Od čtyřicítky vidíme jinak: co čekat ve 40, 50, 60 i 70 letech

Praha 13. srpna 2025

Vidění se mění celý život, ale kolem čtyřicítky a padesátky si změn všímáme nejvíc. Ne všechny jsou varovným signálem, některé patří k přirozenému stárnutí oka. Jiné ale mohou být první známkou nemoci, která bez léčby hrozí ztrátou zraku. Jak poznat rozdíl a co očekávat v různých věkových obdobích – a jak pravidelnou prevencí udržet zrak co nejdéle v dobré kondici?

Čtyřicítka: první známky stárnutí oka

Kolem čtyřicátého roku si většina lidí začne všímat, že se jim hůře čte drobný text, zejména za šera nebo při únavě. Jde o typický projev presbyopie, tedy vetchozrakosti, způsobené ztrátou akomodace čočky. Zpočátku tento problém vyřeší oddálení textu, postupem času se však bez brýlí na blízko vůbec neobejdeme. Často je to právě tento okamžik, který nás poprvé přivede do ordinace očního lékaře.

„První projevy presbyopie by pro nás měly být impulsem k zahájení pravidelných preventivních kontrol zraku. Komplexní vyšetření totiž neřeší jen dioptrie, ale dokáže odhalit i počínající závažná onemocnění jako například glaukom, který se může objevit už po čtyřicátém roce života. Jeho nejčastější příčinou je zvýšený nitrooční tlak, jenž sám o sobě nezpůsobuje žádnou bolest ani jiné obtíže. Přesto však nenápadně poškozuje zrakový nerv a může vést až k úplné a nevratné ztrátě vidění,“ upozorňuje prim. MUDr. Radan Zugar, Oční centrum Praha.

Padesátka: čas pravidelných kontrol

Po padesátce se přirozené změny vidění prohlubují. Oko reaguje pomaleji na přechod mezi světlem a tmou, snižuje se schopnost rozeznávat jemné detaily a barvy a méně stabilní slzný film často způsobuje pocit suchých očí. U žen se tento problém může zhoršit v období menopauzy, kdy hormonální změny snižují tvorbu slz a zvyšují náchylnost k podráždění očí.

„Zároveň i výrazně roste riziko závažných očních onemocnění, jako je šedý zákal, glaukom či věkem podmíněná makulární degenerace. Tyto choroby se často vyvíjejí nenápadně, a proto je v tomto věku zásadní podstoupit také OCT vyšetření (CT sítnice), které nám umožní detailně zobrazit sítnici a odhalit i ta nejčasnější stadia závažných chorob,“ říká primář Zugar.

Právě toto období je také ideální pro ty, kteří chtějí jednou provždy vyřešit potíže s presbyopií a zároveň předejít budoucímu vzniku šedého zákalu – například výměnou vlastní čočky za vícefokální nitrooční čočku. Dnešní moderní implantáty umožňují vidět ostře na blízko, na dálku i na střední vzdálenost, a to bez brýlí, což je pro mnoho lidí velkým přínosem pro kvalitu života.

Šedesátka: šedý zákal a operace, která vrací zrak

Po šedesátce už má většina lidí alespoň jednu diagnózu související se stárnutím oka, a tou nejčastější je šedý zákal. Jde o postupné zakalení oční čočky, které se projevuje zamlženým viděním, horší orientací v šeru, oslňováním při jasném světle a změnami vnímání barev. Lidé často popisují, že „vidí jako přes mlhu nebo špinavé sklo“. Jedinou účinnou léčbou je operace, při níž se zakalená čočka nahradí umělou nitrooční čočkou. Tento zákrok je rychlý, bezpečný a pacient se obvykle vrací k běžným aktivitám během několika dní.

„Díky moderní medicíně a nejnovějším technologiím patří operace šedého zákalu k nejbezpečnějším chirurgickým výkonům vůbec. Nevyžaduje žádná zásadní omezení před ani po zákroku a je plně hrazena zdravotní pojišťovnou, včetně základní monofokální nitrooční čočky,“ dodává prim. MUDr. Radan Zugar z Očního centra Praha.

Pacient si při operaci může zvolit také prémiové nitrooční čočky, které jsou pro zrak šetrnější, poskytnout lepší kontrastní citlivost či dokonce umožní se zcela zbavit brýlí.

Sedmdesátka a více: onemocnění sítnice a riziko VPMD

Po sedmdesátce se kromě šedého zákalu stává hlavní hrozbou pro vidění také onemocnění sítnice – věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD). Postihuje centrální část sítnice, takzvanou makulu, která je zodpovědná za ostré vidění potřebné například pro čtení nebo rozeznávání tváří. Onemocnění vede k výpadkům v centru zorného pole. Pacient si může všimnout, že rovné linie se začínají vlnit, písmena jsou pokřivená nebo se uprostřed obrazu objevuje šedá či tmavá skvrna. VPMD existuje v suché a vlhké formě, přičemž vlhká forma postupuje rychle a bez léčby může vést k výrazné ztrátě zraku. Moderní terapie, zejména biologická léčba formou nitroočních injekcí, dokáže onemocnění stabilizovat a zpomalit jeho průběh.

„Makulární degeneraci není možné zcela vyléčit, ale při včasném záchytu můžeme zachovat funkční vidění na mnoho let. Pravidelné kontroly po sedmdesátce jsou proto naprosto zásadní,“ zdůrazňuje prim. MUDr. Radan Zugar, Oční centrum Praha.

Prevence, která se vyplatí

Stárnutí očí je nevyhnutelné, ale neznamená nevyhnutelnou ztrátu dobrého vidění. Pravidelné prohlídky, zdravý životní styl a včasná léčba mohou zachovat kvalitní zrak i do vysokého věku. Jak říká prim. MUDr. Radan Zugar: „Oči jsou jediné místo v těle, kde můžeme přímo vidět cévy a nervovou tkáň. Tuto možnost bychom neměli promarnit – vyšetření očí není jen o vidění, ale i o celkovém zdraví.“