The Lancet: Přetrvávající nadměrná závislost na fosilních palivech ohrožuje zdraví současných i budoucích generací

Praha 26. října 2022

• Vlády a společnosti pokračují ve strategiích, které stále více ohrožují zdraví a přežití všech dnes žijících lidí i budoucích generací.

• Dopady četných krizí na zdraví se zhoršují v důsledku přetrvávající závislosti na fosilních palivech a vytvářejí další zátěž pro zdravotnické systémy. Výsledkem je zvýšené riziko nedostatku potravin, přenosu infekčních chorob, onemocnění způsobených horkem, energetické chudoby a úmrtí v důsledku vystavení znečištěnému ovzduší.

• Vlády a společnosti nadále upřednostňují fosilní paliva před čistými energetickými řešeními, což je na úkor zdraví. Převážná většina analyzovaných zemí stále společně vyčleňuje stovky miliard amerických dolarů na dotování fosilních paliv – často jde o částky srovnatelné nebo dokonce vyšší, než je částka vyčleněná v jejich celkových rozpočtech na zdravotnictví. Současné strategie fosilních gigantů přitom ohrožují budoucnost vhodnou pro život a vedly by k překročení mezinárodních klimatických cílů pro minimalizaci globálního oteplování.

• Zatímco země vymýšlejí reakce na tyto krize, obnovení závislosti na fosilních palivech by mohlo vést k fatálně teplejší budoucnosti. Reakce zaměřená na zdraví však stále může přinést prosperující budoucnost, pokud budou přijata okamžitá opatření. Urychlení přechodu na čistou energii a energetiku účinnosti pomůže zabránit dalšímu nárůstu úmrtí a nemocí souvisejících se změnou klimatu a přinese rychlé zdravotní přínosy díky lepšímu přístupu k energii a bezpečnosti, čistšímu ovzduší, zdravějšímu stravování a životnímu stylu a přívětivějším městům.

Zatímco se země a zdravotnické systémy nadále potýkají se zdravotními, sociálními a ekonomickými důsledky pandemie COVID-19, konfliktu na Ukrajině a celosvětové energetické krize a krize životních nákladů, klimatické změny se nezadržitelně zvyšují. Podle zprávy The Lancet Countdown on Health and Climate Change z roku 2022: Health at the Mercy of Fossil Fuels (Závislost na fosilních palivech zhoršuje zdravotní dopady těchto krizí).

Sedmá zpráva Lancet Countdown představuje práci 99 odborníků z 51 institucí, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světové meteorologické organizace (WMO), a vede ji University College London. Vychází před 27. konferencí smluvních stran OSN (COP27) [2] a představuje 43 ukazatelů, které zahrnují nové a vylepšené metriky monitorující dopad extrémních teplot na potravinovou bezpečnost, znečištění ovzduší v domácnostech a soulad průmyslu fosilních paliv se zdravou budoucností. Nová zpráva vychází ve stejnou dobu, kdy časopis The Lancet Public Health zveřejňuje regionální zprávu o Evropě z projektu Lancet Countdown. V sobotu 29. října 2022 bude zveřejněna také zpráva z Číny.

Změna klimatu zesiluje zdravotní dopady vícenásobných krizí

Přetrvávající nadměrná závislost na fosilních palivech rychle zhoršuje změnu klimatu, což vede k nebezpečným dopadům na zdraví, které pociťují lidé na celém světě. Údaje ukazují, že žádná země není v bezpečí. Změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost a závažnost extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vlny veder, přívalové srážky, lesní požáry, bouře a sucha, což si každoročně vyžádá statisíce obětí na celém světě.

