Miloš Balabán: Manévry kolem Ukrajiny

Praha 11. dubna 2021

Současné napětí kolem Ukrajiny musíme chápat v širším kontextu. Profesor univerzity v Kentu Richard Sakwa vyhodnotil celkovou situaci na východě Evropy jako „gigantický zamrzlý konflikt“. Nasvědčuje tomu velká koncentrace vojsk Ruska a NATO stojících proti sobě od Baltu po Černé moře i existence konfliktních zón – na východě Ukrajiny a v moldavském Podněstří. Situaci komplikuje stav vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy, které dosáhly podle ruského ministra zahraničí Lavrova dna poté, co americký prezident Biden vidí prezidenta Putina jako zabijáka, který za svoje jednání „zaplatí cenu“.

Ve hře jsou i další otázky, které se promítají do strategických úvah v Moskvě a Washingtonu: dostavba plynovodu Nord Stream 2, situace v Bělorusku nebo politika Turecka, které lavíruje mezi Ruskem, EU a NATO.

Rusové pohyby svých vojsk mohou testovat, jak bude reagovat nová americká prezidentská administrativa a co se dá od ní očekávat. Testuje se i reakce EU a zda v konfrontaci s krizí obstojí její jednota, která prochází zkouškou vakcinační krizí. Politická, ekonomická a sociální krize na Ukrajině se prohlubuje, k čemuž přispívá i nezvládnutá pandemie. Podpora prezidenta Zelenského klesá.

Američané mohou zvažovat, jak napětí využít k posílení protiruské fronty s EU, i když mohou mít potíže s Německem, které má dosud s Ruskem pragmatičtější vztahy. Jde i o přiblížení Turecka od Ruska na svoji stranu. Turecko se totiž staví na stranu Ukrajiny a neuznalo anexi Krymu.

Je tedy v takové konstelaci možný otevřený konflikt, který by mohl znovu rozkolísat evropskou bezpečnost?

Velitelství amerických vojsk v Evropě uvedlo jednotky do stavu nejvyšší pohotovosti. Prezident Biden hovořil telefonicky se Zelenským a ujistil ho o bezvýhradné americké podpoře. Mluvčí prezidenta Putina kontroval slovy, že pokud USA a NATO poskytnou vojenskou pomoc Ukrajině, Rusko přijme adekvátní protiopatření k „zajištění bezpečnosti“.

Vývoj je ale nutné hodnotit realisticky. Mnoho slov o podpoře Ukrajiny Západem se zatím příliš nepromítá do praktických činů. Spíš se vede psychologická válka. Zelenskyj se tak pokusil zaujmout, když prohlásil, že členství Ukrajiny v NATO přispěje k ukončení ruské války na východě Ukrajiny. Jenže brzké členství Ukrajiny v NATO je fikce a vědí to i Američané.

Zelenskyj snad vnímá reálnou situaci a není dobrodruh jako gruzínský prezident Saakašvili, který si zcela mylně vyložil slova o zásadní podpoře Američanů v jeho soupeření s Ruskem, a proto zahájil v roce 2008 „bleskovou válku“ o Jižní Osetii, která se ale pro něj a pro celou Gruzii stala politickou a bezpečnostní pastí.

Rozhodující slovo k Ukrajině by tak měla dostat diplomacie. O Ukrajině už telefonicky hovořil Putin s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ještě důležitější by ovšem byl Putinův telefonát s Bidenem. Může ale americký prezident řešit napětí se „zabijákem“? Možná o to šlo ruskými manévry kolem Ukrajiny Putinovi nejvíce.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)