Za čtyři roky o třetinu méně dětí. Pomoci může i umělé oplodnění pro ženy bez partnera
Praha, 20. října 2026
Žena bez partnera dnes v Česku potřebuje k umělému oplodnění souhlas muže. V odborné debatě se objevují návrhy, které by tuto podmínku odstranily. V době rekordně nízkého počtu narozených dětí je to vnímáno jako jedno z dílčích opatření, které může pomoci části žen, jež dnes vyhledávají pomoc v zahraničí nebo mimo standardní zdravotnický systém. Vedle případné změny zákona může podle Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb (ASPZS) pomoci také prevence neplodnosti a včasné poradenství, díky němuž se ženy dozví, jak věk ovlivňuje šanci na otěhotnění a kdy má smysl uvažovat o zmrazení vajíček.
V Česku se v roce 2025 narodilo 77 636 dětí. Tak málo jich nebylo za celou dobu statistického sledování od roku 1785. Oproti roku 2021 počet narozených klesl zhruba o 31 %. Změna pravidel pro umělé oplodnění, která by jej zpřístupnila ženám bez partnera, má podle účastníků debaty pomoci části těch, které dnes hledají pomoc v zahraničí nebo mimo zdravotnická zařízení.
„Napříč zdravotnictvím se připravujeme na dopady stárnutí populace. Měníme strukturu lůžkové péče a rozvíjíme síť sociálních zařízení. Současně ale nesmíme rezignovat na podporu porodnosti a pomoc lidem, kteří si přejí mít děti, ale potýkají se s neplodností. Proto naše asociace aktivně podporuje reprodukční medicínu a její těsnější propojení s dalšími obory. Péče o plodnost má být přirozenou součástí péče o zdraví. Chceme, aby lidé dostávali informace o rizicích neplodnosti a možnostech jejího řešení už v rámci prevence a běžné zdravotní péče a v případě potřeby se včas dostali k odborné pomoci,“ řekl prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb a předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory ČR (HK ČR) Šimon Toman.
Lékařská pomoc s početím už dnes stojí za nezanedbatelnou částí narozených dětí. V roce 2024 připadalo 6,3 % porodů na ženy, kterým s otěhotněním pomohli lékaři. Jednou z metod je mimotělní oplodnění, známé jako IVF, při kterém se vajíčko oplodňuje mimo tělo ženy. Díky této metodě se v Česku narodí přibližně pět tisíc dětí ročně.
Podpis souhlasu znamená i otcovství
Český zákon vyžaduje pro umělé oplodnění společnou žádost ženy a muže. Ženy, které partnera nemají, proto často hledají muže ochotné souhlas podepsat, přestože spolu netvoří pár. Jiné ženy pak odjíždějí na kliniky do zahraničí nebo hledají dárce spermatu na internetu.
Pokud si žena bez partnera najde muže, který jí souhlas s umělým oplodněním podepíše, má to pro něj zásadní důsledek: zákon ho považuje za otce narozeného dítěte, i když byly k oplodnění použity spermie dárce. U dárců nalezených na internetu zase lékaři upozorňují na zdravotní rizika. Žena nemusí mít jistotu, že dárce prošel vyšetřením na dědičné nemoci a infekce.
„V licencovaném centru dárce podstupuje genetické vyšetření a testy na HIV, hepatitidy B a C, syfilis a chlamydie. U dárců z internetu taková garance neexistuje,“ upozorňuje místopředseda Spolku center asistované reprodukce (SCAR) Štěpán Machač.
Léčbu by si ženy bez partnera platily samy
Kolik žen by nové možnosti využilo, zkoumalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Vycházelo mimo jiné ze zkušeností Velké Británie, kde ženy bez partnera mohou umělé oplodnění dlouhodobě podstupovat. Počet těchto pacientek tam vzrostl z přibližně 1 400 v roce 2012 na 4 800 v roce 2022.
Pro české podmínky centrum porovnalo tři možnosti: ponechat dnešní pravidla, zpřístupnit ženám bez partnera léčbu hrazenou pojišťovnou, nebo jim ji umožnit s tím, že si ji zaplatí samy.
„Pro Česko odhadujeme několik set až přibližně tisíc pacientek ročně. Demografický přínos této změny tedy bude dílčí. Z porovnávaných variant vychází nejlépe regulovaný přístup. Ten může přesunout část současné poptávky do kontrolované zdravotní péče a omezit zdravotní i právní rizika. Samotné reprodukční výkony by si přitom pacientky hradily samy,“ uvedl výkonný ředitel CETA Aleš Rod.
S placením léčby přímo pacientkami počítá také letošní návrh Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo ho chce předložit vládě po projednání připomínek.
Podle odborníků mají dál platit věková omezení a lékařské posouzení, zda je léčba pro ženu vhodná. Změnu mají doprovázet pravidla pro vyšetřování a společnou evidenci dárců, jasné určení rodičovství a poradenství před zákrokem. Po třech až pěti letech by se mělo vyhodnotit, jak nová pravidla fungují.
O možnostech je potřeba mluvit včas
Vedle změny zákona lékaři připomínají, že záleží také na tom, kdy lidé začnou rodičovství řešit. Ženy se totiž stávají matkami ve stále vyšším věku. Průměrné stáří žen při prvním porodu se blíží 29,2 roku. Po 35. roce přitom výrazně klesá úspěšnost léčby s vlastními vajíčky. Včasná konzultace tak může ženám pomoci zorientovat se i v možnostech, jako je zmrazení vajíček pro pozdější použití. Ani to však budoucí těhotenství nezaručuje.
„O zachování plodnosti je nutné mluvit včas, ne až ve chvíli, kdy se objeví problém s početím. Ženy potřebují realistické informace o svých možnostech a individuální poradenství,“ uvedla předsedkyně SCAR Nicole Mardešićová.
Podpora rodin je úkolem celého státu
Hospodářská komora České republiky dlouhodobě upozorňuje, že stárnutí obyvatel prohloubí nedostatek pracovníků, který už dnes brzdí růst a konkurenceschopnost české ekonomiky.
„Stárnutí populace bude zásadně ovlivňovat budoucí prosperitu České republiky. Promítne se do dostupnosti pracovních sil, udržitelnosti veřejných financí i schopnosti státu zajistit zdravotní a sociální péči. Potřebujeme dlouhodobou a předvídatelnou politiku, jejíž součástí bude i odstraňování překážek, které lidem připraveným na rodičovství brání v tom, aby měly děti,“ doplnil prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.