Zimní, nebo celoroční pneumatiky? Rozhodovat by neměl kalendář, ale to, kde a jak jezdíme
Praha 3. listopadu 2026
Moderní celoroční pneumatiky už dokážou překonat řadu zimních plášťů. Velký test Platformy VIZE 0 ukázal v brzdné dráze na mokru rozdíl téměř 19 metrů. Správný výběr přitom může rozhodovat o zdraví i životě.
Zimní pneumatika nemusí být vždy nejlepší volbou
V minulosti byly celoroční pneumatiky považovány za kompromis s řadou slabin, technologický vývoj se ale výrazně posunul. Potvrdil to i letošní test Platformy VIZE 0, který porovnával sedm zimních a dvě celoroční sady pneumatik. Testovalo se na zasněžených tratích ve švédském Laponsku za teplot až −24 °C a následně na mokrém a suchém asfaltu v Německu. Výsledky přinesly překvapení. Celkově nejlépe obstála celoroční pneumatika Continental AllSeasonContact 2, která v hodnocené skupině vynikala především na mokré a suché vozovce. Nejvyrovnanější výsledky mezi zimními plášti nabídly Maxxis Premitra Snow WP6 a Matador MP 93 Nordicca. Ještě zajímavější je však srovnání brzdných drah. Zimní pneumatika Windforce Snowblazer UHP byla nejlepší při brzdění na sněhu, na mokrém asfaltu ale ze 100 km/h zastavila až po 69,3 metru. Celoroční pláště Continental potřebovaly pouhých 50,7 metru. Rozdíl činil neuvěřitelných 18,6 metru. V okamžiku, kdy automobil na celoročních pneumatikách již stál, vůz na zimních pláštích se stále pohyboval rychlostí téměř 52 km/h. „Představme si, že před námi náhle vstoupí do vozovky chodec. S jedněmi pneumatikami bezpečně zastavíme, s druhými do něj můžeme narazit rychlostí, která mu způsobí přinejmenším těžká zranění. Přitom obě pneumatiky mohou zcela legálně sloužit k jízdě v zimě. Právě proto nestačí sledovat jen nápis ‚zimní‘ nebo ‚celoroční‘. Rozhodují skutečné vlastnosti konkrétního pláště,“ upozorňuje Roman Budský, dopravní expert Platformy VIZE 0, který se testování osobně účastnil.
Do hor, nebo do města? A musíme vyjet za každého počasí?
Při rozhodování je zásadní, jak automobil používáme. Kdo bydlí v horských či podhorských oblastech, pravidelně vyráží na zasněžené silnice nebo musí pracovně vyjet bez ohledu na počasí, měl by upřednostnit kvalitní zimní pneumatiky s výbornými výsledky na sněhu a ledu. Důležitá je především schopnost bezpečně zabrzdit, vyjet zasněžený kopec a udržet vůz pod kontrolou v zatáčkách. Jiná je situace řidiče, který se jezdí převážně ve velkých městech, nížinách a po udržovaných komunikacích. Tam se během zimy setkává spíše s mokrým nebo suchým asfaltem než se souvislou sněhovou pokrývkou. Pro takového motoristu může být kvalitní celoroční pneumatika velmi rozumnou volbou, zvláště pokud má možnost při mimořádně nepříznivém počasí cestu odložit. „Jeden řidič musí každé ráno vyjet do zasněžených hor, druhý jezdí hlavně po Praze a při kalamitě může zůstat doma. Proč by oba měli mít stejné pneumatiky? Výběr obutí by měl odpovídat skutečnému způsobu používání automobilu. Ovšem pozor – kvalitní celoroční pneumatika může být výbornou volbou, levný a nekvalitní celoroční plášť nikoliv. A stejně tak nemusí být automaticky skvělá každá pneumatika označená jako zimní,“ vysvětluje Roman Budský.
Co vlastně přikazuje zákon?
V České republice platí podle § 40a zákona č. 361/2000 Sb. povinnost používat zimní pneumatiky od 1. listopadu do 31. března, pokud se na komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza. Nejde tedy o automatickou povinnost mít zimní pneumatiky po celé uvedené období bez ohledu na počasí. U osobních automobilů musí být odpovídající pneumatiky na všech kolech a hloubka hlavních dezénových drážek musí činit nejméně 4 milimetry. Na úsecích označených značkou „Zimní výbava“ se povinnost uplatňuje bez ohledu na počasí i datum, pokud dodatková tabulka nestanoví jiné období platnosti. České předpisy uznávají jako zimní také odpovídající celoroční pneumatiky. Rozhodující je příslušné označení na bočnici, například M+S, M.S, M/S či MS, a předepsaná hloubka dezénu. Při nákupu je vhodné upřednostnit pneumatiky opatřené také symbolem horského štítu se sněhovou vločkou (3PMSF), který potvrzuje splnění stanovených zkoušek na sněhu.
Sjeté pneumatiky? Pokuta může být jen začátek
Kdo za zimních podmínek vyjede na nevyhovujících pneumatikách, riskuje pokutu na místě až 1 500 korun, ve správním řízení pak 2 000 až 5 000 korun. Pokud pneumatiky ohrožují bezpečnost provozu, může policie také zabránit pokračování v jízdě. Ještě závažnější situace nastává, pokud hloubka dezénu klesne pod 1,6 milimetru. Taková pneumatika již nesplňuje ani obecný minimální technický požadavek pro provoz osobního automobilu. Podle rozsahu závady může být stav vozidla hodnocen jako vážná, případně nebezpečná technická závada, s odpovídajícími přísnějšími následky (pokuta až 10 000 korun plus 6 trestných bodů). Riziko ovšem nekončí policejní kontrolou. Pokud nevyhovující pneumatiky přímo přispějí ke vzniku dopravní nehody, mohou nastat komplikace i s pojišťovnou. U havarijního pojištění může podle sjednaných podmínek dojít ke krácení či odmítnutí plnění. U povinného ručení může za zákonem stanovených okolností pojišťovna požadovat náhradu vyplaceného plnění. Nejde však o automatický následek každé nehody. Rozhodují konkrétní okolnosti a souvislost stavu pneumatik se škodou.
Čtyři malé plochy, na kterých závisí náš život
Ať už zvolíme zimní, nebo celoroční pneumatiky, měli bychom sledovat nezávislé testy konkrétního modelu a rozměru, pravidelně kontrolovat hloubku dezénu, správný tlak i celkový stav plášťů. A především přizpůsobovat rychlost a způsob jízdy skutečným podmínkám. „Moderní automobil může mít nejdokonalejší brzdy, stabilizační systémy i elektronické asistenty. Nakonec ale o jeho chování rozhoduje kontakt čtyř pneumatik s vozovkou. Právě přes tyto čtyři relativně malé plochy, každá zhruba o velikosti lidské dlaně, se přenáší veškerá síla potřebná k rozjezdu, zatáčení i zastavení. A někdy právě několik metrů brzdné dráhy rozhodne o tom, zda se večer všichni vrátíme v pořádku domů,“ uzavírá Roman Budský.
O Platformě VIZE 0 – Platforma VIZE 0, kterou v roce 2018 založila Nadace Kooperativy, vychází ze švédského konceptu Vision Zero, podle něhož jsou úmrtí a vážná zranění v silničním provozu nepřijatelná. Cílem platformy je propojovat různé subjekty – komerční, neziskové, veřejné i vzdělávací – a vytvářet spolupráce, které vedou k bezpečnějšímu provozu. Více na www.vize0.cz.