Cítíte se unavení? Příčina může být v jídle, stresu i hormonech
Praha 30. dubna 2026
Únava patří k potížím, o kterých se dnes mluví čím dál častěji. Mnoho lidí ji ale stále bere jako něco, co k dospělému životu zkrátka patří. Jenže dlouhodobý pokles energie nemusí být jen důsledkem náročného dne nebo nedostatku spánku. Velkou roli hraje také strava, kolísání hladiny cukru v krvi, stres, pitný režim, hormonální změny nebo nízké zásoby železa.
Vyváženým jídelníčkem za energií
Jednou z častých příčin únavy je kolísání hladiny cukru v krvi. Typicky se objevuje ve chvíli, kdy je jídelníček založený především na rychlých sacharidech nebo když člověk během dne jí nepravidelně.
„Pokud si k obědu dám například těstoviny, často se po jedné až dvou hodinách dostaví výrazná únava a ospalost. Důvodem je rychlý vzestup hladiny krevního cukru, po němž může následovat její prudší pokles. Právě tento výkyv bývá spojený s pocitem útlumu a nedostatku energie,“ vysvětluje Irena Hončlová, odbornice na celostní medicínu a spoluautorka podcastu Hackni život. „V klinické praxi proto vždy začínám úpravou stravy, protože právě ta může výrazně přispět ke zmírnění potíží – často až o sedmdesát procent. Jakmile se podaří stabilizovat glykémii a jídelníček obsahuje více bílkovin a vlákniny, bývá hladina energie během dne podstatně vyrovnanější,“ dodává.
Spánek není jediný viník
Únavu si často automaticky spojujeme především se spánkem. Nejde však jen o počet naspaných hodin. Stejně důležitá je i kvalita spánku, večerní režim nebo to, v jakém stavu člověk do postele vůbec uléhá. Pozdní jídlo či modré světlo z telefonu a počítače dokážou regeneraci výrazně narušit, i když naspíme dostatečný počet hodin.
„Spánková deprivace je dnes velmi častá. Čím jsme starší, tím víc věcí řešíme, pracujeme dlouho do noci a ráno nás znovu zvedne stresový hormon kortizol. Tělo během té doby nestihne dostatečně regenerovat a nevytvoří se potřebné množství růstového hormonu. Nestačí tedy sledovat jen to, kolik hodin spíme. Důležité je i to, kdy jsme naposledy jedli, jestli si před spaním svítíme telefonem do očí a jestli si ještě v posteli neřešíme celý další den v hlavě,“ popisuje Hončlová.
Stres, hormony i nedostatek železa
Vedle spánku a stravy může energii dlouhodobě ovlivňovat také stres, hormonální změny nebo nedostatek některých živin. Jedním z častých faktorů bývají nízké zásoby železa, které se mohou projevit nejen slabostí, ale i zhoršeným soustředěním nebo takzvanou mozkovou mlhou.
„Když přijde klientka, která je anemická a vůbec o tom neví, velmi často se to projeví právě silnou únavou. Lidé mají pocit, že se nedokážou soustředit, všechno jim trvá mnohem déle a objevuje se tzv. mozková mlha. Nestačí ale sledovat jen běžné železo v krvi. Důležitý je i ferritin (zásobní forma), který ukazuje, jak na tom organismus opravdu je,“ vysvětluje Hončlová.
Kofein a cukr jako berlička, nikoli řešení
Když únava udeří naplno, většina lidí instinktivně sáhne po kávě, sladkém nebo energetickém nápoji. Ty ale řeší spíše okamžitý pocit nedostatku energie než jeho skutečnou příčinu.
„Káva je asi nejrychlejší způsob, jak se z akutní únavy na chvíli dostat, ale není to řešení problému. U energetických nápojů je často navíc velké množství cukru a dalších látek, které organismus zatěžují. Mnohem důležitější je ptát se, proč únava vůbec přišla,“ říká Hončlová a dodává, že krátkodobé nabuzení mnohdy vystřídá ještě hlubší propad energie.
Únava tak nevzniká jen z jedné jediné příčiny, ale jako součet několika menších nerovnováh. O to důležitější je nezačínat u rychlých řešení, ale vrátit se k základům – pravidelnému jídlu, kvalitnímu spánku, dostatku tekutin a lepší práci se stresem. Dlouhodobé dodržování několika základních návyků pak může pomoci udržet energii během dne bez potřeby rychlých a krátkodobých stimulů.