Rozdíl mezi ekonomikami EU a USA není tak velký, jak se může zdát. Prohloubit ho ale může rychlejší zavádění AI ve Spojených státech
Praha, 8. srpna 2026
Spojené státy jsou dlouhodobě bohatší než Evropská unie. Rozdíl ale není tak velký a nezvětšuje se tak rychle, jak naznačují například srovnání nominálního HDP. Spolehlivější měření podle kupní síly ukazuje, že se náskok USA od 90. let pohybuje převážně mezi 30 a 40 %. Také rozdíl v produktivitě eurozóny a USA je dnes jen mírně větší než před přibližně 30 lety. To se však může změnit kvůli rychlejšímu využívání umělé inteligence v americké ekonomice, upozorňuje analýza projektu Evropa v datech.
Největší rozdíl mezi Evropskou unií a Spojenými státy ukazuje nominální HDP na obyvatele. V roce 2008 dosahovalo v dnešních zemích EU 37 tisíc dolarů a v USA 48,5 tisíce dolarů. Americká ekonomika tak byla podle tohoto ukazatele o 30,7 % bohatší. Od roku 2022 se však její náskok pohybuje mezi 91 a 105 %.
Tak výrazné rozevírání rozdílu jiné způsoby měření nepotvrzují. Nominální HDP se totiž při mezinárodním srovnání převádí na dolary. Výsledek proto výrazně ovlivňuje kurz eura vůči americké měně. Pokud euro oslabí, sníží se v dolarovém vyjádření také evropské HDP. Neznamená to ale automaticky, že se ve stejném rozsahu propadla životní úroveň obyvatel EU.
Přesnější pohled na životní úroveň nabízí HDP v paritě kupní síly. To zohledňuje rozdílné ceny v jednotlivých zemích a měnové kurzy jeho výsledek neovlivňují tak výrazně. Pro porovnávání vývoje v čase je vhodnější jeho vyjádření ve stálých cenách na obyvatele. Podle tohoto ukazatele se náskok americké ekonomiky od 90. let pohybuje převážně mezi 30 a 40 %. Po pandemii COVID-19 a ruské invazi na Ukrajinu se rozdíl zvýšil. Z 33,8 % v roce 2019 vzrostl na 38,9 % v roce 2024. Stále je však podstatně menší než téměř dvojnásobný náskok USA, který ukazuje nominální HDP.
Infografiku Rozdíly v HDP naleznete na tomto odkazu.
Rozdíl v produktivitě se za 30 let dramaticky nezvětšil
Jiný pohled nabízí produktivita práce. Ta se porovnává podle toho, jakou ekonomickou hodnotu vytvoří pracovníci za jednu odpracovanou hodinu. Po zohlednění rozdílných cen a měnových kurzů byla produktivita eurozóny v roce 2024 o 14 % nižší než ve Spojených státech. V polovině 90. let přitom zaostávala přibližně o 12 %.
Rozdíl se během této doby nevyvíjel jedním směrem. Do finanční krize se zvětšoval, v následujícím desetiletí se naopak zmenšil. Dosavadní data proto nepotvrzují představu, že by se eurozóna od Spojených států posledních 30 let nepřetržitě a stále rychleji vzdalovala.
„Rozdíly v produktivitě můžeme měřit pomocí HDP na odpracovanou hodinu. A abychom odstranili rozdíly v cenách a devizovém kurzu, můžeme i zde použít paritu kupní síly,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. „Podle tohoto ukazatele byla produktivita v eurozóně o zhruba 12 % nižší v polovině 90. let. V roce 2024, za který máme poslední číslo, byla nižší o 14 %. Je ale nutné podotknout, že Evropa produktivitu umí dotahovat. Dánsko, které bylo před finanční krizí o 10 % pod produktivitou USA, je nyní naopak 8 % nad Spojenými státy,“ komentuje Navrátil.
Rizikem je rychlejší využívání AI v USA
Relativně stabilní rozdíl v produktivitě se ale může v dalších letech zvětšit. Spojené státy zatím zapojují umělou inteligenci do práce rychleji než velké evropské ekonomiky. Podle Federal Reserve Bank of St. Louis používá AI při práci 43 % amerických pracovníků, zatímco v Německu je to 31,5 % a ve Francii 28,1 %.
Pokud tento rozdíl přetrvá, může pomalejší využívání AI přispět k dalšímu prohloubení evropského zaostávání v produktivitě. Spojené státy totiž mohou díky rychlejšímu zavádění AI do firemních procesů zvyšovat efektivitu práce rychleji než evropské ekonomiky. Nejde přitom jen o to, kde technologie vzniká. K americkým AI nástrojům mají přístup také evropské firmy. Klíčové ale bude, jak rychle a v jakém rozsahu je dokážou skutečně začlenit do každodenního fungování.
Samotný přístup k americkým nástrojům zároveň neřeší evropskou závislost na technologiích ze Spojených států. Evropskou alternativu představuje francouzský Mistral. Ve srovnání s americkými konkurenty má ale k dispozici výrazně méně kapitálu. OpenAI dosud získalo financování ve výši 186,8 miliardy dolarů, Anthropic 139,4 miliardy a xAI Elona Muska 42 miliard. Mistral vybral 3,1 miliardy dolarů. Evropské investice navíc zůstávají rozdělené mezi jednotlivé národní trhy.
Infografiku investice do AI naleznete na tomto odkazu.
Evropské technologické prostředí se postupně zlepšuje
Výrazně nižší financování Mistralu neznamená, že by evropské technologické prostředí stagnovalo. Máme alespoň první náznaky, že začíná posilovat. Venture kapitálové investice do startupů se v Evropě za poslední dekádu zečtyřnásobily. Podíl zaměstnanců v informačních a komunikačních technologiích vzrostl podle Eurostatu z 3,5 na 5 %. V roce 2024 se také obrátil dlouhodobý trend odchodu technologických specialistů z Evropy do USA a více odborníků začalo přicházet opačným směrem.
„Závod v AI už téměř určitě nevyhrajeme. Evropa ale stále patří mezi nejbohatší, nejvzdělanější a nejpropojenější regiony světa, nezapomínejme na to, že má obrovský potenciál,“ hodnotí analytik Evropy v datech Adam Trunečka.