ESA podpoří 13 českých experimentů pro misi Aleše Svobody. Na ISS proběhne výzkum rakoviny i experiment s prvními nanoroboty ve vesmíru
Praha 21. října, 2025
Evropská kosmická agentura (ESA) v České republice podpoří realizaci 13 českých vědeckých a technologických experimentů, které budou součástí připravované mise českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Mezi nimi je například výzkum chování imunitního systému a nádorového bujení v mikrogravitaci nebo světově první projekt v oblasti nanorobotiky zaměřený na testování mikrorobotů ve vesmíru. Detailní představení experimentů se uskutečnilo u příležitosti konání největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week.
O možnost zúčastnit se české mise na ISS projevily mimořádný zájem univerzity, výzkumné ústavy i firmy z celé republiky. Do úvodního šetření se přihlásilo 70 návrhů. V následné výzvě k podání detailních návrhů z 25 předložených nakonec uspělo 13 nejperspektivnějších experimentů s ohledem na vědecký přínos, technickou proveditelnost i bezpečnost provozu na stanici. Silná poptávka po českém výzkumu na ISS se stala jedním z impulzů pro vznik národního projektu Česká cesta do vesmíru.
„Získat kontrakt ESA není otázkou jednoho posouzení, ale celého procesu, který zahrnuje několik kol odborného hodnocení,“ vysvětluje Ondřej Rohlík, manažer programu a delegát za Českou republiku do programové rady ESA pro pilotované lety, mikrogravitaci a průzkum vesmíru a dodává: „České týmy musely prokázat, že jejich experimenty mají vysokou vědeckou hodnotu a zároveň splňují přísné technické i bezpečnostní požadavky. Nyní začínají pracovat na prototypech, které bude ESA znovu hodnotit z hlediska připravenosti pro integraci do systémů ISS. Teprve poté vzniknou finální letové kusy určené pro samotnou misi.“
Vybrané projekty reprezentují široké spektrum českého výzkumu – od biomedicíny, nanotechnologií a biochemie až po materiálové inženýrství a vzdělávací aktivity pro školy. Na jejich přípravě spolupracují univerzity, výzkumné instituce i firmy z celé republiky, mimo jiné Masarykův onkologický ústav, VŠB–Technická univerzita Ostrava, ČVUT v Praze, Univerzita Karlova, Mendelova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, Masarykova univerzita, VUT v Brně, BIOCEV, TRL Space, S.A.B. Aerospace a další.
Národní mise představuje pro české vědce jedinečnou a časově omezenou příležitost, jak své experimenty skutečně dostat na palubu ISS. V rámci běžných programů ESA mají menší státy, jako je Česká republika, jen omezené možnosti zapojení. Schvalování projektů může trvat až 10 let – déle, než bude stanice vůbec v provozu. Provoz (ISS) má být ukončen v roce 2030, takže prostor pro nové výzkumy se uzavírá už v následujících letech. Navíc Česká národní mise přinese na ISS více domácích vědeckých experimentů než všechny předchozí mise dohromady. Zatímco v běžných programech ESA má Česko kvůli nižším příspěvkům omezený prostor, národní mise umožňuje naplno využít domácí potenciál – a to i rychleji.
„Tyto experimenty pro mě nejsou jen vědeckými projekty, ale i ukázkou obrovského nasazení lidí, kteří stojí za českou vědou. Bude pro mě čest nést výsledky práce našich vědců na palubu ISS a přispět tak k výzkumu, který může mít konkrétní přínos pro budoucí mise i pro život na Zemi,“ říká Aleš Svoboda, budoucí český astronaut, který právě dokončuje druhou ze tří etap astronautského výcviku ve výcvikovém středisku ESA v Kolíně nad Rýnem.
Vedle vědeckého přínosu má česká mise i výrazný vzdělávací rozměr. Technické a přírodovědné obory dnes v České republice tvoří přibližně čtvrtinu všech vysokoškolských absolventů, zatímco v zemích s podobnou průmyslovou strukturou, jako je Německo, jde o více než třetinu. Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že právě vesmírné mise mohou zájem o STEM obory významně posílit. „Ve Švédsku nebo Polsku po oznámení mise jejich astronautů vzrostl počet přihlášek na technické univerzity o desítky procent. I česká mise má podobný potenciál: může ukázat mladým lidem, že věda a technologie mají smysl, a že i z České republiky se dá dělat výzkum s globálním dopadem. Pokud se nám podaří probudit u mladých lidí zájem o techniku, fyziku nebo biologii, bude z toho těžit nejen věda, ale i celý náš průmysl. A právě proto považuji tuto misi za mimořádně důležitou investici do budoucnosti,“ uzavírá Martin Kupka, ministr dopravy.
Na podporu těchto cílů vznikla i celonárodní iniciativa Česká cesta do vesmíru, která propojuje vědu, vzdělávání a průmysl a posiluje české zapojení do kosmických aktivit. Projekt zahrnuje přípravu mise Aleše Svobody, ale také vzdělávací projekty, které mladé lidi přivádějí blíž ke světu kosmického průmyslu a výzkumu. Patří mezi ně například výběr mladých ambasadorů českého kosmického programu nebo jejich společný parabolický let, jenž symbolicky propojuje vědeckou přípravu s inspirací nové generace techniků, inženýrů a vědců.