Úroveň angličtiny českých středoškoláků je na historickém maximu. Co jim nabízí školy?
Praha 21. ledna 2026
Bez angličtiny ani ránu. Jazyková vybavenost dnešní mladé generace už zdaleka nezávisí na formálním studiu, od mala ji přirozeně rozvíjí díky internetu a technologiím. Jak mohou školy v době Netflixu, Duolinga a sociálních sítí své žáky v angličtině ještě posunout?
V mezinárodních srovnáních znalosti angličtiny si Česko nevede špatně, ze 123 zemí mu patří 23. příčka. Oproti svým zahraničním sousedům však Češi zaostávají, v rámci Evropy jsou dvacátí. Rozsáhlý pravidelný výzkum EF English Proficiency Index v roce 2025 potvrdil, že Češi mají dobré čtení a poslech, ovšem hůř jsou na tom v aktivní konverzaci.
Tyto tabulky hodlá mladší generace brzy přepsat. „Jsou zde sociální sítě, počítačové hry, zahraniční filmy a seriály a vůbec internet, kde je angličtina hlavním a do jisté míry univerzálním jazykem. Vzhledem k tomu, že mladší generace již vyrůstají s pro ně přirozeným přístupem k moderním technologiím a právě sociálním sítím, mají možnost a především zájem se v angličtině sami zlepšovat a být schopni v ní komunikovat. Sociální sítě fungují jako velký akcelerátor, který mění učení cizího jazyka z nudné povinnosti v přirozenou součást života. Současně je pravděpodobné, že tento trend stále poroste a bude se stávat ještě významnějším,“ míní Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Podle učitelů znalost angličtiny u českých dětí každoročně stoupá. To mění i způsob, jakým se mladí lidé cizí jazyky učí. Jazykové znalosti už totiž nejsou formovány pouze školním vzděláváním, ale také digitálním prostředím a každodenními potřebami. „V posledních dekádách došlo k naprostému překreslení mapy učení jazyka. Zatímco u předchozích generací byla znalost cizího jazyka často pouze výsledkem školní výuky, u dnešních mladých lidí (zejména Generace Z a Alfa) jde o kombinaci školy, digitálního prostředí a přirozené nutnosti. Postupně se znalosti angličtiny u žáků stávají kvalitnější i více očekávané. Lze říci, že současná generace je jazykově nejvybavenější v historii ČR, pokud jde o angličtinu a schopnost ji aktivně používat v běžném životě. Jejich výzvou však zůstává diverzifikace – tedy nenechat se uspat pocitem, že angličtina jako taková stačí, a udržet si znalosti ostatní, jako například ty odborné,“ uvedl Miloslav Janeček.
Rostoucí zájem o anglický jazyk oslabuje zájem o další jazyky. Angličtina dominuje jako hlavní vyučovaný jazyk na základních a posléze i na středních školách, kde pomalu vytlačuje druhou preferovanou němčinu. Na SOŠJ nyní podle Janečka převládá angličtina nad němčinou v poměru 80:20.
S angličtinou na prvním místě se počítá i u budoucích ajťáků na Soukromé střední škole výpočetní techniky (SSŠVT), kde bývá úroveň jazykových znalostí studentů nadprůměrná. Němčinu od druhého ročníku jako druhý jazyk však mnoho z nich protrpí. „Dnešní studenti mají k angličtině blíž, je to jejich přirozená součást, mnohdy se jazyk ani neučí, jednoduše ho vstřebávají, a to hlavně díky sociálním sítím a streemovacím platformám, kde mohou sledovat reely, filmy a seriály v angličtině. Za posledních pár let se úroveň angličtiny u středoškoláků velmi zvedla. Až nám přijde, že je natolik privilegovaná, že mají děti odpor k dalším jazykům, takže tu pak máme studenty, kteří excelují v angličtině a v němčině bojují o čtyřky,“ přitakal Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).
FÍGL K MATURITĚ
I na technické škole jako SSŠVT maturují studenti raději z angličtiny než z obávané matematiky. Na angličtinu si víc věří, ale má to také jeden praktický důvod. „Trendem je udělat si státem uznávanou zkoušku z jazyka kdykoli před maturitou a „zkoušku z dospělosti“ si tak usnadnit. Na naší škole studentům nabízíme přípravu na mezinárodní zkoušku B2 First (dříve FCE), o kterou je velký zájem a máme v ní 100procentní úspěšnost. Student si pak k maturitě místo matematiky vybere angličtinu a využije certifikát jako uznatelný v profilové části maturity, hned má tak o jednu školní zkoušku méně. Tato úleva je u nás skutečným fenoménem, využívá ji zhruba 90 procent našich maturantů,“ poznamenal Martin Vodička.
