Duševní zdraví mladých se zhoršuje. Na psychiatrických ambulancích jich za 14 let přibylo přes 60 %

Praha 21. září 2026

 Duševní poruchou trpí celosvětově každý sedmý člověk ve věku 10 až 19 let. V Česku mezi lety 2010 a 2024 vzrostl počet dětí a dospívajících do 20 let léčených v psychiatrických ambulancích o více než 60 % a počet akutních psychiatrických hospitalizací mladých se za poslední dekádu více než zdvojnásobil. Závažnost problému dokládá i fakt, že sebevražda je celosvětově třetí nejčastější příčinou úmrtí lidí ve věku 15 až 29 let. Ukazuje to analýza portálu Evropa v datech.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří deprese, úzkosti a poruchy chování mezi nejvýznamnější zdravotní problémy dospívajících. V evropském regionu je navíc sebevražda mezi lidmi ve věku 15 až 29 let nejčastější příčinou úmrtí, přičemž mladí muži takto umírají třikrát častěji než mladé ženy. V globálním kontextu je tento typ úmrtí třetí nejčastější.

Podíl evropských dětí a dospívajících do 19 let žijících s duševním onemocněním vzrostl z 10,1 % v roce 2000 na 13,9 % v roce 2023.

Infografika: Duševní zdraví mladých v evropském regionu dle WHO

Pravidelnou skleslost zažívá 43 % patnáctiletých Češek, u jejich chlapeckých vrstevníků je to necelá pětina

Dle dat studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), která hodnotila stav dětí ve věku 11, 13 a 15 let v průběhu roku 2022, je průměrná životní spokojenost patnáctiletých chlapců v Česku 5. nejvyšší v EU.

„V životní spokojenosti však můžeme sledovat výrazný rozdíl mezi pohlavími, přičemž se tato mezera prohlubuje s věkem. Zatímco u jedenáctiletých je rozdíl relativně malý, 7,9 bodů z 10 oproti 8,2 z 10 ve prospěch kluků, po patnáctých narozeninách už hodnotí dívky svůj život v průměru o téměř celý bod hůře,” přibližuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová. Častěji než jednou týdně se cítí sklesle 43 % patnáctiletých Češek, ale jen 19 % jejich vrstevníků. Většinu času nebo pořád se pak cítí osaměle 31 % dívek oproti 15 % chlapců.

Infografika: Rizika ohrožující duševní zdraví mladých v EU

Česko zároveň patří v EU k zemím s nižším podílem problematického užívání sociálních sítí. Jeho známky vykazují 4 % patnáctiletých chlapců a 9 % dívek. V Rumunsku, které naměřilo nejvyšší hodnoty, jde o 18 a 28 %. „Vyšší podíl problematického užívání sociálních sítí u dívek může souviset s tím, že je častěji využívají pro vztahovou komunikaci a sebeprezentaci. Mohou tak být více vystavené sociálnímu srovnávání, tlaku na vzhled, hodnocení vrstevníků nebo sexualizovanému obtěžování,“ dodává Bára Pšenicová z organizace Nevypusť duši.

České děti přibírají. Více než váha samotná ale jejich psychiku ovlivňuje to, jak své tělo vnímají

Na propojení duševního zdraví s váhou u českých chlapců a dívek se zaměřili výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco v roce 1998 se do rozmezí normální hmotnosti vešlo 82 % školáků ve věku 11, 13 a 15 let, v roce 2022 už to bylo 73 %. Podíl dětí s obezitou se za stejné období zvýšil z 2,5 % na 6,3 %. S nadváhou nebo obézní byl v roce 2022 skoro každý třetí český chlapec a zhruba každá šestá dívka.

Důležitější než samotná váha je ale pro psychiku dospívajících to, jak své tělo vnímají. Nejhůře jsou na tom takzvaní „štíhlí a nejistí“ – školáci s normální hmotností, kteří však své tělo hodnotí hůře, než odpovídá realitě. Depresivní stavy se u nich objevují více než dvakrát častěji než u spokojených vrstevníků se stejnou váhou (27 % oproti 12 %) a častěji zažívají také podrážděnost či osamělost.

Infografika: Spokojenost českých dětí s jejich tělem

Stojí za tím mobily? Přímý viník se hledá těžko, plošné zákazy jsou diskutabilní

Ve veřejném prostoru se často nabízí jednoduché vysvětlení tělesného, duševního i funkčního „úpadku“ dětí a mladistvých: za jejich přibývající kila, zhoršující se psychiku a výkon mohou obrazovky. Například olomoučtí výzkumníci ale přímou souvislost mezi časem stráveným na sociálních sítích a obezitou nenašli. Rizikovější se ukázalo problematické hraní videoher: mezi dětmi, které hrají do hodiny denně, má nadváhu či obezitu 19 %, při čtyřech a více hodinách denně však už 31 %.