„Systémy zdravotní péče jsou první linií obrany při léčbě fyzických a psychických dopadů extrémních povětrnostních jevů a dalších dopadů měnícího se klimatu. Zdravotnické systémy se však potýkají se zátěží pandemie COVID-19, narušením dodavatelského řetězce a dalšími problémy, což ohrožuje životy dnes i v budoucnu,“ říká profesorka Kristie Ebiová, vedoucí pracovní skupiny Lancet Countdown pro adaptaci, plánování a odolnost v oblasti zdraví a profesorka v Centru pro zdraví a globální životní prostředí na Washingtonské univerzitě. [1]

Údaje v letošní zprávě naznačují, že v nejbližší době ovlivňují klimatické změny všechny pilíře potravinové bezpečnosti. Rostoucí teploty a extrémní výkyvy počasí přímo ohrožují výnosy plodin, čímž se zkracuje vegetační období plodin o 9,3 dne u kukuřice, 1,7 dne u rýže a 6 dní u ozimé a jarní pšenice. Extrémní horka byla spojena s tím, že v roce 2020 hlásilo ve 103 zemích středně těžkou až těžkou potravinovou nejistotu o 98 milionů lidí více než každoročně v letech 1981-2010. V průměru bylo v letech 2012-2021 každoročně postiženo extrémním suchem o 29 % více světové rozlohy než v letech 1951-1960, což lidi vystavilo riziku nedostatku vody a potravin.

„Změna klimatu má již nyní negativní dopad na potravinovou bezpečnost, což má znepokojivé důsledky pro podvýživu a nedostatečnou výživu. Další zvyšování teploty, četnosti a intenzity extrémních povětrnostních jevů a koncentrace oxidu uhličitého bude znamenat ještě větší tlak na dostupnost výživných potravin a přístup k nim, zejména pro ty nejzranitelnější. To je obzvláště znepokojivé vzhledem k tomu, že se letos opět ukázalo, že globální potravinové řetězce jsou velmi zranitelné vůči otřesům, což se projevuje rychlým růstem cen potravin a úměrným nárůstem potravinové nejistoty,“ říká profesorka Elizabeth Robinsonová, vedoucí pracovní skupiny Lancet Countdown pro dopady změny klimatu, expozice a zranitelnost a ředitelka Grantham Research Institute na London School of Economics. [1]

Vystavení extrémnímu horku má přímý vliv na zdraví, zhoršuje základní onemocnění, jako jsou kardiovaskulární a respirační choroby, a způsobuje úpal, nepříznivé výsledky těhotenství, zhoršení spánku, špatné duševní zdraví a zvýšený počet úmrtí v důsledku úrazů. Na zdraví působí také nepřímo tím, že omezuje pracovní a pohybové schopnosti lidí.

Extrémním horkem jsou nejvíce ohroženy zranitelné skupiny obyvatel. Děti mladší jednoho roku zažily v letech 2012-2021 v porovnání s lety 1986-2005 dohromady o 600 milionů dnů horka více (o 4,4 dne na dítě více) a dospělí starší 65 let o 3,1 miliardy dnů více (o 3,2 dne na osobu více). Počet úmrtí v důsledku veder se v letech 2017-2021 zvýšil o 68 % ve srovnání s lety 2000-2004; zatímco vystavení lidí dnům s velmi vysokým nebo extrémně vysokým nebezpečím požárů se v letech 2001-2004 až 2018-2021 zvýšilo v 61 % zemí.

Expozice horku vedla v roce 2021 k celosvětové ztrátě 470 miliard potenciálních pracovních hodin, přičemž ztráty příjmů se rovnaly značné části HDP zemí, což neúměrně postihlo země s nízkými a středními příjmy (5,6 % v zemích s nízkými až středními příjmy) a zhoršilo dopad krize životních nákladů.

Měnící se klima ovlivňuje také šíření infekčních nemocí. Délka období vhodného pro přenos malárie se v letech 2012-2021 zvýšila o 32,1 % ve vysokohorských oblastech Ameriky a o 14,9 % v Africe ve srovnání s lety 1951-1960. Vliv klimatu na riziko přenosu horečky dengue se ve stejném období celosvětově zvýšil o 12 %. V kombinaci s pandemií COVID-19 vedl nárůst infekčních onemocnění v důsledku změny klimatu k chybné diagnostice, tlaku na zdravotnické systémy a obtížím při zvládání souběžných výskytů onemocnění.

