Ďáblova sbírka vs. Adolf Hitler

Praha 15. září 2025

Každý den válka.

Pokračování kontroverzního snímku Ďáblova sbírka otevírá dveře do ještě bizarnějšího, syrovějšího a groteskně černohumorného světa. Historie se tu proplétá s techno-okultními rituály, mocenskými hrami a absurdně pompézními vlasteneckými výstupy těch, kdo nemají už vůbec žádnou moc – ale o to víc křičí.

V centru děje stojí opět slovenská femme fatale, Zuza Kociánová (Silvia Šuvadová), která se rozhodne znovu navázat spolupráci s tajnou náboženskou organizací Dei Consilio, aby čelila světovládným plánům Adolfa kyborga Hitlera.

Zatímco kvůli prvnímu dílu přiletěla do Prahy z Los Angeles, kde se od úspěchu filmu Kolja stala rezidentkou, nyní filmaři na oplátku cestují za ní do USA. V kalifornském Orlandu se dne 20. září film účastní festivalu UrbanFest 360° ORLANDO. A padne tu také symbolicky první klapka druhého dílu.

Šuvadová tak pokračuje v linii záhadných ženských postav, tentokrát však její hrdinka vystupuje jako symbol odolnosti vůči deformované minulosti a současně jako připomínka, že zápas o svobodu a identitu je věčný, i když na sebe třeba bere podobu bizarní konfrontace s kyborgizovaným Hitlerem.

Režisér a scenárista Marek Dobeš, který s oblibou spojuje vysoké s nízkým už od dob svého celovečerního debutu, zombie komedie o hledání smyslu života, opět přichází s osvědčeným přístupem. Svou metodu popisuje takto: „Jestliže první díl nesl podtitul černá vlastenecká komedie, potom tentokrát bude jednoznačně postulována teze, že bez národních států nemůže přežít samotný koncept demokracie. Je to o to jasnější dnes, když vidíme, jak fatálně selhala globalizace. A vír geopolitického doslova poeovského Maelströmu, který toto zjištění v Evropě vytvořilo, bude ještě dlouho strhávat státy velikosti České republiky do chaosu. Svým filmem chci sdělit jednoduché poselství – kdo ztratí vztah k vlasti, bude v životě zoufale tápat. Opustíš-li svou zemi, a dáš před ní přednost cizím zájmům, zahyneš. Minimálně morálně.“

Od autora filmů Byl jsem mladistvým intelektuálem nebo Choking Hazard však nelze očekávat patos. Právě naopak, čím bizarnější bude spojení tématu, kterým je identita Čecha a Evropana, s bláznivými béčkovými vizemi typu Adolfa Hitlera nadopovaného adrenochromem, látkou údajně extrahovanou z krve nemluvňat, tím pro tvůrce lépe. „Městské legendy o droze získávané globálními elitami hororovým způsobem z dětských těl, která má omlazující účinky, se šíří především ve Spojených státech. Velkou roli sehrála konspirační teorie o fenoménu QAnon, která tvrdí, že známí politici, herci a mocné skupiny tajně užívají adrenochrom jako elixír života. Na rozdíl od internetu, který je těchto spekulací plný, film se mu až na výjimky typu Strach a hnus v Las Vegas Terryho Gilliama, zatím příliš nevěnoval. Kdo jiný, než nezávislý filmař, by měl ironicky toto potrhlé téma uchopit?,“ uzavírá otázkou Dobeš. 

DĚJ FILMU

Nacistický diktátor, který se ukrývá mezi členy pedofilní křesťanské sekty kdesi v rakouských Alpách, přežil svou smrt za pomoci elixíru elit – adrenochromu. Jeho sanguis vitae však není vyráběna dostatečně kvalitní cestou. Stěží udrží jeho existenci na pokraji biologického rozkladu. Vůdce týraný bolestmi a posedlý utkvělou ideou o nápravě světa, usiluje o získání tajného vzorce na výrobu vylepšené substance schopné vrátit mládí, který jeho nacističtí vědci na sklonku války vyvinuli.

Návod na syntetický adrenochrom extrakt je ukryt hluboko v podzemí na území České republiky a stává se předmětem nemilosrdného závodu s časem. Proti sobě stojí hned několik sil. Fyzicky se rozpadající, bolestí blouznící, Führer, jehož myšlení se pádem Třetí říše neposunulo ani o píď. Stále odmítá globalizaci a nový světový řád chce postavit na ideji národních států jako jediných skutečně životaschopných struktur. Situace Evropské unie ho těší – zákaz kouření, ochrana zvířat, tlak na vegetariánství a zelenou tranzici by ještě prohloubil. Starosti mu ale působí vymírání evropského obyvatelstva. Pokud by se podařilo prodloužit životnost jeho členů alespoň o polovinu, byl by nyní bezmála stopadesátiletý vůdce spokojen. K tomu má podle jeho plánu nový silnější vzorec na výrobu adrenochromu posloužit. Podobnou motivaci sdílejí i sektáři z Dei Consilio. Původně církevní řád, dnes globální pedofilní síť fanatiků a vykladačů apokalypsy, věří ve využití chemicky vyráběného adrenochromu, který by jejich vedení zajistil nejen život věčný, ale především možnost setkání s fyzickým Ježíšem v den apokalypsy. Kterou ostatně hodlají globálně urychlit.