Česká vláda nedávno schválila zákaz používání mobilů a dalších elektronických zařízení ve školách, který má platit od září 2027. Analýza týmu z Masarykovy univerzity však ukazuje, že děti ze škol, kde už omezení mobilů platí, nevykazují méně symptomů online závislosti ani nejsou méně vystavené kyberšikaně.

Podle odborníků může mít větší význam takzvaná aktivní mediace, tedy zájem rodičů o to, co jejich děti na internetu dělají. „Zeptejte se třeba dítěte na to, co ho na internetu či na telefonu baví, co tam dělá. Nechte si to ukázat, zahrajte si hru, která se mu líbí, podívejte se s ním na videa, která sleduje. Když uvidíte něco, co se vám nepozdává, proberte to s ním, domluvte se spolu na pravidlech používání. Technologie se rychle rozvíjejí, takže v dnešní době se asi neobejdete bez toho, abyste se i sami dovzdělávali, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠těžko vysvětlíte dítěti, co jsou úskalí algoritmického obsahu na sociálních sítích, když to sami nevíte,“ radí Lenka Dědková z Masarykovy univerzity.

Prevence a včasný záchyt se vyplatí. Česko ale zatím hledá, jak na to

Podle dat ÚZIS vzrostl počet ambulantně léčených psychiatrických pacientů do 20 let ze zhruba 41 tisíc v roce 2010 na téměř 67 tisíc v roce 2024. Nejrychleji přibývalo léčených náctiletých. Počet akutních psychiatrických hospitalizací dětí a dospívajících do 19 let se zároveň zvýšil z 2 250 v roce 2015 na 5 058 v roce 2024, přičemž většina nárůstu připadá na období po roce 2020.

Infografika: České děti a psychiatrie

Včasný záchyt přitom může pomoci podchytit problémy s duševním zdravím dětí a dospívajících dříve, než přerostou v krizi vyžadující odbornou péči. Podle Báry Pšenicové je ale v Česku stále nedostatečný. „Systém často reaguje až ve chvíli, kdy se potíže rozvinou do krize, specializovaná péče má dlouhé čekací lhůty a odpovědnost je roztříštěná mezi školství, zdravotnictví a sociální služby,“ popisuje. Za klíčové proto považuje posílit schopnost škol a dalších lidí v okolí dítěte potíže včas rozpoznat, zahájit podpůrný rozhovor a vědět, kam dítě následně nasměrovat.

Bariérou včasné pomoci mohou být strach a nejistota dospělých

Na další bariéru včasné pomoci upozorňuje také průběžná zpráva projektu Poslouchejme děti, když s námi mluví organizace Nevypusť duši, do kterého se zapojilo kolem 4 700 středoškoláků ze čtyř českých krajů. Hodnocení probíhalo ve dvou fázích v různých lokalitách a nízký nebo velmi nízký wellbeing vykázalo 65 % studentů v jedné a 55 % v druhé fázi. Vedle nedostatku služeb může být podle zprávy významnou překážkou včasné pomoci také strach a nejistota dospělých v okolí dítěte.

O to větší roli hrají preventivní a podpůrné programy v regionech, které mohou dětem pomoci dříve, než se jejich potíže rozvinou. Zájem o toto téma ukazuje i letošní grantová výzva Komunita oporou duševnímu zdraví, za kterou stojí T-Mobile ve spolupráci s organizacemi Nevypusť duši a Nadace VIA.

„Péče o duševní zdraví dětí a mladých lidí nezačíná až ve chvíli, kdy potřebují odbornou pomoc, ale mnohem dříve – v rodinách, školách a komunitách, které je obklopují. Právě proto jsme grantovou výzvu zaměřili na prevenci a podporu projektů v regionech, kde bývá odborná péče často méně dostupná. Zájem 175 přihlášených projektů ukázal, že místní komunity mají chuť vytvářet prostředí, které dětem pomáhá zvládat náročné situace včas a s potřebnou podporou,“ říká Simona Dřízhalová, expertka udržitelnosti v T-Mobile Czech Republic.

Mezi podpořenými projekty je také Knihovna pro duši Středočeské vědecké knihovny v Kladně. „Knihovna je jedním z mála veřejných míst, kam může přijít opravdu každý, a to bez objednání, bez doporučení a bez pocitu stigmatizace. Náš projekt propojí konzultace s psychology, preventivní vzdělávací programy využívající metodu kamishibai a sdílení zkušeností s dalšími knihovnami napříč republikou,“ říká Vendula Humlová ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně.