94 % šéfů firem se domnívá, že větší povědomí o bezpečnosti by pomohlo snížit počet kybernetických útoků
Praha 15. března 2026
Společnost Fortinet, světový lídr v oblasti kybernetické bezpečnosti a průkopník konvergence sítí a zabezpečení, zveřejnila výsledky globálního výzkumu Security Awareness and Training 2025. Ten přináší jasné potvrzení, že školení v oblasti kybernetické bezpečnosti skutečně fungují – 65 % organizací v regionu EMEA zaznamenalo významné nebo střední snížení počtu bezpečnostních incidentů po implementaci školení. Zároveň však výzkum odhaluje, že 67 % vedoucích pracovníků stále považuje znalosti zaměstnanců v oblasti bezpečnosti za nedostatečné a 94 % je přesvědčeno, že zvýšení povědomí o bezpečnosti by pomohlo snížit kyberútoky.

Výzkum, který proběhl v listopadu 2025 mezi 500 vedoucími pracovníky IT bezpečnosti v regionu EMEA jako součást celosvětového projektu, přináší komplexní pohled na současný stav školení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Ukazuje se, že AI posiluje hodnotu bezpečnostního povědomí. 81 % organizací potvrzuje, že rostoucí využívání umělé inteligence útočníky zvýšilo vnímání důležitosti bezpečnostního školení mezi zaměstnanci. Zároveň 83 % respondentů považuje své zaměstnance za středně nebo vysoce připravené čelit kybernetickým hrozbám využívajícím umělou inteligenci.
„Bezpečnostní povědomí se stává součástí kultury, nejen procedurální záležitostí. Povědomí ale samo o sobě nestačí – je potřeba kontinuální, cílené a měřitelné vzdělávání, které skutečně změní každodenní chování zaměstnanců. Většina vedoucích pracovníků nyní vnímá bezpečnostní povědomí jako společnou odpovědnost celé organizace, nikoli pouze jako úkol oddělení IT nebo bezpečnosti. Jedná se o významnou změnu. Účinné školení v oblasti bezpečnostního povědomí není jen o složení testu. 65 % organizací zaznamenalo významné nebo střední snížení bezpečnostních incidentů po implementaci školení, což dokazuje, že investice do lidské složky kybernetické obrany přináší měřitelné výsledky,“ říká Ondřej Šťáhlavský, regionální senior ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu.
Klíčová zjištění výzkumu:
- 81 % organizací potvrzuje, že využívání AI útočníky zvýšilo vnímání důležitosti bezpečnostního školení mezi zaměstnanci
- 94 % rozhodovacích pracovníků se domnívá, že zvýšení povědomí o bezpečnosti by pomohlo snížit kyberútoky
- 67 % vedoucích pracovníků má pocit, že zaměstnanci jejich organizací postrádají dostatečné znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti
- 65 % organizací zaznamenalo významné nebo střední snížení počtu narušení, incidentů a útoků po implementaci školení
- 93 % respondentů již má nebo implementuje bezpečnostní politiku pro používání generativní AI a dalších AI nástrojů
- 50 % organizací školí zaměstnance ve správném používání GenAI nástrojů a 51 % monitoruje nebo blokuje sdílení citlivých informací s GenAI nástroji
Výzkum také odhaluje, že hlavními tématy školení jsou bezpečnost dat (49 %), ochrana soukromí (42 %) a AI nástroje a hrozby (38 %). 69 % organizací v regionu EMEA provádí phishingové simulační kampaně jako součást svého bezpečnostního školení, přičemž 66 % hodnotí schopnost průměrného uživatele identifikovat phishingový e-mail jako dobrou.
„Školicí programy v oblasti kybernetické bezpečnosti již nejsou jen cvičením pro splnění compliance. Jedná se o měřitelnou kontrolu pro snižování kybernetického rizika. 94 % organizací hlásí alespoň určité zlepšení svého bezpečnostního postavení po implementaci školení a většina z nich nyní používá kombinaci osobního a počítačového školení spolu se simulacemi, hodnoceními a průběžným zlepšováním. To odráží posun od jednorázového školení k programům navrženým tak, aby v průběhu času měnily chování a snižovaly riziko,“ pokračuje Ondřej Šťáhlavský z Fortinetu.
Navzdory pokroku však většina organizací stále bojuje s konzistencí – průměrná míra dokončení školení v regionu EMEA je 69 %, což ponechává významnou část zaměstnanců nedostatečně připravených. Zároveň 32 % respondentů uvádí, že zaměstnanci, kteří považují bezpečnost za důležitou, podle toho ne vždy jednají.
To vše pomáhá vysvětlit rozpor mezi investicemi a výsledky. Školení, které není dokončeno, nebo není aktualizováno v souladu se změnami v oblasti hrozeb, nemůže přinést plnou hodnotu. Analýza poukazuje na praktická zlepšení: kratší a častější školicí moduly, jasnější odpovědnost za dokončení, lepší sladění obsahu s aktuálními hrozbami a viditelná podpora vedení. Kromě toho se stává stále důležitější potřeba pravidelného mikroškolení, aby bylo možné držet krok s pokrokem v oblasti umělé inteligence.