Scenárista a režisér snímku tyto fantaskní představy vysvětluje jako poměrně realistické: „Podle christianpost.com byla první přenosovou společností, která na terase s výhledem na Olivovou horu instalovala 24/7 kameru, aby byla připravena zachytit návrat Ježíše Krista, Daystar Television Network z Texasu. Následně Trinity Broadcasting Network (TBN) z kalifornské oblasti Costa Mesa zakoupila budovu vedle a umístila tam další kameru s obdobným záměrem. Těžko v dnešní době jakkoli šílenou crazy fantazií překonat realitu,“ směje se Dobeš.

Bizarní metanarativ, kde se realita a fikce mísí v satirickém mixu experimentální, politicky nekorektní exploze žánrů, kráčí ve šlépějích klasického přístupu hollywoodského kina, kde první díl většinou zachovává jakous takous realistickou linku, aby se dvojka utrhla ze řetězu. Za všechny projekty můžeme zmínit sérii o Johnu Rambovi, kde v prvním díle tvůrci volili skoro komorní děj jednoho lesa, ve druhém dílu už Rambo střílel explozivními šípy.

O něco podobného se pokusí i film Ďáblova sbírka Vs. Adolf Hitler. V angličtině natáčený film bude vyprávět o tom, jaké démony si nese Evropa, nakolik se vymkla z kloubů příčetnosti Amerika, jak snadno se z paměti může stát zbraň, a jak může být nezávislý film náhle současnější a pravdivější než fikce.

„Poté, co jsem do prvního dílu investoval deset let života, abych se stal náhle a poněkud nečekaně nejaktuálnějším českým filmařem všech dob, když náš premiér prakticky v den premiéry filmu Ďáblova sbírka podepsal smlouvu se Svatou stolicí, takzvaný konkordát, před kterým můj film varoval. I proto si druhým dílem kladu za cíl varovat nejen Čechy, ale svět a rozhodl jsem se ho natočit v angličtině,“ zakončuje autor.

V podobě TV minisérie můžete projekt Ďáblova sbírka zhlédnout zde:

FILMY ČESKY A SLOVENSKY https://www.youtube.com/watch?v=whkQjWNr7Mo

O TVŮRCÍCH

Femme fatale Zuza Kociánová

Silvia Šuvadová (Zuza Kociánová) hrála sice v dojemné oscarové komedii Kolja, ale díky pobytu v USA se na dlouho ztratila z radaru filmových fandů. Naplno se vrátila coby femme fatale v černé komedii Ďáblova sbírka. Zatímco kvůli prvnímu dílu přiletěla do Prahy, nyní za ní filmaři letí do USA, aby společně realizovali první klapku pokračování.  

Adolf Hitler

Sebastian Stein je režisér, scenárista, herec a producent, který si vybudoval reputaci díky své odvaze posouvat hranice nezávislého filmu. Narodil se v Mnichově do židovské rodiny, a už od dětství ho fascinovaly horory, sci-fi a kung-fu filmy, což se stalo základnou jeho vizuálního a vypravěčského stylu. Proslavil se kultovním African Kung-Fu Nazis I. a II., který vznikl prakticky bez rozpočtu přímo v Africe. Při natáčení v Ghaně zapojil místní herce i štáb, čímž jejich práce získala autentickou energii společného úsilí. Což se projevilo v jeho celosvětovém úspěchu.

Hudba

Kim a Kathryn Klugeovi, manželský skladatelský tým, který se specializuje na filmovou hudbu. Jako hudební konzultanti a skladatelé se podíleli na filmu Ticho (Silence) režiséra Martina Scorseseho. O jejich práci na tomto snímku napsal deník The Wall Street Journal: „Hudba Klugeových povyšuje podtext příběhu, je mostem mezi staletími starými kulturami v konfliktu a dělá z filmu Ticho lepší snímek.“

Scenárista, režisér, producent

Marek Dobeš stojí autorsky za natolik odlišnými projekty jako je seriál nesoucí v sobě esenci končících devadesátých let popisující život v satelitním městečku, Místo nahoře nebo naopak zombie komedie Choking Hazard, kterým se Česká republika, vždy spolehlivě se potácející několik let za světovými trendy, na chvíli stala globálním filmovým hráčem, když vznikal ve stejné době jako britský Soumrak mrtvých.  Mezi jeho dalšími tvůrčími počiny jmenujme český divácký kinohit Kajínek a původní scénář, na jehož základě byl natočen film Jan Žižka. Vždy se snaží vyprávět dramaticky a vtáhnout diváka emocionálně do děje, aniž by rezignoval na výrazný ideový přesah. Samotný Jan Hřebejk o jeho dosud posledním filmu na Twitter napsal „…Ďáblova sbírka přinese slušnou porci naprosté tvůrčí svobody… Hodně mi to sedlo!“