlk – subtilní charakterovou studii pětadvacetiletého Ruda, který žije dvojí život. V noci se pohybuje v divočině klubů a drog jako striptér, zatímco ve dne bojuje s osamělostí a vzpomínkami na svou bývalou přítelkyni Míšu. Film se zamýšlí nad tím, co znamená být skutečně „vzhůru“ ve světě, který spí, a zda lze najít útěchu v prchavé přítomnosti.
Za toto dílo získala jak Cenu Magnesia za nejlepší studentský film, tak i sošku Českého lva za Nejlepší krátký film. Stala se tak teprve třetí studentkou v historii, které se podařilo s jedním dílem vyhrát obě prestižní ceny.