Duševní zdraví není problém jen mladých. Vyhoření zažilo téměř 7 z 10 Čechů, ukazuje průzkum STADA Health Report 2025
Praha 16. dubna 2026
Duševní zdraví není okrajové téma. Data ze STADA Health Reportu 2025 ukazují, že přibližně 12 % populace má vážné psychické potíže. Mladší ročníky jsou přitom výrazně aktivnější v hledání pomoci, zatímco většina Čechů své potíže nijak systematicky neřeší. Průzkum zároveň ukazuje silnou provázanost psychické nepohody s prací a finančním tlakem. Výsledkem je masová zkušenost s vyčerpáním. Pocity vyhoření někdy zažilo téměř 71 % Čechů.
Data ze STADA Health Reportu 2025 ukazují, že psychické potíže, stres i vyčerpání se týkají všech věkových skupinách. Každá generace čelí jiným tlakům, ale výsledek je u všech společný jmenovat: rostoucí zátěž na psychiku. Duševní zdraví tak přestává být individuálním tématem a stává se jednou z klíčových společenských výzev. Pokud k duševnímu zdraví nezačneme přistupovat stejně vážně jako k fyzickému zdraví, bude počet lidí na hraně vyčerpání dál růst.
„Role zaměstnavatele dnes nekončí u pracovního výkonu. Péče o duševní zdraví zaměstnanců a prevence syndromu vyhoření jsou přirozenou součástí odpovědné a dlouhodobě udržitelné firemní kultury. Ve STADA Pharma CZ věříme, že zdravé pracovní prostředí stojí na otevřené komunikaci a a na tom, že je v pořádku říct si včas o pomoc. Naší rolí je vytvářet prostředí, kde se lidé cítí vyslyšeni, manažeři dokážou rozpoznat varovné signály a flexibilita skutečně pomáhá sladit pracovní i osobní život,“ říká Jana Borecká, Culture & People Country Head CZ, STADA PHARMA CZ.
Data ukazují, že psychické problémy nejsou jen subjektivním pocitem. Promítají se přímo do pracovního života: za poslední rok si kvůli stresu vzalo nemocenskou 10 % Čechů. U lidí se špatným duševním zdravím je toto číslo výrazně vyšší – jde o 23 %. Duševní zdraví se tak bezprostředně odráží v naší schopnosti pracovat i v a každodenním fungování, a to napříč generacemi.
Větší flexibilita v práci pomáhá lidem lépe vyvažovat profesní a osobní život. Přestože dvě třetiny Čechů (65 %) možnost pracovat z domova nemají, ti, kteří ji využívají, většinou vnímají pozitivní dopad: 73 % z nich uvádí, že jim práce na dálku zlepšila duševní zdraví. Nejčastěji k tomu přispívá lepší rovnováha mezi pracovním a osobním životem (45 %) a úspora času stráveného dojížděním (34 %). Práce z domova však není pro každého ideálním řešením – pro část zaměstnanců může být naopak zdrojem izolace (17 %) nebo vést k nižší motivaci (14 %).“
Nejčastějšími důvody psychických potíží jsou podle respondentů finanční nejistota a pracovní stres, a to téměř bez ohledu na generaci. Nejsilněji tento tlak pociťují lidé ve věku 45 až 54 let, kde se téměř třetina připisuje své zhoršené duševní zdraví právě práci. Data ze STADA Health Reportu 2025 tak potvrzují, že psychická zátěž není selháním jednotlivce, ale přímou reakcí na dlouhodobý tlak moderního života.
Pomoc nehledáme. Problém máme.
Navzdory vysoké míře stresu a zkušenostem s vyhořením zůstává ochota Čechů aktivně pečovat o duševní zdraví alarmující. Přestože se s psychickými problémy potýká velká část populace, až 80 % lidí pro své duševní zdraví aktivně nic nedělá. Odbornou péči využívá pouze 13 % populace a pomoc terapeuta vyhledalo jen 6 % dotázaných. Výrazně aktivnější jsou v tomto směru mladší generace – například mezi mileniály vyhledává pomoc zhruba čtvrtina respondentů.
