Milan Syruček: Vztahy mezi USA a Sovětským svazem
Washington, DC, 23. prosince 2025
30) Ujištění Jamese Bakera Gorbačovovi ohledně rozšíření NATO
Rozpad Sovětského svazu na Boží hod vánoční v roce 1991 měl globální důsledky, které se projevují i v současnosti, naposledy v kontextu invaze a okupace Ukrajiny Vladimirem Putinem. V některých klíčových otázkách, které jsou základem tohoto činu a širších vztahů mezi USA a Ruskem, přispívá program Archivu pro Rusko, vedený Světlanou Savranskou, kriticky důležitým způsobem, a to pravidelným odhalováním a šířením poučných historických záznamů – nejen ve prospěch Západu, ale i samotných Rusů, kteří nemají plný přístup ke své vlastní historii.
Pokud jde o intenzivně ožehavé téma, zda sovětští a později ruští vůdci měli důvod očekávat, že Západ nevyužije sníženého postavení Ruska rozšířením členství v NATO (včetně přidání Ukrajiny), zjištění projektu významně přispěla k empirickým poznatkům a pomohla zakotvit veřejnou debatu v tvrdých důkazech. Pozoruhodným příkladem je tento americký přepis rozhovoru mezi Michailem Gorbačovem a Jamesem Bakerem z února 1990, který obsahuje snad nejznámější americké ujištění Moskvě ohledně rozšíření NATO. Baker říká Gorbačovovi: „Prezident a já jsme jasně uvedli, že v tomto procesu“ nevyhnutelného sjednocení Německa neusilujeme o žádnou jednostrannou výhodu. „Chápeme potřebu ujištění pro země na východě. Pokud si udržíme přítomnost v Německu, které je součástí NATO, nedošlo by k rozšíření jurisdikce NATO pro síly NATO ani o centimetr na východ.“
31) „Čí to vlastně je Rusko?“: Z kanálu „Dissent“ ministerstva zahraničí
V roce 2017 podal archiv ministerstvu zahraničí žádost na základě zákona o svobodném přístupu k informacím (FOIA) o všechny „disentní“ kabelogramy kanálů – speciální kategorii komunikace, která umožňuje diplomatům kritizovat a oponovat politickým přístupům USA, jež považovali za nevhodné. O dvacet let dříve ministerstvo podobnou žádost zamítlo na základě nechvalně známé výjimky deliberativního procesu (b)(5). Poté, co však novely zákona o zlepšení FOIA z roku 2016 zakázaly agenturám tuto výjimku po 25 letech používat, se archiv rozhodl tento princip otestovat. Výsledný soudní spor vedl k průlomovému rozhodnutí a zveřejnění široké škály dříve nepřístupných historických záznamů. Tento mimořádný disentní kabelogram z Moskvy však byl získán prostřednictvím žaloby historičky archivu Světlany Savranské na základě zákona o svobodném přístupu k informacím (FOIA) o získání diplomatických dokumentů bývalého vysoce postaveného úředníka ministerstva zahraničí Strobea Talbotta. Tento kabelogram, napsaný v roce 1994 politickým atašé E. Waynem Merrym, se stavěl proti přístupu „šokové terapie“ k přechodu Moskvy od komunismu. Archiv zveřejnil dokument a kontextovou esej Merryho, která se stala předmětem speciální analýzy New York Times s názvem „Tajný telegram a stopa po tom, kde se vztahy mezi USA a Ruskem pokazily“, kterou v lednu 2025 vypracoval bývalý šéf moskevské kanceláře Times Serge Schmemann.