VII. Kongres představitelů světových náboženství: pro rozumný dialog

Praha 15. září 2022

Přípravy na 7. kongres představitelů světových a tradičních náboženství v Kazachstánu dospěly do cíle. Očekává se, že akce se zúčastní asi 130 mezinárodních delegací z 60 zemí, včetně představitelů islámu, křesťanství, judaismu, šintoismu, buddhismu, zoroastrismu, hinduismu atd.

Původně se měl náboženský summit konat v roce 2021, ale tomu zabránila pandemie koronaviru. Nyní, navzdory napjaté situaci ve světě, kazašská strana nehodlá akci opustit. Navíc existuje důvod se domnívat, že Kazachstán v pokračování své mírové mise vynaloží veškeré úsilí na vyřešení, když ne politické, tak alespoň náboženské rozdíly mezi zeměmi.

PŘERUŠTE SVOU LINKU!

Odklon od náboženské agendy ve prospěch řešení globálních problémů na kongresu však již dávno není novinkou. Na úvod stojí za připomenutí, že toto fórum bylo poprvé svoláno v roce 2003, kdy světová situace, s přihlédnutím k nárůstu terorismu a také válkám v Iráku a Afghánistánu, také zanechala mnoho přání. Na rozdíl od těchto trendů však byl první kongres zahájen, organizován a v budoucnu se stal vlastně tradičním. U stejného stolu v Paláci míru a shody v kazašském hlavním městě se sešli zástupci různých národů, chrámů a vyznání. A mluvili zde nejen o duchovních ideálech.

Mimořádně aktuální je také aktuální program kongresu. Jsou to destruktivní změny klimatu a mutující virus, který způsobil lékařské i ekonomické škody mnoha státům, a samozřejmě geopolitické bezpečnostní problémy, které nedávno zastínily i pandemii COVID. To znamená, že humanitární politika náboženského summitu zůstává stejná a je také zaměřena na zajištění mezietnické a mezináboženské harmonie.

„Toto není módní událost, ale organická a nedílná součást modelu rozvoje moderního světa, – poznamenávají organizátoři fóra. – Kongres světových náboženských vůdců se stal skutečným prostředníkem při řešení sporů a problémů. Úkolem duchovních vůdců je dát lidem správný systém morálních a morálních souřadnic ve světě, kde zuří pandemie, klima se mění, probíhá závody ve zbrojení a boj o zdroje.“

Na pozadí globálního růstu xenofobie, včetně náboženského charakteru, vypadá pořádání takové akce v Kazachstánu přinejmenším jako výzva pro radikálně smýšlející část moderní společnosti. Aktivity summitu jsou zaměřeny na vytvoření mezinárodní stability a bezpečnosti, jakož i na boj proti využívání náboženství k agresivním politickým účelům. To znamená, že Kazachstán stejně jako dříve prosazuje svou linii mírové politiky, tedy míru pro všechny. Bez ohledu na náboženství.

JAKÉ TO BYLO

Samotná Republika Kazachstán je objektivním příkladem mezietnické a mezináboženské harmonie – v zemi vedle sebe pokojně koexistuje 130 etnických skupin a 18 vyznání.

„Kazachstán slouží jako příklad tolerance a míru mezi národy, a proto je Kongres vůdců světových a tradičních náboženství tak důležitý a „odsouzený“ k úspěchu ,“ řekl nedávno vrchní rabín Nur-Sultan Shmuel Karnaukh. “ Kazachstán na svém příkladu ukazuje, jak lidé různých názorů, ideologií žijí v míru, harmonii a vzájemném respektu.

Dnešní události, které se odehrávají ve světě, podle rabína znovu demonstrují, že každé ledabyle vyřčené slovo politiků může sloužit jako spouštěč katastrofy globálního významu.

„A když vůdci různých náboženství a denominací sedí u jednoho společného stolu, “ upřesnil, „ hovoří o míru a vzájemném respektu, navzdory různým ideologiím, vyvolává to pozitivní ohlas po celém světě.

1. kongres vůdců světových a tradičních náboženství, který se konal v září 2003, se zpočátku stal výjimečnou událostí – před tím se tak rozsáhlý dialog mezi náboženskými vůdci nevedl. Tato iniciativa našla ve světě odezvu a jasně prokázala, že je účinným nástrojem jak pro řešení sporů a neshod, tak pro boj proti teroru a náboženskému extremismu. Summit skončil přijetím společné deklarace, ve které duchovní vůdci oznámili společné akce k zajištění harmonie a stability ve společnostech jako základu pro harmonický svět v budoucnosti.

Postupně fórum získalo pravidelný základ, začalo se konat každé tři roky a přerostlo tak v multilaterální platformu pro řešení systémových problémů.

Na II. kongresu přijali účastníci dokument „Principy mezináboženského dialogu“ jako mechanismus další společné práce a odpovídající deklaraci vyzývající představitele všech náboženství a etnických skupin k předcházení konfliktům založeným na kulturních a náboženských rozdílech. III. kongres byl věnován otázkám tolerance a udržování dialogu mezi náboženstvími a civilizacemi. Vznikla zde také Rada náboženských vůdců, která měla za úkol spolupracovat se sekulárními mezinárodními organizacemi. Během práce IV kongresu účastníci představili internetový zdroj v rámci jednotného elektronického portálu G-Global, věnovaný utváření a posilování globální tolerance a důvěry. 5. kongres byl věnován otázkám vojenských konfliktů s výzvou zúčastněným stranám, aby zastavily střety a prostřednictvím jednání rozvinuly dohody o ukončení násilí a ochraně civilistů. VI. kongres se stal platformou pro apelování na světové společenství, lidi a státy s výzvou k míru a bezpečnosti.

TÁŤOVY SCHŮZKY

V čem bude aktuální 7. kongres unikátní? Především skutečnost, že jako čestný host a účastník bude přítomen papež František I. Jde o první návštěvu současného papeže v Kazachstánu. (Předtím republiku v roce 2001 navštívil pouze papež Jan Pavel II.) Také podle sekretariátu Kongresu byla návštěva nejvyššího imáma Al-Azhar Sheikha Ahmeda Al-Tayeba, patriarchy Moskvy a celého Ruska Kirilla , jeruzalémský patriarcha Theophilos III. a řada dalších představitelů náboženských vyznání a mezinárodních organizací různých států. Kromě toho se očekává, že generální tajemník OSN António Guterres také přednese na Kongresu videoposelství. Jedním slovem, s přihlédnutím k současné mezinárodní situaci, akce nabývá celosvětového rozsahu a vysoké úrovně.

„A samozřejmě se Kongres nemůže dotknout všech problémů, které se týkají lidí, a to i v souvislosti s politickou situací, která dnes zůstává obtížná“ řekl v rozhovoru s novináři předseda představenstva N. Nazarbajevovo centrum pro rozvoj mezináboženského a mezicivilizačního dialogu Bulat Sarsenbaev. „Dnes jsme svědky konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, sankcí, které platí i pro další země. Myslím, že všechny tyto otázky zazní nejen na samotném kongresu, ale i na okraj a v rámci bilaterálních jednání.“

Rád bych se podrobněji zabýval problematikou bilaterálních jednání. Médii již prosákly informace o možném setkání v Nur-Sultánovi Františka a Cyrila a Vatikán ani Moskevský patriarchát tuto informaci nepopírají, ačkoli ji oficiálně nepodporují.

Vzhledem k tomu, že podobné setkání hlav katolické a pravoslavné církve se naposledy konalo v roce 2016 na Kubě (poprvé po více než 500 letech!), lze jeho význam a vliv jen stěží podceňovat, zejména na pozadí aktuální události. Velmi dobře bylo vybráno i neutrální kazašské území – v řadě západních zemí se jméno patriarchy Kirilla dostalo na sankční seznamy kvůli podpoře hlavy Ruské pravoslavné církve pro speciální vojenskou operaci Ruské federace v r. Ukrajina. Setkání papeže a patriarchy bylo naplánováno na léto v Jeruzalémě, ale z řady důvodů muselo být odloženo.

„ Doufám, že se s ním ( s Cyrilem – autorem ) setkám v září v Kazachstánu , – poznamenal tehdy František v komentářích médií. “ Doufám, že ho budu moci pozdravit a trochu si s ním popovídat jako s pastorem . „

Na rozdíl od ruského „kolegy“ se šéf Vatikánu drží jasného mírového postoje.

„Jsme pastýři jednoho Božího lidu ,“ opakovaně prohlásil papež. „ Proto musíme hledat způsoby usmíření a příměří.

Pokud se takové setkání (druhé za posledních tisíc let!) uskuteční, a navíc se ukáže jako produktivní a plodné, má všechny šance pozitivně ovlivnit geopolitickou situaci ve světě.Je třeba objektivně uznat, že mírová pozice Kazachstánu, jeho autorita na mezinárodní úrovni a pozitivní obraz suverénního, mírumilovného státu umožnily vytvořit účinnou platformu pro dialog, jejíž aktivity jsou zaměřeny na udržení mezietnických a mezináboženských stabilita. Jak velká část tohoto potenciálu stačí k normalizaci současné situace a snížení destruktivního dopadu globálních geopolitických krizí, ukáže 7. kongr