Itálie a Balkán: strategická volba pro Evropu
Praha 10. července 2026
Úvodník podepsaný ministrem Antoniem Tajanim
Na vstupu balkánských zemí do Evropské unie bude záviset politická síla našeho kontinentu v příštích desetiletích. Jedná se o nejdůležitější geostrategickou investici naší doby, protože bezpečnost, konkurenceschopnost a rozšíření jsou dnes neoddělitelné. Bez dokončení svého sjednocení Unie nikdy nedosáhne rozměru nezbytného k tomu, aby mohla v dnešním světě konkurovat.
Balkán patří k historii, geografii i politické perspektivě Evropy. Itálie z něj učinila pilíř své diplomatické činnosti. Jako země ležící u Jaderského a Středozemního moře si dobře uvědomujeme, že bezpečnost našich moří závisí i na stabilitě tohoto regionu. Proto s přesvědčením podporujeme urychlení jejich cesty pro vstup do EU, abychom znovu sjednotili evropskou rodinu a rozšířili prostor míru a příležitostí.
Italské úsilí se projevuje rozsáhlou diplomatickou přítomností a neustálým politickým dialogem. Od roku 2022 doprovázelo reformy kandidátských zemí více než sto návštěv na vysoké úrovni, bilaterálních setkání a multilaterálních iniciativ, které konkrétně podpořily jejich sbližování s Unií.
V této souvislosti Itálie podporuje neformální skupinu „Přátelé Balkánu“, která sdružuje členské státy nejvíce odhodlané udržet vysokou pozornost Evropy zaměřenou na tento region.
Setkání, které dnes pořádáme v Římě s ministry zahraničních věcí této oblasti, potvrzuje silnou politickou vůli Itálie vdechnout nový impuls vstupu Balkánu do Evropské unie.
To vyžaduje hluboké reformy – právní stát, efektivitu veřejné správy, digitalizaci, kvalitu institucí. Itálie tyto snahy podporuje konkrétními operativními nástroji. Jsme lídrem v oblasti administrativních partnerství a krátkodobé technické pomoci, programů Twinning a TAIEX, které jsou jádrem procesu vstupu, protože přenášejí odborné znalosti, zkušenosti a institucionální kapacity do kandidátských zemí. Na Balkáně je Itálie prvním členským státem co do počtu odborníků zapojených do těchto programů. Věříme totiž, že integrace musí přinášet konkrétní a hmatatelné přínosy v každodenním životě občanů a podniků již před samotným vstupem, čímž posiluje důvěru v evropský projekt. Z tohoto důvodu považujeme za krátkozraké odkládat kroky v rámci procesu vstupu zemí, jako je Srbsko, které již dosáhlo pokroku v mnoha klíčových oblastech.
Investovat do růstu na Balkáně znamená investovat do síly Evropy.
Itálie je již dnes, mimo jiné díky našim četným podnikům působícím v této oblasti, jedním z hlavních ekonomických partnerů regionu, s objemem vzájemného obchodu přesahujícím 10 miliard eur a přibližně 800 podniky působícími na tomto území, které přispívají k místnímu růstu, kvalifikované zaměstnanosti, modernizaci výroby, zelené a digitální transformaci. Prostřednictvím rozvojové spolupráce působíme v klíčových odvětvích, od zdravotnictví po infrastrukturu, od energetiky po vzdělávání.
Stejně důležitou kapitolou je propojenost. Balkán představuje spojovací článek mezi Jadranským mořem, východním Středomořím a střední Evropou. Podporujeme proto rozvoj velkých infrastrukturních koridorů, počínaje koridorem VIII, který propojí Jadranské moře s Černým mořem, a posílení železničních, přístavních, energetických a digitálních sítí. V tomto kontextu se zaměřujeme také na koridor Indie – Blízký východ – Evropa (IMEC), na kterém spolupracujeme s partnery, jako je Indie a země Perského zálivu. Díky své geografické poloze se chce Itálie prosadit jako hlavní evropská spojnice těchto nových tras a učinit z Balkánu přirozený most směrem ke střední Evropě a euroasijským koridorům. Téma propojenosti úzce souvisí se strategickou autonomií našeho kontinentu, bezpečností dodavatelských řetězců a potravinovou bezpečností. Proto jsme na dnešní schůzku pozvali také náměstka generálního ředitele FAO, Maurizia Martinu.
Evropská integrace, hospodářský rozvoj a propojenost vyžadují pevný bezpečnostní rámec. I v této oblasti nese Itálie významnou odpovědnost. Čtrnáctkrát jsme vedli misi NATO KFOR v Kosovu, dvakrát misi EULEX Kosovo a třikrát evropskou misi EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině, čímž jsme civilními i vojenskými prostředky přispěli k regionální stabilitě a k provádění Daytonských dohod.
Integrace Balkánu je pro Evropu geopolitickým rozhodnutím. Jejich plné začlenění do Unie znamená upevnění jejího jihovýchodního křídla, posílení stability a zvýšení schopnosti ovlivňovat dění ve světě. Itálie bude i nadále usilovat nejen o to, aby evropská cesta tohoto regionu zůstala důvěryhodná a založená na zásluhách, ale aby se zároveň stala rychlejší, předvídatelnější a bližší občanům i podnikům. Pro náš kontinent je to především otázka historické soudržnosti a teprve poté strategická nutnost.
Zdroj: Ministero degli Affari Esteri e della Cooperazione Internazionale..
L’Italia e i Balcani: una scelta strategica per l’Europa
Praga 10. Luglio 2026
Editoriale a firma del Ministro Antonio Tajani
Dall’ingresso dei Paesi dei Balcani nell’Unione Europea dipenderà la forza politica del nostro continente nei prossimi decenni. È il più importante investimento geostrategico del nostro tempo, perché sicurezza, competitività e allargamento sono ormai inseparabili: senza completare la sua riunificazione, l’Unione non raggiungerà mai la scala necessaria per competere nel mondo di oggi.
I Balcani appartengono alla storia, alla geografia e alla prospettiva politica dell’Europa. L’Italia ne ha fatto un pilastro della propria azione diplomatica: Paese adriatico e mediterraneo, sappiamo bene che la sicurezza dei nostri mari passa anche dalla stabilità della Regione. Per questo sosteniamo con convinzione l’accelerazione del loro cammino di adesione all’UE, per ricomporre la famiglia europea e ampliare lo spazio di pace e di opportunità.
L’impegno italiano si traduce in una presenza diplomatica capillare e in un dialogo politico costante: dal 2022, oltre cento visite di alto livello, incontri bilaterali e iniziative multilaterali hanno accompagnato le riforme dei Paesi candidati e sostenuto concretamente il loro avvicinamento all’Unione.
In questa prospettiva, l’Italia promuove il Gruppo informale “Amici dei Balcani”, che riunisce gli Stati membri più determinati a mantenere alta l’attenzione europea sulla Regione. La riunione che ospitiamo oggi a Roma, con i Ministri degli Esteri dell’area, conferma la forte volontà politica italiana di dare nuovo slancio al percorso europeo dei Balcani.
L’adesione richiede riforme profonde: Stato di diritto, efficienza della pubblica amministrazione, digitalizzazione, qualità delle istituzioni. L’Italia sostiene questi sforzi con strumenti operativi concreti. Siamo leader nei gemellaggi amministrativi e nell’assistenza tecnica di breve periodo, Twinning e TAIEX, che sono al cuore del processo di adesione, perché trasferiscono competenze, esperienze e capacità istituzionali ai Paesi candidati. Nei Balcani l’Italia è il primo Stato membro per numero di esperti mobilitati in questi programmi: crediamo infatti che l’integrazione debba produrre benefici concreti e percepibili nella vita quotidiana di cittadini e imprese già prima dell’adesione, rafforzando la fiducia nel progetto europeo. Per questo motivo riteniamo miope rinviare i passi per il processo di adesione di Paesi come la Serbia, che ha già compiuto progressi in molti dossier chiave.
Investire nella crescita dei Balcani significa investire nella forza dell’Europa. L’Italia, anche attraverso le nostre numerose imprese presenti nell’area, è già oggi uno dei principali partner economici dell’area, con oltre 10 miliardi di euro di interscambio e circa 800 imprese attive sul territorio, che contribuiscono alla crescita locale, all’occupazione qualificata, alla modernizzazione produttiva e alla transizione verde e digitale. Attraverso la cooperazione allo sviluppo interveniamo in settori decisivi, dalla sanità alle infrastrutture, dall’energia alla formazione.
Un capitolo altrettanto rilevante riguarda la connettività. I Balcani sono una cerniera tra l’Adriatico, il Mediterraneo orientale e l’Europa centrale. Sosteniamo perciò lo sviluppo dei grandi corridoi infrastrutturali, a partire dal Corridoio VIII, che collegherà l’Adriatico al Mar Nero, e il potenziamento delle reti ferroviarie, portuali, energetiche e digitali. In questa chiave guardiamo anche al corridoio India-Medio Oriente-Europa (IMEC), su cui lavoriamo con partner come l’India e i Paesi del Golfo. Grazie alla sua posizione geografica, l’Italia vuole affermarsi come terminale europeo di queste nuove rotte, facendo dei Balcani il ponte naturale verso l’Europa centrale e i corridoi euro-asiatici. Il tema della connettività è legato a doppio filo a quello dell’autonomia strategica del nostro continente, alla sicurezza delle catene di fornitura e alla sicurezza alimentare: per questo abbiamo invitato alla riunione di oggi anche il Vice Direttore Generale della FAO, Maurizio Martina.
Integrazione europea, sviluppo economico e connettività richiedono un quadro di sicurezza solido. Anche su questo terreno l’Italia ha responsabilità di primo piano: abbiamo guidato quattordici volte la missione NATO KFOR in Kosovo, due volte la missione EULEX Kosovo e tre volte la missione europea EUFOR Althea in Bosnia-Erzegovina, contribuendo con strumenti civili e militari alla stabilità regionale e all’attuazione degli Accordi di Dayton.
L’integrazione dei Balcani è una scelta geopolitica per l’Europa: portarli pienamente nell’Unione significa consolidarne il fianco sud-orientale, rafforzarne la stabilità e darle maggiore capacità di incidere nel mondo. L’Italia continuerà a lavorare affinché il percorso europeo della regione resti credibile e fondato sul merito, ma diventi anche più rapido, più prevedibile e più vicino ai cittadini e alle imprese. Per il nostro continente è una questione di coerenza storica, prima ancora che una necessità strategica.
Fonte: Ministero degli Affari Esteri e della Cooperazione Internazionale..