Díky RunCzech je Praha běžeckým centrem nejen Evropy, kvituje kardiochirurg Jan Pirk
Praha 10. března 2026
Běhání je jeho vášní i zdrojem energie a životní rovnováhy. I ve vyšším věku patří mezi kondiční běžce a pravidelně se účastní závodů na dlouhých tratích; například půlmaraton v rámci série RunCzech zvládl ve výtečném čase na hranici 88 minut. Mezinárodně uznávaný kardiochirurg a senátor Parlamentu ČR Jan Pirk zároveň platí za významného propagátora zdravého pohybu a sám jde zářným příkladem. V dohledné době se chystá na Generali 1/2Maraton Praha, na kterém znovu sestaví štafetu s kolegy senátory Janem Paparegou, Ondřejem Šimetkou a předsedou Milošem Vystrčilem. Počátkem května se profesor Pirk postaví na start Pražského mezinárodního maratonu.
Běh patří k nejzdravějším způsobům pohybu člověka. Jaký dopad má na naše zdraví to, když se běhání věnujeme pravidelně?
Běh je spolu s chůzí nejpřirozenější lidskou pohybovou aktivitou. A navíc je to nejsvobodnější a levný sport. Nepotřebujete žádné tělovýchovné zařízení, žádnou halu, bazén a ani soupeře. Jediné, co potřebujete, jsou běžecké boty. A kalorický výdej v čase je mnohem větší než třeba při cyklistice. K tréninku pro rekreační běhání stačí šedesát minut, zatímco při cyklistice potřebujete třikrát tolik. Ještě zdravější, než běhání jsou běžky. Ale ty, kromě drahého vybavení potřebují hlavně sníh, a toho je u nás čím dále méně.
Pochopitelně je to individuální, ale jak často bychom měli běhat, aby to prospívalo našemu zdraví, a ještě jsme si případně zlepšili kondici?
Pro zdraví nám stačí třikrát týdně se proběhnout na šedesát minut v tempu určité tepové frekvence. Ta se orientačně vypočte ze vzorce 220 mínus váš věk, a z výsledného čísla je to potom 60 až 75 procent. Pokud nemáte hodinky, které to měří, pak je to orientačně tempo, při kterém si, pokud s někým běžíte, můžete povídat. To je takzvaný aerobní trénink, při kterém si zvyšujete svoji výkonnost. A při takovém tréninku, trvajícím 45 až 60 minut, si také zlepšujete imunitu. Každý, kdo má s tímto vytrvalostním během zkušenost, vám potvrdí, že při takovémto běhu se vám podaří vyřešit například problém, se kterým jste si předtím lámali hlavu. Prostě máte i více prokrvený mozek.
Běhání jako významný nástroj zdravého životního stylu má i podstatný ekonomický dopad na společnost, a to vy z pozice kardiochirurga vnímáte zvlášť citlivě. Dá se tento přínos pregnantněji vyčíslit?
Ekonomický dopad je dvojí. Za prvé má význam pro samotného sportujícího občana. Jste zdravější, trpíte podstatně méně civilizačními chorobami, to jest nadváhou, vysokým krevním tlakem, cukrovkou druhého typu, ischemickou chorobou srdeční. A stále platí staré pravidlo „ve zdravém těle zdravý duch“. A za druhé je to přínos pro společnost. Potřebujete totiž méně léků a pobytu v nemocnicích. A navíc, organizování mezinárodních běžeckých závodů má velký ekonomický přinos pro města, která je pořádají. Například Praha se díky společnosti RunCzech stala běžeckým centrem nejen Evropy. Přijíždějí sem lidé z celého světa, a to i s doprovodem.
Jak často bychom podle vás měli obecně sportovat?
Ano, nemusíme jen běhat, můžeme i plavat či jezdit na kole, prostě nějaké pohybové aktivitě bychom se měli věnovat alespoň třikrát týdně. Ale měli bychom se věnovat také posilování, protože s přibývajícím věkem seniorům ubývá svalové hmoty.
Vy osobně jste známý svým kladným vztahem, ba i láskou k běhání. Co vám takový životní styl přináší i po psychické stránce?
Kromě toho, že si můžete i v pokročilejším věku více užívat života, pohybem dochází k jedné zajímavé věci. Vyplavujete si takzvané endorfiny neboli hormony dobré nálady. A když si zvyknete na to, že je vám prostě dobře, tak vám běhání, v případě třeba nachlazení, kdy se nemá sportovat, schází a už se na něj zase těšíte.
Jaká konkrétní distance či povrch vám vyhovují?
Nejraději běhám po měkkém povrchu po lesních cestách. Ale v dobrých botách i po asfaltu, v distancích od sedmi do dvanácti kilometrů.
V rámci série RunCzech se i s kolegy senátory v květnu opět zúčastníte Generali 1/2Maratonu Praha i Pražského mezinárodního maratonu. Prozraďte nějaké osobní rekordy na vytrvalostních tratích.
Můj osobní rekord na maratonu je 3 hodiny a 14 minut. Půlmaraton mám za 1 hodinu a 28 minut, Běchovice v čase 38 minut a Velkou kunratickou pod 15 minut. Ale to už je dávno.