Špatná sklizeň je problém na jednu sezonu, špatná zemědělská politika může škodit příštích sedm let
Praha, 17. srpna 2026
Letošní Země živitelka představí nejmodernější technologie, umělou inteligenci, precizní zemědělství i způsoby, jak se vyrovnat s klimatickými změnami. Zemědělský svaz ČR ale před zahájením největší tuzemské zemědělské výstavy upozorňuje, že o budoucnosti českého zemědělství se právě nyní rozhoduje také stovky kilometrů od Českých Budějovic – při vyjednávání nové Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie na roky 2028 až 2034.
Letošní 52. ročník Země živitelky se uskuteční od 20. do 25. srpna pod heslem „Inovace v každém poli.“ Výstava má ukázat robotizaci, využití AI, precizní hospodaření nebo technologie pomáhající zemědělcům reagovat na klimatické extrémy. Ministerstvo zemědělství zároveň avizuje prezentaci podpor pro zemědělce a mladé začínající hospodáře.
„Je správné, že na Zemi živitelce budeme mluvit o tom, jak má vypadat moderní zemědělství za 10 nebo 20 let. Jenže do robota, automatického závlahového systému nebo dronové technologie musí investovat konkrétní zemědělec. A ten k tomu potřebuje především dlouhodobě zdravou ekonomiku a předvídatelné podmínky,“ říká předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Letošní sklizeň je varováním. Nová SZP bude mít ale mnohem zásadnější dopady.
Pozornost na Zemi živitelce se tradičně obrací také k výsledkům žní. Letošní čísla přitom budou mimořádně nepříznivá. Podle aktuálního odhadu ČSÚ dosáhne sklizeň základních obilovin přibližně 6,39 milionu tun, tedy o téměř 17 % méně než loni a nejméně za posledních 14 let. U řepky se očekává meziroční propad dokonce o více než 20 %.
Zemědělský svaz upozorňuje, že právě letošní extrémní výkyvy počasí ukazují, proč musí být české zemědělství schopné investovat do půdy, vody, technologií a větší odolnosti. Současně se ale v Bruselu připravují pravidla, která mohou jeho ekonomickou kondici naopak podstatně zhoršit.
„Jednu špatnou sklizeň může příští rok nahradit sklizeň nadprůměrná. Špatně nastavená zemědělská politika ale bude platit sedm let. Právě proto bychom se na Zemi živitelce neměli dívat jen na to, co jsme letos sklidili, ale hlavně na to, za jakých podmínek budeme schopni vyrábět potraviny za pět nebo 10 let,“ říká Martin Pýcha.
Ve hře je výše rozpočtu, ale i podmínky jeho plnění a rozdělování.
Zemědělský svaz považuje ve vyjednávání o nové SZP za zásadní tyto tři věci:
Zachovat dostatečnou výši evropského rozpočtu pro zemědělství. Současná SZP má na období 2021–2027 k dispozici přibližně 387 miliard eur. Ministerstvo zemědělství ve svém červencovém materiálu uvádí, že v aktuálním vyjednávacím rámci se pro příští období uvažuje s částkou 294 miliard eur. To je velký nominální pokles a ještě větší, když započítáme růst nákladů o inflaci. ZS požaduje, aby prostředky pro SZP přinejmenším neklesly pod nominální úroveň současného období, tedy 387 miliard eur, ale reálně by měly zohlednit inflaci a výše rozpočtu by se tak měl blížit 500 mld. EUR.
Nedopustit, aby se ze společné evropské politiky stala soutěž národních rozpočtů. Evropská komise navrhuje, aby chybějící evropské peníze byly nahrazeny z národních rozpočtů. To je pro nás ale velmi nebezpečné. Ekonomicky silnější státy nebo státy, ve kterých má zemědělství větší prioritu, si budou moci dovolit své zemědělce podporovat výrazně více než ekonomicky slabší země, a naši zemědělci nebudou na jednotném evropském trhu schopni konkurovat. ZS proto požaduje zachovat jednotnou zemědělskou politiku financovanou převážně z evropského rozpočtu, která garantuje srovnatelné podmínky pro všechny.
Ponechat nastavení přímých plateb na rozhodnutí jednotlivých států. V diskutovaném návrhu je povinné zastropování či snižování dotací (tzv. degresivita přímých plateb) podle velikosti zemědělského podniku. Tato opatření by nás kvůli historicky dané struktuře českého zemědělství zasáhlo výrazněji než řadu jiných zemí. Podle podkladů ZS stojí přibližně 80 % tuzemské produkce potravin na několika tisících podniků s průměrnou výměrou nad 500 hektarů, a právě ty by byly tímto opatřením postiženy nejvíce. Také největší evropská zemědělská organizace COPA-COGECA odmítá, aby bylo zastropování a degresivita podpor povinným celoevropským pravidlem, a navrhuje, aby případné využití těchto nástrojů zůstalo na rozhodnutí členských států, které dokáží lépe posoudit, co je pro jejich zemědělství nejvhodnější.
Rozhodnuto ještě není. Klíčové budou příští čtyři měsíce.
Podle Zemědělského svazu proto není letošní Země živitelka jen příležitostí k bilancování. Přichází právě ve chvíli, kdy ještě může Česká republika výslednou podobu evropské politiky výrazně ovlivnit.
Už 6.–8. září se v Irsku uskuteční neformální jednání ministrů zemědělství EU a 28.–29. září následuje formální Rada AGRIFISH v Bruselu. Ministerstvo zemědělství zároveň počítá v září s dalšími jednáními s Evropskou komisí o doporučeních pro budoucí český plán.
O víceletém finančním rámci EU, který je pro stanovení budoucí SZP klíčový, budou na podzim jednat ministři pro evropské záležitosti a následně přímo premiéři a prezidenti. Český resort zemědělství uvádí, že aktualizovaný vyjednávací rámec má přijít v říjnu. Evropská rada se sejde 15.–16. října a znovu 17.–18. prosince.
Současně pokračuje projednávání rozpočtu a zemědělské politiky v Evropském parlamentu. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova má podle aktuálního harmonogramu usilovat o přijetí své pozice v prosinci 2026, následovat má hlasování pléna v lednu 2027.
„Česká vláda už několikrát veřejně řekla, že chce silnou a samostatnou zemědělskou politiku, dostatečný rozpočet a pravidla respektující českou strukturu zemědělství. V tom má naši podporu. Teď ale přichází okamžik, kdy se tato slova musí proměnit ve vyjednaný výsledek. Za půl roku už může být na některé změny pozdě,“ uzavírá Martin Pýcha.
Zemědělský svaz ČR proto vyzývá premiéra, ministra zemědělství a české zástupce v Evropském parlamentu, aby podzimní vyjednávání využili k prosazení podmínek, které českým zemědělcům umožní nejen přežít další klimaticky nepříznivý rok, ale dlouhodobě udržet konkurenceschopnou výrobu potravin a investovat do modernizace.
Zastavte se u nás na Živitelce
Od 20. do 25. srpna nás najdete na výstavišti v Českých Budějovicích v pavilonu T1. Přijďte navštívit stánek Zemědělského svazu ČR, užít si program Zemědělství žije! a ochutnat to nejlepší od českých zemědělců a výrobců. Na našem stánku se můžete těšit na Jihočeské brambůrky, víno Radocha, med ze Včemlýna, mléčné výrobky ze Sloupnice nebo jablečné mošty ze ZEAS Lažánky. 20.-24.8. budeme na stánku od 9:00 do 18:00, 25.8 nás na Zemi živitelce zastihnete od 9:00 do 17:00.
* * * * *
Zemědělský svaz České republiky (ZS ČR) je největší zaměstnavatelskou organizací v zemědělství. Členové ZS ČR hospodaří téměř na 1/3 užívané zemědělské půdy a zaměstnávají přes 42 % všech pracovníků v zemědělství. Svaz je člen Konfederace zaměstnavatelských podnikatelských svazů a zastupuje zemědělce v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě). Svaz také zastupuje zemědělce a zemědělská družstva v evropské organizaci COPA/COGECA. Prostřednictvím svého členství v Družstevní Asociaci ČR se také podílí na činnosti Mezinárodního družstevního svazu v evropském regionu – Družstva Evropa. Více informací naleznete na www.zscr.cz, fb.me/zscrCZ/, www.zemedelstvizije.cz, fb.me/zemedelstvizije/,