Žloutenka zabije ročně až 1,5 milionu lidí po celém světě. ZP MV ČR loni přispěla na preventivní očkování 5,2 miliony korun

2.7.2018 Svetozár Plesník

Praha 2. července 2018

Hepatitida neboli lidově žloutenka je vážné onemocnění vyvolávající zánět a další postižení jater.₂Vyskytuje se po celém světě a její následky rozhodně nejsou zanedbatelné. Jen žloutenka typu B má dle odhadů na svědomí až 1,5 milionu úmrtí ročně.₄ V ČR jsou každým rokem diagnostikovány stovky nových případů infekce žloutenky.₁Nejspolehlivější ochranou proti žloutence je stále očkování. Dětem i dospělým na něj přispívá Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).

Žloutenka typu A není na rozdíl od žloutenky typu B součástí povinného očkovacího kalendáře (děti se proti typu B v ČR očkují povinně od poloviny roku 2001), není tedy hrazena státem, nicméně na oba typy očkování dětem i dospělým přispívají zdravotní pojišťovny.₄ „ZP MV ČR svým klientům v rámci fondu prevence poskytuje v letošním roce příspěvek až do výše 500 Kč na samostatné očkování proti žloutence typu A či B nebo na očkování kombinovanou vakcínou proti oběma těmto typům. V loňském roce čerpalo příspěvek celkem 8 690 klientů, za něž ZP MV ČR vyplatila částku 5,2 milionu korun. Oproti roku 2016 jde téměř o 7% nárůst zájmu klientů (i výdajů pojišťovny) o tento typ očkování,“ komentuje Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.

Virová hepatitida je infekční onemocnění způsobující zánět a další postižení jater.₂ Vžitý název žloutenka vychází z jejího častého průvodního příznaku, tj. žlutého zbarvení kůže a sliznic, které způsobuje žlučové barvivo bilirubin.₄ Hepatitidu vyvolává několik typů virů, značených písmeny A, B, C, D a E. Že jde o skutečně závažné onemocnění potvrzuje i fakt, že žloutenka je sedmou nejčastější příčinou úmrtí na světě – na pomyslném žebříčku přeskočila např. i HIV/AIDS, tuberkulózu nebo malárii.₅ Příznaky všech typů se při akutním onemocnění velmi podobají, a proto je lze odlišit pouze cíleným vyšetřením krve. Začátek onemocnění je navíc podobný jako u jiných virových nákaz – únava, nechutenství, bolest břicha, pocit na zvracení, zvracení, průjem, bolesti kloubů, teplota nebo vyrážka.₂

V ČR bojujeme nejvíce s typem A, B a C

V České republice se nejčastěji vyskytují typy A a C, případně B.₃Žloutenka typu A je známá jako nemoc špinavých rukou, nicméně nakazit se můžeme i kontaminovanou vodou, ledem v nápojích, zeleninou, ovocem, syrovými mořskými plody či špatně tepelně zpracovaným masem. Těžší průběh i delší rekonvalescenci mívá žloutenka typu B.₁Je 100x nakažlivější než AIDS a odhaduje se, že ročně na ni zemře až 1,5 milionu lidí. V České republice se každý rok nakazí žloutenkou v průměru 200 pacientů. Nejčastěji se přenáší kontaktem s porušenou kůží (poranění rizikovým předmětem, piercing, tetování, akupunktura, zdravotnická zařízení, injekční užívání drog apod.), při sexuálním styku nebo intimním resp. blízkém styku v rodině (sdílené kartáčky na zuby, ručníky, holicí strojky, žiletky apod.) Třetím druhem je žloutenka typu C, která většinou probíhá jako mírné onemocnění, nicméně její zákeřnost tkví v tom, že po letech bez příznaků může přejít do chronicity (děje se tak až v 55-85 % případů). Takový člověk je pak ohrožen jaterní cirhózou nebo jaterním selháním, navíc představuje zdroj infekce pro okolí.₄ Na světě jí trpí asi 150–170 milionů osob, u nás jde o stovky nových případů ročně.₁

Nejúčinnější zbraní je očkování

Jako u řady jiných onemocnění hraje zásadní roli prevence. Za tu nejefektivnější Se považuje právě očkování, které však doposud existuje pouze proti typu A a B.₄Proti typu C sice očkovací látka není, nicméně moderní medicína už dnes umí vyléčit až 95 % pacientů. Samotné očkování má až 98 % účinnost, i přesto je proočkovanost v české populaci stále nízká.₅ Očkování proti hepatitidě typu B se provádí formou tří injekcí aplikovaných v průběhu šesti měsíců. Ochrana je celoživotní. Pro základní očkování proti žloutence typu A stačí podání jedné dávky, přeočkování jednou dávkou se pak provádí za 6 až 18 měsíců podle použité vakcíny. Délka ochrany se pohybuje v rozmezí 5 až 10 let.₄Očkování se doporučuje zejména osobám cestujícím do oblastí s vysokým výskytem této infekce (Afrika, Asie, Středomoří, Jižní či Střední Ameriky nebo na Střední východ), vojákům vyslaným do výše jmenovaných oblastí a do míst s obecně horšími hygienickými podmínkami, osobám pracujícím v rizikových povoláních (zdravotnický personál, lidé v kontaktu s potraviny nebo odpadními vodami) a dalším rizikovým skupinám (např. osoby s chronickým onemocněním jater, hemofilici, sexuálně promiskuitní, narkomané, osoby pravidelně podstupující transfuzní léčbu apod.).₆

Kateřina Jíchová

Zdroje:

Sdílejte ...