Když se tělo ozve, že už to nezvládá. Psychosomatika upozorňuje na problémy, které často přehlížíme
Praha 12. března 2026
Když se tělo ozve, často nás upozorňuje, že už delší dobu ignorujeme něco, čemu bychom měli věnovat pozornost. Psychosomatika nás učí nevnímat potíže jako čistě psychické, ale jako výsledek spolupůsobení těla, psychiky a zátěže. Pomáhá vysvětlit, proč se některé problémy vracejí nebo zesilují v náročnějších obdobích, a ukazuje, že řešení často spočívá v kombinaci lékařské péče, režimových změn a cílené symptomatické úlevy. Právě tento komplexní přístup může pacientům pomoci postupně se vrátit do stavu fyzické i duševní pohody.
Zdravotní potíže, jako jsou bolesti hlavy, chronické migrény, špatný spánek nebo citlivé trávení, má mnoho z nás tendenci bagatelizovat a přecházet. Často přitom mohou být signálem, že naše tělo funguje v režimu dlouhodobého přetížení. To si ale člověk většinou připustí až ve chvíli, kdy ho obtíže začnou omezovat. Podobné symptomy navíc často přicházejí ve vlnách a zhoršují se v náročnějších obdobích. Právě propojením tělesného a psychického zdraví se zabývá psychosomatika.
Vztah mezi tělesným a psychickým zdravím funguje obousměrně: psychická zátěž může zhoršovat tělesné obtíže a tělesné obtíže naopak zhoršují psychiku. „Psychosomatika nezpochybňuje zdravotní komplikace tím, že je má pacient jenom v hlavě, ale snaží se jim porozumět v kontextu. Člověk není jenom soustava orgánů, do jeho zdravotního stavu se propisují také emoce, vztahy, životní styl a podobně. To není žádná ezoterika, ale průsečík klasické medicíny a psychologie,“ upřesňuje MUDr. Štěpán Bejvančický ze společnosti mediGram.
Ani slabost, ani přecitlivělost
Psychosomatika je především o souvislostech, ne o jedné konkrétní diagnóze. Často se týká vleklých zdravotních potíží, které se opakovaně vracejí. Může jít například o chronické bolesti, citlivé trávení, poruchy spánku nebo onemocnění kůže, u nichž se obtíže zhoršují v obdobích zvýšené psychické zátěže. Propojení tělesného a psychického zdraví pak ovlivňuje intenzitu symptomů, to, jak často se vracejí, jak dlouho trvají a jak rychle se organismus dokáže vrátit do rovnováhy.
„Psychosomatické potíže nejsou projevem slabosti nebo přecitlivělosti. Organismus nereaguje na jediný podnět, ale na dlouhodobou zátěž. Jde většinou o souhru více faktorů, konkrétně biologických, psychologických, režimových i sociálních. Specifickým faktorem je pak samotný strach ze zdravotních potíží, který sám o sobě zvyšuje napětí a zhoršuje symptomy. Je to takový začarovaný kruh, ze kterého se člověk velmi těžko dostává,“ doplňuje MUDr. Bejvančický a dodává, že na kombinaci rizikových faktorů lze reagovat pouze kombinovanou léčbou.
Psychosomatická léčba nikdy plně nenahrazuje klasickou medicínu. Jejím cílem není potlačit jeden symptom, ale ulevit tělu od přetížení a změnit vzorce chování, které přispívají k tomu, že se potíže vracejí. U některých lidí je proto potřeba pracovat hlavně s emocemi, u jiných dává větší smysl zaměřit se na spánek, bolesti nebo životní styl.
Když symptomy blokují další léčbu
U některých pacientů jsou psychosomatické symptomy natolik výrazné, že prakticky znemožňují jakoukoli smysluplnou léčbu. Když se člověk dlouhodobě potýká s bolestí, jsou pro něj kroky jako psychoterapie, režimové změny nebo aktivní pohyb často jen obtížně představitelné. Proto je v rámci léčby potřeba zaměřit se nejprve právě na tyto projevy a dosáhnout takzvané symptomatické úlevy. V této souvislosti se jako jeden z nástrojů zmiňuje také léčebné konopí.
Podle Štěpána Bejvančického nelze konopí vnímat jako univerzální řešení psychosomatických obtíží, ale u vybraných symptomů může být velmi vhodným podpůrným nástrojem. „Léčebné konopí může zmírnit symptomovou zátěž, zlepšit spánek a hlavně vytvořit kapacitu pro další režimové změny. Efekt samozřejmě není u všech pacientů stejný. Pokud je ale pacient pod dohledem lékaře a konopí je součástí jasně definovaného léčebného plánu, může být velmi prospěšné,“ vysvětluje.
Dostat se v České republice k léčebnému konopí však může být komplikované. Bariéra totiž není jen medicínská, ale také byrokratická. Pacient musí absolvovat poměrně časově náročné administrativní kolečko, aby se dostal k lékaři s oprávněním vystavit recept na léčebné konopí. Navíc asi nepřekvapí, že tito lékaři bývají kapacitně velmi vytíženi. Řadu pacientů tak mohou tyto praktické překážky od léčebného konopí odradit, což je škoda, protože právě jim by tato léčba mohla u některých symptomů pomoci.
Cesta k léčebnému konopí
Právě výše zmíněné překážky odbourává společnost mediGram. Poskytuje online službu, která zjednodušuje proces a významně usnadňuje první kroky na cestě k léčbě. Po posouzení zdravotního stavu pacienta na základě online dotazníku mu v případě splnění podmínek pro léčebné užívání konopí zajistí konzultaci s lékařem se speciálním oprávněním. Pacient se tak může vyhnout zdlouhavému hledání specialistů i administrativě spojené s objednáváním a předáváním podkladů. „Jde o službu, která sice nestanoví diagnózu, ale výrazně pomáhá dostat se k léčebnému konopí těm, u kterých je tato léčba žádoucí a relevantní, čímž významně zvyšuje kvalitu jejich života,“ říká Štěpán Bejvančický. „U psychosomatických potíží to může mít překvapivě velký efekt. Ačkoli to bývá často bagatelizováno, jde o reálné zdravotní problémy a jejich řešení bývá náročné, protože vyžaduje skutečně komplexní přístup. Konopí může být součástí této mozaiky, ale také nemusí. Záleží na konkrétním případu,“ uzavírá.
Foto: Adobe Stock