Miloš Balabán: Migrační úzká hrdla
Praha 8. srpna 2021
Migrační krize v roce 2015 vážně rozkolísala Evropskou unii. Rozpory mezi západem a východem Evropy ohrožovaly její jednotu. Spor pokračuje dodnes, podařilo se ho ale utlumit finančními injekcemi zemím, které představují nástupiště migrantů do Evropy. Turecko zatím dostalo 6 miliard euro, další 3 miliardy tam poputují do roku 2024. 2,2 miliardy euro dostanou Libanon a Jordánsko. Zatím to funguje. V roce 2015 podalo žádost o azyl 1,3 milionu běženců, minulý rok „jen“ 470 tisíc. Roli v tom ovšem sehrála i pandemie.
Migrace zůstává časovanou bombou. EU to počátkem minulého roku připomenul turecký prezident Erdogan nátlakovými přesuny migrantů na turecko-řeckou hranici. Maroko letos pustilo do Španělska 8 tisíc uprchlíků. Důvod? Léčení lídra hnutí za nezávislost Západní Sahary, kterou považuje za svoji součást, ve španělské nemocnici.
Teď Evropu zaskočil běloruský prezident Lukašenko otevřením bělorusko-litevské hranice pro nelegální migranty v reakci na tlak a sankce proti jeho režimu. Jejich počet v Litvě prudce stoupá: celkem jich je zatím 4100, za jediný den v došlo minulý měsíc k zadržení 160 migrantů, což je dvakrát víc než za celý minulý rok. Litva byla nucena vyhlásit nouzový stav.
Litevský prezident Gitanas Nausėda mluví o hybridním útoku, zástupci Evropské komise o provokaci a promyšleném plánu.
Lze se ale i ptát: Proč je část schengenské hranice v délce 677 km špatně zabezpečená? Litevské i evropské manévry k její větší ochraně přichází pozdě.
Rozvinování ostnatého drátu, rozmísťování jednotek malé litevské armády a 60 pracovníků Frontexu, 30 automobilů a dvou vrtulníků k přikrytí hranice stačit nemusí.
Hranice se tudíž může rychle proměnit v další migrační trasu do Evropy. Lukašenko podepsal výnos o bezvízovém styku pro občany 73 zemí, aby mohli v Bělorusku dostat vakcínu proti covidu, letecká společnost Belavia, která nemůže létat do Evropy vozí „turisty“ z Bagdádu i z bezvízových zemí střední Asie, což je atraktivní i pro vzrůstající počet uprchlíků z Afghánistánu.
A Lukašenko vzkazuje, že pokud někdo věří, že Bělorusko uzavře hranici s Polskem, Litvou, Lotyšskem a Ukrajinou a promění se v usedlost uprchlíků z Afghánistánu, Íránu, Iráku, Sýrie a Tuniska, tak se mýlí.
Litevský ministr zahraničí Landsbergis prohlásil, že pokud se hranici nepodaří uzavřít bude se jednat o indikaci, že Evropa s migrací nic nedělá, což může povzbudit k cestě víc nelegálních běženců. Jenže snaha Litvy uprchlíky vracet zřejmě narazí: běloruské bezpečnostní složky dostaly rozkaz hranici uzavřít. Nedá se vyloučit humanitární krize.
EU se dostává pod tlak a jakkoliv není snadné si to přiznat další sankce proti Bělorusku o kterých hovoří Litva i Česko mohou situaci dále zkomplikovat.
Bohužel se opět potvrzuje, že záviset na autokratických vládách v migrační otázce s sebou nese nemalá rizika. Dění na bělorusko-litevské hranici je tak pro EU dalším varováním, kde má úzká hrdla
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik)