Nejsou zimní boty jako zimní boty. Co hrozí, když jejich výběr podceníme?
Praha 21. ledna 2026
Výběr zimní obuvi často začínáme řešit až ve chvíli, kdy teploty klesnou pod nulu a kluzká námraza či sníh nám komplikují život. Hledáme něco bezpečnějšího, teplejšího a odolnějšího vůči vlhkému počasí. Z nouze pak saháme po první variantě, která se zdá teplá a slušivá. Zimní boty však patří k těm kouskům obuvi, které nosíme nejčastěji a nejdéle v kuse. Proč na jejich výběru záleží a co naše nohy opravdu potřebují?
Většina z nás vlastní hned několik párů obuvi. Zimní boty však patří k těm, které obměňujeme nejméně často a nosíme je několik sezón po sobě. Zatímco letní obuv střídáme podle příležitosti, zimní boty využíváme napříč situacemi – do práce, na pochůzky i delší procházky – při nichž své nohy vystavujeme dlouhodobé zátěži, kterou s sebou zimní terén přináší. O to důležitější je, aby výběr obuvi nestál jen na prvním dojmu, ale zohledňoval i funkčnost a zdraví našich chodidel.
Proč samotné zateplení nestačí?
Častým omylem je vnímat zimní boty výhradně prizmatem zateplení. Pocit tepla není dán pouze vrstvou materiálu uvnitř boty. Zásadní roli hraje také to, zda má chodidlo dostatek prostoru, může se přirozeně hýbat a není omezeno v prokrvení. Pokud je bota příliš úzká nebo rigidní, noha ztrácí schopnost reagovat na zátěž, což se může projevit právě pocitem chladu. Nejde přitom o selhání zateplení, ale o omezení přirozené funkce chodidla.
„Lidé si často spojují pocit jistoty s pevností a stažením nohy v botě. Jenže chodidlo, které nemá prostor pracovat, se hůře prokrvuje a rychleji chladne,“ vysvětluje Mgr. Mirka Najbrtová, certifikovaná fyzioterapeutka ze společnosti Movero. „V zimě je důležité, aby bota fungovala jako celek. Nestačí jen zateplený svršek. Důležitá je ochrana proti vlhku, například v podobě membrány nebo kvalitní úpravy materiálu, stejně jako možnost regulovat tepelný komfort pomocí vhodné zimní stélky a funkčních ponožek. Pokud má noha prostor, zůstává v pohybu a není utlačená, dokáže si teplo udržet mnohem lépe.“
Funkčnost na prvním místě!
Jak by měla zimní bota, která obstojí při každodenním nošení, vypadat v praxi? Co se týče svršku, osvědčují se třeba moderní syntetické materiály s funkční membránou, jež odolají sněhu a rozbředlé vodě, aniž by botu zbytečně zatěžovaly. Tyto materiály mají výhodu v nižší hmotnosti, snadnější údržbě a schopnosti udržet stabilní vnitřní mikroklima i při celodenním nošení. Vnitřní konstrukce by zase měla počítat s tím, že noha během dne pracuje a mění objem. Výhodou je možnost přizpůsobit si botu aktuálním podmínkám – například pomocí zimní stélky nebo funkčních ponožek – místo jedné pevně dané úrovně zateplení.
Stejně důležitá je podrážka. V zimě by měla zůstat funkční i při nízkých teplotách, nabídnout jistotu na kluzkém povrchu a zároveň neoddělovat chodidlo od terénu víc, než je nutné. Právě kombinace přilnavosti, pružnosti a přiměřené tloušťky umožňuje stabilní krok bez zbytečného ztuhnutí.
Barefoot jako recept proti únavě
Vedle materiálů a podrážky hraje zásadní roli i samotný tvar boty, který rozhoduje o tom, jak aktivně se chodidlo zapojuje do pohybu. Zimní obuv, která dává prostor prstům a respektuje přirozený tvar chodidla, umožňuje noze fungovat aktivně i v chladných podmínkách. Právě to je jeden z důvodů, proč se do širšího povědomí dostává barefoot přístup i v zimní obuvi.
„Barefoot je návratem k přirozené funkci chodidla. Pokud má chodidlo dostatek prostoru, flexibilní podrážku a není nuceno do pevného tvaru, dokáže se aktivně zapojit do pohybu. Zátěž se pak nerozkládá jen do jedné části nohy nebo výš do těla, ale rovnoměrně se rozprostře tam, kde má opravdu vznikat. Díky tomu tělo neplýtvá energií na zbytečné kompenzace, chůze je plynulejší a únava přichází později a přirozeněji. To se následně promítá nejen do kvality chůze, ale i do držení těla a celkového pocitu během dne,“ dodává Najbrtová.