Posílení imunity? Rýmičky děti zocelují, u dospělých je klíčový odpočinek
Praha 11. listopadu 2026
Nachlazení či virózu si s nástupem chladného počasí prožije většina populace. Zvýšená nemocnost však neznamená slabou imunitu. Zpozornět je třeba, pokud se člověka potíže „drží“ dlouho, mají těžší průběh a opakovaně se vrací.
Podzim bývá prověrkou lidské imunity. Kratší dny, méně slunce, výkyvy teplot a více času v uzavřených prostorách – to vše se na zdraví lidí podepisuje. „Díky své obranyschopnosti člověk odolává milionům ataků škodlivých organismů každý den, aniž by si toho všiml. S přílišnou zátěží se ale komplexní ochrana vzájemně propojených orgánů, tkání a buněk oslabí a mohou se objevit první poruchy a onemocnění. Klasickými příznaky oslabené imunity jsou opakující se nachlazení po celý rok, časté nemoci dutiny ústní, stomatitida, dlouho se hojící zánětlivé rány, ustavičné problémy s trávicím ústrojím, ospalost, ale i nespavost,“ vyjmenovala hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Kvůli nižším teplotám a vyšší vlhkosti na podzim množení virů narůstá. Jak si s tím kdo poradí, závisí na řadě věcí – kondici člověka, jeho výživě, kvalitě spánku, míře fyzické námahy, stresu i špatných návycích. „Imunitní systém není jeden ‚štít’, který by šlo jednoduše označit za silný nebo slabý. Je to soubor různých obranných mechanismů, jejichž fungování ovlivňují věk, celkový zdravotní stav, některá chronická onemocnění, užívané léky i životní podmínky. Roli hraje také dědičnost, ta ale zdaleka není jediným faktorem, který rozhoduje, zda člověk bude často nemocný,“ vysvětlila Barbora Drobňáková, praktická lékařka kliniky Venova.
Záleží také na tom, s jakými infekcemi se člověk setkává a jak na ně reaguje. „Častější nachlazení samo o sobě ještě neznamená poruchu imunity — důležitá je i závažnost a průběh infekcí. U dětí v kolektivu bývají opakované infekce dýchacích cest běžné, protože se setkávají s mnoha novými původci. Neznamená to automaticky, že mají ‚slabou imunitu’ ani že si tento stav nutně ponesou do dospělosti,“ uvedla lékařka.
„Rýmičky“ bývají od října v mateřských školách tradičním tématem. Pokud dítě kašle nebo má zvýšenou teplotu, mělo by s ohledem na ostatní zůstat doma. Rodičům to sice ztrpčí denní povinnosti, ale jinak se není čeho obávat. U malých dětí je takové nachlazení běžné i desetkrát za rok. „Podzimní období je pro dětská respirační onemocnění typické a v naprosté většině případů se s infekcí tělo samo vyrovná. Děti do čtyř let obvykle prodělají virové onemocnění až 6krát ročně. Děti o rok starší až 5krát, od 6 let a starší až 4krát ročně. Pokud dítě chodí do mateřské školy, může se počet onemocnění zvýšit na 10- až 12krát. A to je také považováno za normu,“ ujistila Iva Bílková.
Žádný univerzální test, který by člověku řekl, jak silnou má imunitu, neexistuje. Při podezření na oslabenou obranyschopnost je však namístě poradit se s lékařem. „Vyšetření má smysl tehdy, když k němu vede zdravotní důvod — například opakované závažné infekce, zápaly plic, neobvyklý průběh infekcí, špatná odpověď na běžnou léčbu nebo důležitá rodinná anamnéza. V ordinaci nejprve probereme průběh a četnost infekcí, další zdravotní potíže, užívané léky a dědičné předpoklady. Podle nálezu může praktický lékař doporučit základní vyšetření a případně pacienta odeslat ke klinickému imunologovi. Pokud je vyšetření medicínsky indikované a proběhne u smluvního poskytovatele, bývá hrazeno z veřejného zdravotního pojištění,“ uvedla Barbora Drobňáková.
Spoléhat se na doplňky stravy pro posílení imunity je podle odborníků nesmysl, a to jak u dětí, tak dospělých. Mnohem důležitější je klasická trojkombinace zdravého životního stylu – pestrá strava, přiměřený pohyb venku a dostatek spánku. „Vitaminy a minerály potřebujeme, ale pokud člověk jí pestře a nemá jejich nedostatek, není důvod automaticky užívat vysoké dávky doplňků. Případné doplnění, například vitaminu D, je vhodné řešit podle zdravotního stavu a individuálních rizik. Opatrnost je namístě také u přípravků označovaných jako ‚posilovače imunity’ — jejich účinek se často slibuje výrazněji, než odpovídá důkazům,“ podotkla praktická lékařka.
Jak tedy na podzim svoji přirozenou obranyschopnost posílit? Nejúčinnější zbraní se zdá být odpočinek, dovolit si na chvíli „vypnout“, vyskočit z pracovního kolotoče a stresu, například v prohřáté sauně, na masáži, ve wellness nebo na kosmetice.
MASÁŽ
Masáž člověka uvolní doslova od hlavy až k patě. Vyčistí si mysl a alespoň hodinu o sebe nechá pečovat, odpočine si a nabere nové síly k povinnostem. „Kromě svalové relaxace mají masáže nezanedbatelný vliv na psychiku člověka, a to i když si masáž dopřejete například doma s partnerem. Éterické oleje navozují příjemnou uvolňující atmosféru, pomáhají snížit psychické napětí, odbourávají pocity úzkosti (levandule) a podporují prokrvení masírovaných partií a regeneraci svalů (rozmarýn, máta). Jiné oleje povzbuzují dobrou náladu a mají aktivizační účinky (citronová tráva, pomeranč) a protizánětlivé účinky (eukalyptus, tea tree oil),“ vyjmenovala Iva Bílková.
LYMFODRENÁŽ
Na rozdíl od masáže, která se zaměřuje na svaly a i hlubší struktury, je lymfodrenáž jemnější. Jedná se o drobný posun lymfy těsně pod kůží, pouze do hloubky spádových mízních uzlin a povrchových mízních cév. Aktivace lymfatického systému, včetně lymfocytů, které mají za úkol obranyschopnost organismu, může v podzimním období posílit vitalitu a obecně zkrášluje navenek. „Lymfodrenáž je speciální fyzioterapeutickou technikou manuálního nebo přístrojového působení na lymfatické uzliny, lymfatické cévy a lymfu v mezibuněčném prostoru, která normalizuje lymfatický tok. Podporuje krevní oběh, imunitu, snižuje hmotnost a zlepšuje stav pokožky. Zvyšuje odplavení toxických látek z těla a přispívá k regeneraci organismu. Právě díky své všestrannosti získává lymfodrenáž rychle na oblibě, a to po celý rok, je výborným doplňkem zdravého životního stylu a zkvalitňuje život lidí v každém věku,“ popsala Iva Bílková.
Lymfu tvoří v lidském těle čirá tekutina obsahující odpadní látky buněčného metabolismu, viry, bakterie, ale i prospěšné živiny, vitamíny, tuky, sacharidy a hlavně lymfocyty – druh bílých krvinek, díky kterým se lymfa podílí na imunitě člověka. „V chladném období tak lymfodrenáž stimuluje obranyschopnost podobně jako například saunování,“ dodala fyzioterapeutka.
FYZIOklinika, www.FYZIOklinika.cz
Je nestátní zdravotnické zařízení zaměřené na prevenci a léčbu bolestivých stavů pohybového aparátu. FYZIOklinika do české praxe uvedla nový koncept služeb FYZIOterapie All-Inclusive a FOKUS All-Inclusive – kombinaci dostupných metod, od ultrazvukové diagnostiky přes manuální fyzioterapii po využití radiálních nebo fokusovaných rázových vln, v rámci jedné komplexní návštěvy klienta, a koncept masáží FYZIOpress, který kombinuje hloubkové tlakové masáže, protahovací prvky a techniky inspirované fyzioterapií. Označení „fyzioklinika“ je registrovanou ochrannou známkou společnosti FYZIOklinika s. r. o.
V oblasti fyzikální terapie je FYZIOklinika největším centrem pro léčbu rázovou vlnou v ČR a řadí se mezi největší pracoviště na světě. Získala prestižní ocenění Firma roku 2017 v regionu Praha a umístila se na druhém místě v celostátní soutěži Ordinace roku 2017 v kategorii Rehabilitační ordinace. Dosud pomohla od bolesti více než 40 tisícům klientů. Spravuje největší databázi videonávodů na FYZIOcvičení v ČR, kterou neustále rozšiřuje a zveřejňuje na svém webu. V dubnu 2018 složila vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International a jako jedna z mála Čechů získala tuto akreditaci. Od roku 2023 nabízí FYZIOklinika také terénní sociální služby pro seniory a další zranitelné skupiny obyvatel.
Klinika VENOVA, venova.cz
Soukromá klinika mužského a ženského zdraví byla založena v roce 2023. Klientům nabízí přístup k nejmodernějším metodám vyšetření a prevence, spolu s vysokými standardy bezpečnosti, prvotřídním servisem a expresními termíny bez dlouhého čekání. Mezi obory, které klinika poskytuje, patří gynekologie, urologie, žilní chirurgie a všeobecné praktické lékařství. V čele kliniky stojí cévní chirurg MUDr. Anton Karalko. MUDr. Karalko studoval na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a po promoci zahájil svou lékařskou praxi v Německu. Poté nastoupil jako sekundární lékař na Kliniku cévní a endovaskulární chirurgie v Chemnitzu. Po získání prvních zkušeností v Německu se rozhodl rozšířit své odborné znalosti v oblasti břišní, torakální a cévní chirurgie na Univerzitní klinice a poliklinice Carl Gustav Carus Technické univerzity v Drážďanech pod vedením profesora Reepsa, kde také úspěšně složil atestační zkoušku z oboru cévní chirurgie.