„V praxi vidíme, jak důležité nebát se včas vyhledat odbornou pomoc, která může pomoci lépe se v situaci zorientovat a najít funkční cesty, jakým směrem se vydat dál. Ideální je samozřejmě problémům předcházet, i když na to neexistuje jednoduchý návod“, popisuje Martina Vašířová, vedoucí psycholožka a terapeutka Poradenské a asistenční služby (EAP) společnosti Assessment Systems/Mavie, nabízející psychologickou podporu pro zaměstnance firem.
Bariéry v hledání pomoci jsou přitom hluboce zakořeněné: nejčastěji jde o pochybnosti o účinnosti léčby (37 %), finanční náklady (19 %) a obavy z emoční náročnosti řešení problémů (11 %). Část lidí se snaží ulevit si neformálně, například časem s blízkými nebo pohybem, tyto cesty však odbornou pomoc dlouhodobě nahradit nedokážou. Více než polovina Čechů (55 %) je navíc přesvědčena, že duševnímu zdraví se v systému nevěnuje stejná pozornost jako zdraví fyzickému. Psychika tak v péči o zdraví zůstává stále na druhé koleji.“
„Podstatné je, že už jen to, že si v každodenním životě najdeme čas na vědomou reflexi své pracovní situace – tedy vytížení, míry nasazení, časové náročnosti i toho, jakou roli aktuálně zastáváme – může být prvním krokem k lepšímu nastavení osobních hranic v profesním životě, doplňuje“, dodává Martina Vašířová.
Vyhoření jako zkušenost většiny společnosti
Pocity vyhoření nejsou výjimkou, ale masovou zkušeností. Podle průzkumu uvedlo 71 % Čechů, že vyhoření zažili, byli na jeho pokraji nebo pociťují příznaky s ním spojené. Oproti roku 2024, kdy to bylo 62 %, jde o výrazný nárůst, který potvrzuje, že problém v české společnosti sílí.
Psycholožka a terapeutka Vašířová také upozorňuje, že vyhoření se může dotknout téměř každého napříč obory. Postupná ztráta smysluplnosti práce, doprovázená například pocity beznaděje, ztráty energie, izolace od kolegů či podrážděnosti při plnění pracovních úkolů, může vést až k celkové psychické, případně i fyzické vyčerpanosti.
Syndrom vyhoření se přitom neomezuje na jednu věkovou skupinu, ale prostupuje všemi generacemi. Nejvíce ohrožení jsou mladší lidé – mezi Čechy do 34 let má s vyhořením zkušenost dokonce 84 %, zatímco u osob nad 55 let je to 56 %. Tyto pocity navíc výrazně prohlubuje finanční tlak: u lidí v horší finanční situací se s vyčerpáním setkalo až 75 % dotázaných.
„Klíčové je uvědomit si potřebu hledat rovnováhu v delším časovém horizontu, protože pocit vyhoření nepřichází ze dne na den – obvykle se projeví ve chvíli, kdy jsme jeho varovné signály delší dobu přehlíželi nebo jim nevěnovali dostatečnou pozornost“, varuje Martina Vašířová.
O společnosti STADA Arzneimittel AG – Společnost STADA Arzneimittel AG sídlí v německém Bad Vilbelu. Společnost se zaměřuje na strategii tří pilířů, které se skládají z Consumer Healthcare (volně prodejných produktů a doplňků stravy), generik a tzv. specialties. STADA Arzneimittel AG a její propojené společnosti prodávají své výrobky ve více než 100 zemích světa. Ve finančním roce 2024 dosáhla skupina STADA tržeb ve výši 4 059 milionů eur a adj. cc EBITDA ve výši 886 milionů eur. K 31. prosinci 2024 zaměstnávala STADA po celém světě 11 649 zaměstnanců.