Miloš Balabán: Další uprchlická lekce

Praha 21. listopadu 2021

 Krizová situace na polsko-běloruské hranici přetrvává. Ve čtvrtek se podařilo dvěma stovkám uprchlíků polskou hranici prorazit. Přesto došlo k posunu, který zjevně nastal po dvou telefonátech kancléřky Merkelové s Lukašenkem. Asi čtyři tisíce uprchlíků byli z tábora o obce Bruzgi převezeni do logistického centra poblíž hranic. Začala i repatriace zpět do Iráku. Mluví se též humanitárním koridoru pro dva tisíce uprchlíků do Německa. Lukašenko nicméně zůstává nepředvídatelný i když je jasné, že jeho bezskrupulózní migrační karta nevyšla úplně tak jak předpokládal.

Ještě neukončená krize ale opět obnažila některé deficity i „dvojí metry“ v evropské migrační politice. V říjnu prohlásila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, že EU není Bělorusko, kde Lukašenko proměnil migraci ve zbraň. „Jsme za lidskost, a ne pro krutost.“ Má pravdu. Nelze ale zapomínat, jak jednotky řecké pohraniční stráže chytali uprchlíky, kteří se vylodili na ostrovech v Egejském moři a hnali je do něj zpátky. Totéž praktikovali chorvatští pohraničníci proti uprchlíkům, kteří překročili hranici s Bosnou a Hercegovinou.   

Dělá ovšem Unie dost pro to, aby její vnější hranice fyzicky existovala a byla chráněna a předem odrazovala od pokusů o její narušení? Maďarská pohraniční stěna se už raději nezmiňuje, neboť ji mají v úmyslu postavit i Poláci a Litevci.  Premiér Orbán jí nicméně právě teď znovu připomenul: varoval Brusel, že pokud od něj nedostane finanční kompenzaci za stavbu plotu na hranici se Srbskem a Chorvatskem je připraven otevřít koridor pro migranty do Rakouska, Německa a Švédska.

A polský premiér Morawiecki i interview pro německý Bild na otázku, proč Poláci nevyužili při ochraně hranice pomoc Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), která sídlí ve Varšavě, ironicky odvětil, že agentura pro takové případy disponuje tisícovkou příslušníků na celou Evropu a není třeba je znepokojovat. Poláci situaci zvládají sami s 15 tisíci vojáky a policisty.

 Rýpnul si i do kancléřky Merkelové za její politiku otevřené hranice před šesti lety, která byla podle Morawieckého úderem suverenitě mnoha evropských zemí a vytvořila umělý multikulturalismus.

Nejvlivnějšímu polskému politikovi, šéfovi polské vládní strany Právo a spravedlnost Kaczyňskému se tak nezamlouvá, že zrovna Merkelová řeší situaci s Lukašenkem „nad našimi hlavami“. Nejen v Berlíně si ale jistě všimli toho, co Kaczyňski řekl v projevu ke 103. výročí polské nezávislosti: „Polsko musí v současnosti čelit konfliktům z Východu i Západu. Na obou stranách Evropy nechtějí přijmout naši subjektivitu, rostoucí sílu i odhodlání být národem nezávislým, svobodným a zároveň silným.“

Není to vzkaz do Bruselu a budoucí německé vládní koalici, že ostrakizace Polska kvůli jeho rozhodnutí, že unijní právo nemá absolutní přednost před polským je riskantní, když Poláci chrání vnější schengenskou hranici?  Hraniční konflikt tak může mít nakonec i širší politické dopady dovnitř EU.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)