MIMO FORMÁLNÍ VÝUKU
Ke standardu českých středních škol patří tři hodiny týdně anglického jazyka, případně podobná nebo menší hodinová dotace pro druhý jazyk. Kromě klasické výuky však mezi školami panují velké rozdíly, jaký další rozvoj v cizím jazyce svým žákům nabízejí. „Své studenty připravujeme k mezinárodním jazykovým zkouškám od roku 2013. Jsme certifikovaným přípravným centrem ke zkouškám Cambridge English a ve spolupráci s Jazykovou školou Akcent IH Prague realizujeme nepovinný předmět Příprava na FCE. V minulosti jsme měli ještě dva předměty – Repetitorium anglického jazyka a Maturitní seminář z ANJ. Už o ně ale není zájem, absolutní většina maturantů, někdy i celé třídy, nahrazuje školní profilovou zkoušku z angličtiny získaným certifikátem. Ten má pak pro studenty i další výhody, například uznání zkoušky z angličtiny na vysoké škole nebo body navíc při pracovním pohovoru. Někteří žáci pokračují ve studiu na VŠ ve Velké Británii, USA a dalších a tyto certifikáty jsou součástí přijímacího řízení,“ poukázal ředitel SSŠVT Martin Vodička.
ZAHRANIČNÍ STÁŽE
Obecně je možností, jak si v českém školním prostředí ověřit jazykové znalosti „naostro“, dnes celá řada. Od zmiňovaných akademických jazykových zkoušek až po vícedenní výjezdy do zahraničí. „Naše škola preferuje praktickou stránku rozvíjení znalosti cizích jazyků v rámci projektů Erasmus+. Realizujeme zahraniční pracovní stáže v délce od 14 do 90 dnů, přičemž vždy je primárním pracovním jazykem angličtina. Projekty administruje Dům zahraniční spolupráce, jsou specifické tím, že účastníci mají vše hrazeno z projektových prostředků, tj. cestu, ubytování, stravu i pojištění. Můžeme tedy vysílat žáky, kteří si to zaslouží, a nikoliv jen ty, kteří mají dostatečné sociální zázemí pro uhrazení nákladů. Zkušenosti takto sbírají i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a žáci s hendikepem. Posun v jazykových a dalších dovednostech u všech žáků, kteří výjezd absolvují, je značný. Každému středoškolákovi bych něco takového doporučil,“ uzavřel ředitel SOŠJ Miloslav Janeček.
SOUKROMÁ STŘEDNÍ ŠKOLA VÝPOČETNÍ TECHNIKY, www.sssvt.cz
Soukromá střední škola výpočetní techniky (SSŠVT) se od svého založení v roce 1994 věnuje tvorbě a výuce maturitních oborů z odvětví informačních technologií. V současné době škola nabízí tři studijní specializace: grafické systémy a tvorbu webových stránek, správu počítačových sítí, programování a databázové systémy. Důraz na praktickou výuku podtrhuje moderním vybavením a vysokým podílem fundovaných profesionálů v řadách učitelů. SSŠVT je členem Sdružení soukromých škol ČMS. Každý rok pořádá soutěž pro žáky základních škol IT-SLOT.
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA JAROV, www.skolajarov.cz
Střední odborná škola Jarov spojuje hned několik různorodých zaměření – stavební, dřevařské, zahradnické a sportovní. Nabízí vzdělávání ve čtyřletých studijních a tříletých učebních oborech. Studijní obory jsou zakončeny maturitou, učební obory výučním listem. Na tříleté učební obory se dá navázat v rámci dvouletého denního nástavbového studia zakončeného maturitou. Škola zároveň zajišťuje výuku v oborech určených absolventům speciálních základních škol nebo žákům se specifickými vzdělávacími potřebami. Učební obory: instalatér, kamnář, klempíř, kominík, malíř, pokrývač, podlahář, sklenář, strojírenské práce, tesař, truhlář, zahradník, prodavač květin, zámečník, zedník. Maturitní obory: dřevostavby, management ve sportu, management ve stavebnictví, stavební obnova, technická zařízení budov, zahradnictví.