Vlády a společnosti nadále upřednostňují fosilní paliva na úkor zdraví lidí.

Nové a aktualizované ukazatele odhalily, že vlády a společnosti nadále upřednostňují těžbu a spalování fosilních paliv, a to navzdory závažným a narůstajícím zdravotním škodám způsobeným změnou klimatu.

Uhlíková náročnost celosvětového energetického systému (odvětví, které se nejvíce podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů) se snížila o méně než 1 % oproti úrovni z roku 1992, kdy byla přijata úmluva UNFCCC [3], v níž se země dohodly, že zabrání nebezpečné změně klimatu způsobené člověkem a jejím negativním dopadům na lidské zdraví. Při současném tempu změn by úplná dekarbonizace energetického systému trvala 150 let, což je daleko od požadavků na udržení globálního oteplování na 1,5 °C, jak je uvedeno v Pařížské dohodě [4].

Vlády nadále podporují výrobu a spotřebu fosilních paliv, přičemž 69 z 86 vlád analyzovaných v této zprávě účinně dotuje fosilní paliva, což v roce 2019 představuje čistou částku 400 miliard dolarů (při zohlednění příspěvku nástrojů pro stanovení cen uhlíku i dotací na fosilní paliva). Tyto dotace přesáhly 10 % národních výdajů na zdravotnictví ve 31 zemích a v pěti zemích přesáhly 100 %. Vlády zároveň dosud neposkytly menší částku 100 miliard dolarů ročně na podporu opatření v oblasti klimatu v zemích s nižšími příjmy, které se zavázaly dosáhnout do roku 2020 v Kodaňské dohodě [5], což ohrožuje spravedlivý přechod ke zdravé budoucnosti.

Bez ohledu na jejich klimatická prohlášení a závazky by současné strategie 15 největších ropných a plynárenských společností [6] vedly k tomu, že by jejich produkce skleníkových plynů překročila podíl emisí slučitelných s oteplením o 1,5 °C o 37 % v roce 2030 a o 103 % v roce 2040. Vzhledem k tomu, že mnohé z nich letos vykazují rekordní zisky, hrozí, že další odkládání jejich investic do přechodu na bezuhlíkovou energetiku trvale odsune svět od plnění závazků stanovených v Pařížské dohodě.

Zpoždění v zavádění a nerovný přístup k čistým energiím mezitím způsobily, že domácnosti jsou závislé na používání špinavých paliv, vystaveny energetické chudobě a nebezpečným úrovním znečištění ovzduší uvnitř budov. Biomasa (např. dřevo nebo hnůj) se v roce 2020 celosvětově podílela na spotřebě energie v domácnostech až 31 %, přičemž v zemích s nízkými a středními příjmy tento podíl vzrostl na 96 %. Koncentrace nebezpečných částic v ovzduší (PM2,5) v domácnostech v roce 2020 v 62 hodnocených zemích 30krát překročí doporučení WHO, což vystavuje rodiny nebezpečným úrovním znečištění ovzduší.

Globální krize nelze řešit izolovaně, ale je třeba jednotného soudržného přístupu, aby bylo možné vytvořit spravedlivá řešení pro všechny. Pokud by se tak nestalo, zhoršily by se celkové zdravotní výsledky. Méně než třetina z 3,1 bilionu dolarů vynaložených na reakci na pandemii COVID-19 sníží emise skleníkových plynů nebo znečištění ovzduší. Nyní se krátkozraké reakce na energetickou krizi a krizi životních nákladů hrozí zhoršením klimatických změn, přičemž mnohé vlády a společnosti se vracejí k uhlí, což dále ohrožuje zdraví a přežití lidí.

„Současné strategie mnoha vlád a společností uzamknou svět do fatálně teplejší budoucnosti a připoutají nás k využívání fosilních paliv, která rychle uzavírají vyhlídky na svět vhodný k životu. Je to důsledek hlubokého selhání při rozpoznávání potřeby naléhavé změny priorit financování, aby se zajistila bezuhlíková, cenově dostupná a zdravá budoucnost,“ říká profesor Paul Ekins, vedoucí pracovní skupiny Lancet Countdown pro ekonomiku a finance a profesor politiky zdrojů a životního prostředí na Bartlett School, University College London. [1]

Reakce zaměřená na zdraví by přesto mohla zajistit prosperující budoucnost

Navzdory znepokojivým indiciím uvedeným v této zprávě stále existují záblesky naděje.

Reakce na současnou energetickou krizi, krizi životních nákladů a klimatickou krizi zaměřená na zdraví by znamenala rychlý přechod energetických společností na čistá paliva a rychlé dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v jednotlivých zemích, čímž by se uvolnila budoucnost udržitelného rozvoje, zdravého životního prostředí a rovnosti v oblasti zdraví a zároveň by se zlepšila energetická bezpečnost a zajistila cesta k hospodářskému oživení.

Zlepšení kvality ovzduší by pomohlo zabránit úmrtím v důsledku vystavení znečištění ovzduší částicemi pocházejícími z fosilních paliv, kterých bylo jen v roce 2020 1,3 milionu. Urychlení přechodu na vyváženější a rostlinnou stravu by nejen snížilo 55 % emisí v zemědělském sektoru z produkce červeného masa a mléka, ale také by zabránilo až 11,5 milionu úmrtí souvisejících se stravou ročně a snížilo riziko zoonotických onemocnění.

V současné době je pouze 27 % městských center klasifikováno jako středně nebo více ekologická a lidé se stále spoléhají na klimatizaci pro chlazení, která byla v roce 2020 zodpovědná za 900 miliard tun emisí oxidu uhličitého a za 24 000 úmrtí v důsledku expozice částicím PM2,5. Přestavba měst, která klade zdraví na první místo, může zajistit větší množství zeleně, která snižuje městské horko, zlepšuje kvalitu ovzduší a prospívá fyzickému i duševnímu zdraví.

Z údajů v letošní zprávě jsou patrné určité známky naděje a posunu směrem k akci. Ačkoli celková výroba čisté energie je stále nedostatečná, v roce 2020 dosáhla rekordně vysoké úrovně a v roce 2021 tvořily bezuhlíkové zdroje 80 % investic do způsobů výroby elektřiny. Přímá a nepřímá zaměstnanost v oblasti obnovitelných zdrojů poprvé překročila přímou zaměstnanost v průmyslu těžby fosilních paliv, který zaznamenal 10,5 milionu zaměstnanců (o 10 % méně než v roce 2019), což znovu potvrzuje, že obnovitelná energie může podpořit jistotu pracovních míst, a to nyní i v budoucnu.

Samotný sektor zdravotnictví, ačkoli je stále zodpovědný za 5,2 % všech globálních emisí, prokázal působivé vedoucí postavení v oblasti klimatu a 60 zemí se v rámci programu COP26 v oblasti zdravotnictví zavázalo k přechodu na systémy zdravotnictví odolné vůči klimatu a/nebo s nízkými či nulovými čistými emisemi uhlíku [7].

Současně je zapojení veřejnosti do zdravotních aspektů změny klimatu na historicky nejvyšší úrovni. V roce 2021 se pokrytí tématu zdraví a změny klimatu v médiích zvýšilo o 27 % oproti roku 2020 a zvýšila se i angažovanost světových lídrů, přičemž 60 % zemí věnovalo pozornost změně klimatu a zdraví ve všeobecné rozpravě OSN v roce 2021, pravděpodobně v důsledku zvýšeného povědomí v souvislosti s pandemií COVID-19.

Jana Pavelková