35 let od uzavření Semipalatinské jaderné střelnice: Kazachstán a cesta od jaderné tragédie k odzbrojení

Astana 29. srpna 2026

29. srpna si svět připomíná Mezinárodní den proti jaderným zkouškám. Pro Kazachstán má tento den mimořádný význam. Právě 29. srpna 1991 byla rozhodnutím prezidenta Kazachstánu uzavřena Semipalatinská jaderná střelnice. Letos uplyne od tohoto historického kroku 35 let.

Datum 29. srpna není náhodné. Ve stejný den roku 1949 uskutečnil Sovětský svaz na území dnešního Kazachstánu svůj první jaderný test. Během následujících čtyř desetiletí se Semipalatinská střelnice stala jedním z hlavních míst sovětského jaderného programu. V letech 1949–1989 zde bylo provedeno 456 jaderných zkoušek, které zanechaly hluboké a dlouhodobé následky na zdraví obyvatel i na životním prostředí.

Tragédie, která neměla zůstat zapomenuta

Semipalatinská střelnice se rozkládala na rozsáhlém území východního Kazachstánu. Přestože samotný testovací areál byl relativně vzdálen od velkých měst, v okolních oblastech žily desítky tisíc lidí. Atmosférické i podzemní jaderné exploze vedly k radioaktivní kontaminaci půdy, vody a ovzduší.

Podle údajů OSN bylo následky jaderných zkoušek v regionu zasaženo téměř 1,5 milionu lidí. Dlouhodobé zdravotní a ekologické důsledky testů přetrvávají dodnes. OSN proto připomíná Semipalatinsk nejen jako historické místo, ale také jako jeden z nejvýraznějších příkladů humanitárních a ekologických dopadů jaderných zkoušek.

Tragédie Semipalatinska zároveň ukázala, že následky jaderných zkoušek nekončí okamžikem exploze. Radioaktivní kontaminace může ovlivňovat zdraví lidí, životní prostředí a ekonomický rozvoj po desetiletí.

Významnou roli při změně veřejného postoje sehrálo protijaderné hnutí Nevada–Semipalatinsk, založené v roce 1989. Jeho činnost přispěla k vytvoření širokého společenského tlaku na ukončení jaderných zkoušek.

Historické rozhodnutí z 29. srpna 1991

29. srpna 1991 prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev podepsal dekret o uzavření Semipalatinské jaderné střelnice. Šlo o rozhodnutí s mimořádným významem nejen pro Kazachstán, ale i pro mezinárodní bezpečnost. Kazachstán tím však svou cestu k jadernému odzbrojení teprve začínal.

Po rozpadu Sovětského svazu zdědil Kazachstán na svém území čtvrtý největší jaderný arzenál na světě. Jeho součástí bylo přibližně 1 040 jaderných hlavic rozmístěných na 104 mezikontinentálních balistických raketách a také 40 těžkých bombardérů. Kazachstán se přesto rozhodl tuto jadernou moc dobrovolně opustit.

V roce 1992 ratifikoval smlouvu START I a v roce 1994 se stal smluvní stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) jako stát nevlastnící jaderné zbraně. Do září 1996 byly všechny kazachstánské mezikontinentální balistické rakety odvezeny do Ruska a zlikvidovány.

Tento krok představoval ve své době jeden z nejvýznamnějších příkladů dobrovolného jaderného odzbrojení v historii.

Od národní tragédie k mezinárodní iniciativě

Zkušenost Kazachstánu se postupně proměnila v aktivní zahraničněpolitickou iniciativu.

V roce 2009 Kazachstán navrhl, aby Organizace spojených národů vyhlásila 29. srpen Mezinárodním dnem proti jaderným zkouškám. Valné shromáždění OSN návrh jednomyslně podpořilo rezolucí 64/35 a tento den byl poprvé připomenut v roce 2010.

Symbolika tohoto data je proto mimořádně silná: den prvního sovětského jaderného testu v Kazachstánu se stal dnem připomínajícím úsilí o definitivní ukončení jaderných zkoušek.

Kazachstán rovněž patřil mezi první státy, které podepsaly Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), a následně ji ratifikoval. Dlouhodobě podporuje její univerzalizaci a co nejrychlejší vstup v platnost. Bývalá Semipalatinská střelnice se navíc stala místem mezinárodní spolupráce při rozvoji mechanismů ověřování dodržování CTBT.

Kazachstán jako hlas pro jaderné odzbrojení

Zkušenost Semipalatinska je jedním z důvodů, proč dnes Kazachstán patří k nejaktivnějším zastáncům jaderného odzbrojení a nešíření jaderných zbraní.

Kazachstán se podílel také na vytvoření Středoasijské zóny bez jaderných zbraní a dlouhodobě prosazuje posilování režimu NPT, úplný zákaz jaderných zkoušek a snižování jaderných rizik.

Tato politika je založena na zkušenosti, která je pro Kazachstán nikoli abstraktní otázkou mezinárodních vztahů, ale součástí vlastní moderní historie.

Právě proto má kazachstánská pozice v otázkách jaderného odzbrojení zvláštní morální i politickou váhu: země, která zdědila významný jaderný potenciál, se rozhodla jej nevyužít k posílení svého postavení, ale naopak se jaderných zbraní vzdát.

Kazachstán a Česká republika: od jaderného odzbrojení k mírovému využití atomové energie

Příběh Kazachstánu přitom není pouze příběhem jaderného odzbrojení. Země dnes rozvíjí jaderný sektor v oblasti mírového využití jaderné energie, výzkumu a výroby uranu.

Právě zde vzniká také konkrétní vazba mezi Kazachstánem a Českou republikou.

V dubnu 2025 podepsaly společnosti Kazatomprom a ČEZ novou smlouvu na dodávky přírodního uranu z Kazachstánu. Podle společnosti ČEZ mohou dodávky v průběhu následujících sedmi let pokrýt přibližně třetinu potřeby uranu pro palivové soubory společnosti Westinghouse určené pro jadernou elektrárnu Temelín. Dohoda zároveň přispívá k diverzifikaci dodavatelů jaderného paliva a energetické bezpečnosti České republiky.

Jde o zajímavý paradox moderní historie: země, jejíž území bylo kdysi místem rozsáhlého jaderného zbrojního programu a která se následně dobrovolně vzdala jaderných zbraní, dnes patří k předním světovým producentům uranu a podílí se na rozvoji mírového využívání jaderné energie.

Spolupráce Kazachstánu a České republiky v této oblasti tak může být vnímána jako součást širšího principu: jaderná technologie může sloužit bezpečnosti, energetice a rozvoji, nikoli ničení a zbraním.

35 let později

Třicet pět let po uzavření Semipalatinské střelnice zůstává její odkaz aktuální.

Svět sice od roku 1996 nezažil opakování éry rozsáhlých jaderných testů, ale Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek dosud nevstoupila v platnost. Cesta k úplnému a univerzálnímu zákazu jaderných zkoušek proto stále není dokončena.

Semipalatinsk je v tomto ohledu více než historickou připomínkou. Je varováním před lidskou a ekologickou cenou jaderných zkoušek a současně důkazem toho, že politická rozhodnutí mohou měnit mezinárodní bezpečnostní prostředí.

Příběh Kazachstánu ukazuje, že země může svou bolestivou historickou zkušenost proměnit v politiku založenou na odzbrojení, nešíření jaderných zbraní a mírovém využívání jaderné energie.

Právě proto má 29. srpen význam nejen pro Kazachstán, ale pro celý svět.