České rodičky se mění, roste tak riziko nebezpečné těhotenské nemoci Preeklampsii je přitom možné předcházet
Praha 20. května 2026
komplikace těhotenství, která se rozvíjí v jeho druhé polovině. Její základní charakteristikou je vysoký krevní tlak a porucha funkce různých orgánů jako ledvin, jater nebo krve, a to i u žen, které byly před těhotenstvím zcela zdravé. Může mít různou závažnost, při těžké preeklampsii může dojít k život ohrožujícímu selhávání orgánů matky a nutnosti okamžitého porodu bez ohledu na fázi těhotenství.
Často je tedy pro zachování zdraví a života matky nutný porod i velmi nedonošeného dítěte. Na vzniku preeklampsie se podílí špatná funkce placenty a poškození cév, k čemuž významně přispívá rostoucí věk rodiček, zánětlivé procesy spojené s nadváhou a obezitou či změněné hormonální a imunologické reakce při poruše imunity nebo v souvislosti s umělým oplodněním.
Riziko závažných komplikací lze přitom účinně snížit díky včasnému rozpoznání vyššího rizika a doporučení prevence. Test stanovující riziko však není standardem. Proto je zcela zásadní, aby se o toto vyšetření nastávající maminky samy aktivně zajímaly a vyžadovaly jej. Stanovení rizika preeklampsie se provádí v rámci screeningu ve 12. – 14. týdnu těhotenství. Není ale v rámci screeningu provedeno vždy, mnohá pracoviště jej zatím ve svém schématu screeningu zařazeno nemají.
„Preeklampsie je bez provedení screeningu na stanovení jejího rizika v prvním trimestru nečekaně se rozvíjející těhotenskou komplikací, která v České republice postihuje asi 3 až 5 % všech těhotných, tedy několik tisíc žen ročně,“ vysvětluje MUDr. Hana Belošovičová, Ph.D. z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze. S tím, jak se mění demografický a zdravotní profil českých těhotných, roste riziko vzniku tohoto patologického stavu.
„Povědomí o preeklampsii i mimořádně efektivním včasném screeningu je stále nízké. Přitom předejít rozvoji preeklampsie často znamená také předejít předčasnému porodu,“ doplňuje Markéta Řehořová z pacientské organizace Nedoklubko, která spolu s odborníky apeluje na nastávající maminky, aby se o preventivní vyšetření samy aktivně zajímaly. Zvýšit informovanost je cílem každoroční osvětové kampaně k příležitosti Světového dne preeklampsie 22. května.
Proměna českých rodiček
Rostoucí riziko preeklampsie úzce souvisí se zvyšujícím se věkem matek, rostoucím výskytem nadváhy, zvyšující se incidencí autoimunitních onemocnění a častějším využíváním metod umělého oplodnění (IVF).
Vyšší věk: Průměrný věk matky při narození dítěte se aktuálně pohybuje na hranici 30,5 roku, u prvorodiček dosahuje 29 let (1). U žen starších 40 let se pravděpodobnost rozvoje preeklampsie zvyšuje až dvojnásobně oproti mladším rodičkám (2).
Nadváha a obezita: Více než polovina dospělé populace v ČR trpí nadváhou nebo obezitou, přičemž ve věkové skupině žen 35–49 let má normální váhu už jen 37 % žen (3). U obézních žen s BMI nad 30 je riziko preeklampsie 3,4krát vyšší než u žen s normální hmotností (4).
Umělé oplodnění: Těhotenství po IVF, zejména s darovanými vajíčky, přináší kvůli odlišné imunologické reakci mnohem vyšší riziko rozvoje preeklampsie. V těchto případech je až třikrát vyšší oproti přirozenému početí (5).
Neznalost napříč populací: Zatímco následky preeklampsie mohou být velmi vážné, těhotné ženy o této hrozbě často nevědí. Mezi varovné příznaky rozvinuté preeklampsie po 20. týdnu gravidity patří bolesti hlavy, bolest v oblasti žaludku a podžebří, poruchy vidění a otoky. Nejzávažnější formu eklamptického záchvatu provází křeče a bezvědomí připomínající epileptický záchvat.
Screening existuje, ženy se ale musí ptát
Pokud žena podstoupí mezi 12. a 14. týdnem těhotenství screening (kombinaci odběru krve, ultrazvuku děložních cév a měření krevního tlaku), lékaři dokáží odhalit až 90 % žen s vysokým rizikem. Při včasném nasazení nízké dávky aspirinu (150 mg denně) klesá riziko rozvoje závažné časné formy preeklampsie o více než 80 %.
„Preeklampsie je nečekanou hrozbou. Jakmile se rozvine, ani moderní medicína na ni nezná lék a jediným řešením je často předčasný porod,“ vysvětluje MUDr. Hana Belošovičová, Ph.D. „Zásadní je, aby ženy věděly, že stanovení rizika preeklampsie existuje, ale není vždy automatickou součástí prvotrimestrálního screeningu. Ženy by se proto měly už při objednávání samy aktivně ptát, zda jim toto riziko bude stanoveno, a případně vyhledat pracoviště, které stanovení rizika preeklampsie v screeningu v prvním trimestru zahrnuje,“ dodává lékařka.
„Všem ženám, které jsou těhotné nebo těhotenství plánují, bych chtěla vzkázat, aby absolutně nepodcenily screening preeklampsie a aby na něm trvaly za každou cenu. Jednat včas je opravdu zásadní a může to změnit váš život,“ apeluje z vlastní zkušenosti paní Pavlína, která musela vinou těžké formy preeklampsie porodit syna císařským řezem již ve 28. týdnu.
Aplikace pro nastávají maminky
Péči o těhotné ženy se zjištěným zvýšeným rizikem preeklampsie doplňují také digitální nástroje, jako je aplikace Penelope. Ta slouží k monitorování zdravotního stavu v období mezi pravidelnými lékařskými prohlídkami. Prostřednictvím mobilní aplikace si pacientky v domácím prostředí zaznamenávají naměřené hodnoty a případné příznaky, které systém následně sdílí s ošetřujícím lékařem.
Cílem nástroje není nahradit lékařskou péči či stanovovat diagnózu, ale poskytnout průběžná data, jež mohou pomoci s včasnějším odhalením případných komplikací. Přínos tohoto řešení pro pacientky i návaznost péče aktuálně ověřuje odborná studie. Její výsledky budou zveřejněny na podzim roku 2026.
Zdroje: