Kazachstán míří k historickým volbám. V neděli si zvolí první Kurultaj

Astana/Praha  20. srpna 2026

Kazachstán se připravuje na volby, které mají být jedním z nejvýznamnějších momentů letošního politického života země. V neděli 23. srpna budou Kazachstánci poprvé volit poslance nového jednokomorového parlamentu – Kurultaje. Volby se konají po rozsáhlé ústavní reformě, která změnila podobu zákonodárné moci a nahradila dosavadní dvoukomorový parlament jediným reprezentativním orgánem.

Hlasování tak nebude pouze běžnou parlamentní volbou. Pro Kazachstán představuje také první praktickou zkoušku nového ústavního uspořádání.

Nový parlament po nové ústavě

Volby jsou přímým důsledkem ústavních změn schválených v referendu 15. března 2026. Nová Ústava vstoupila v platnost 1. července a přinesla zásadní změnu parlamentního systému.

Dosavadní dvoukomorový parlament – Senát a Mažilis – nahradil jednokomorový Kurultaj. Ten bude mít 145 poslanců volených na pětileté období. Nedělní volby tak budou první volbou tohoto nového zákonodárného orgánu.

Pro prezidenta Kassym-Žomarta Tokajeva a jeho politické okolí představuje nový parlament další etapu ústavní reformy, kterou prezident označuje za modernizaci politického systému. Pro část politologů a občanské společnosti je však důležitější otázka, jak bude nové institucionální uspořádání fungovat v praxi a jaký prostor vytvoří pro politickou soutěž a veřejnou kontrolu.

Právě tuto otázku bude možné lépe posoudit až po volbách a především po zahájení práce nově zvoleného Kurultaje.

Sedm stran, 145 mandátů

Do voleb vstupuje sedm politických stran. Centrální volební komise zaregistrovala kandidátní listiny stran Adilet, Aq Jol, Auyl, Baytaq, Národní strany Kazachstánu, Celostátní sociálnědemokratické strany a Respublica. Strany nominovaly kandidáty s různým počtem a zaměřením; jejich programy se liší zejména v otázkách hospodářské politiky, sociální oblasti, regionálního rozvoje, životního prostředí a dalšího směřování země.

Za 145 mandátů tak bude soutěžit několik politických uskupení, která se snaží oslovit rozdílné skupiny voličů – od podnikatelů a mladé generace až po obyvatele venkovských oblastí a sociálně zranitelnější skupiny.

Přestože se volební programy v některých základních otázkách překrývají, během kampaně se stále více diskutovalo o tom, nakolik jednotlivé strany nabízejí skutečně odlišná řešení. Toto téma se dostalo i do odborné debaty pořádané Kazachstánským institutem strategických studií. Experti upozornili, že podobnost strategických cílů nemusí sama o sobě znamenat absenci politické soutěže. Pro voliče je však důležité vědět, v čem se strany liší, jak chtějí své sliby realizovat a z jakých zdrojů je hodlají financovat.

Kampaň vrcholí televizními debatami

Jedním z hlavních momentů letošní kampaně se staly celostátní televizní debaty, které v uplynulých týdnech nabídly voličům možnost porovnat programy všech sedmi politických stran usilujících o zastoupení v novém Kurultaji.

Závěrečná debata odvysílaná 19. srpna představovala symbolické vyvrcholení kampaně. Lídři jednotlivých stran představili své priority, reagovali na otázky politických soupeřů i veřejnosti a snažili se přesvědčit nerozhodnuté voliče v posledních hodinách před začátkem volebního moratoria.

Debaty ukázaly, že navzdory řadě společných cílů existují mezi stranami rozdíly v důrazu na jednotlivé témata. Zatímco některé subjekty kladly důraz na podporu podnikání, hospodářský růst a investice, jiné akcentovaly sociální ochranu, regionální rozvoj, zemědělství nebo environmentální politiku. Jedním z nejdiskutovanějších témat byla rovněž otázka fungování právního státu, důvěry ve veřejné instituce a pokračování právních reforem.

Podle kazašských politologů se letošní debaty vyznačovaly větším zaměřením na konkrétní řešení než na obecná politická hesla. Veřejná diskuse se soustředila zejména na to, jak chtějí jednotlivé strany financovat své návrhy v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, sociální politiky či podpory rodin.

Přestože nelze hovořit o jednoznačném vítězi debat, jejich význam spočíval především v tom, že umožnily voličům přímé srovnání programových priorit jednotlivých stran těsně před hlasováním. V zemi, která poprvé volí poslance nového jednokomorového parlamentu, představovaly televizní debaty jednu z nejviditelnějších forem politické soutěže v rámci kampaně.

Velký zájem zahraničních pozorovatelů

Na průběh voleb bude dohlížet také výrazný počet mezinárodních pozorovatelů. Podle nejnovějších údajů Centrální volební komise bylo akreditováno 777 zahraničních pozorovatelů ze 42 zemí a 13 mezinárodních organizací. Mezi nimi jsou poslanci parlamentů 41 zemí i představitelé zahraničních volebních komisí.

Významnou roli má Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR). Jeho volební pozorovatelská mise vedená velvyslancem Vincentem Piketem má 12 členný expertní tým v Astaně a 22 dlouhodobých pozorovatelů rozmístěných v různých částech země. Na samotný volební den má být nasazeno až 300 krátkodobých pozorovatelů z členských států OBSE.

Součástí této mezinárodní mise jsou rovněž čeští pozorovatelé, kteří se do monitorování voleb zapojují v rámci mise ODIHR. Pro Českou republiku nejde o první zkušenost tohoto druhu – čeští odborníci a poslanci se dlouhodobě účastní mezinárodních volebních pozorovatelských misí OBSE v různých zemích.

Pozorovatelé ODIHR nesledují pouze samotné hlasování. Hodnotí celý volební proces – registraci voličů a kandidátů, průběh kampaně, financování politických stran, práci volebních orgánů, mediální prostředí, využívání sociálních sítí či řešení případných volebních sporů.

Mise OBSE/ODIHR oznámila, že své předběžné hodnocení voleb zveřejní 24. srpna, tedy den po hlasování. Následovat bude podrobná závěrečná zpráva.

Co voliči očekávají?

Kazachstán je největší ekonomikou Střední Asie a zároveň zemí, která se v posledních letech snaží udržovat vyvážené vztahy mezi Ruskem, Čínou, Evropskou unií a dalšími partnery. Domácí politika je proto úzce spojena také s ekonomickými otázkami.

Pro běžné voliče jsou však geopolitická témata často méně bezprostřední než otázky každodenního života. Ve veřejné debatě se objevují především ceny, příjmy domácností, dostupnost bydlení, zaměstnanost, kvalita zdravotnictví a školství, regionální rozdíly a infrastruktura.

Velkou pozornost věnují politici také mladé generaci. Kazachstán má relativně mladou populaci a stále větší část politické komunikace probíhá prostřednictvím sociálních sítí.

Zajímavé přitom je, že samotná volební účast není jediným měřítkem politické angažovanosti. Kazachstánští odborníci v předvolebních diskusích upozorňují, že důvěra veřejnosti bude záviset především na tom, zda politické strany po volbách dokážou plnit své sliby a udržovat pravidelný kontakt s voliči.

Volby, které ukážou další směr

Nedělní hlasování proto bude sledováno nejen v Kazachstánu, ale také v zahraničí. Pro Evropskou unii a její členské státy je Kazachstán významným partnerem v oblasti energetiky, dopravy, kritických surovin a obchodu a zároveň důležitým hráčem ve stále více strategicky významné Střední Asii.

Pro Českou republiku je Kazachstán jedním z hlavních partnerů v regionu. Praha v posledních letech rozvíjí politické i hospodářské vztahy s Astanou a věnuje pozornost také dopravním koridorům, energetice, průmyslu, technologiím a spolupráci ve vzdělávání.

Výsledky voleb proto nebudou důležité pouze z hlediska toho, které strany získají jednotlivé mandáty. Neméně podstatné bude, jak se nový Kurultaj ujme své role v systému vytvořeném novou Ústavou, jak intenzivní bude jeho politická debata a do jaké míry se jednotlivé strany dokážou od předvolebních slibů posunout ke konkrétním legislativním řešením.

V neděli 23. srpna tak Kazachstán nebude volit pouze nové poslance. Bude zároveň poprvé testovat, jak bude v praxi fungovat jeho nový politický systém.