Miloš Balabán: Rozpaky nad summitem pro demokracii
Praha 14. prosince 2021

Minulý týden proběhl ve Washingtonu dvoudenní virtuální Summit pro demokracii. Pozvání od amerického prezidenta Joea Bidena dostalo 110 zemí. Okruhy debaty byly obrana proti autoritářským tendencím, boj proti korupci a úcta k univerzálním lidským právům. Zdá se ale, že okolnosti spojené s jeho svoláním zastínily summit samotný.
Původně se tato megaakce měla jmenovat summit demokracií, což mělo implikovat, že budou pozvány jen země považované za demokratické. To by ovšem počet účastníků dost poklesl. Vždyť podle Economist Intelligence Unit pouze 8,4 procenta obyvatel planety žije v plně demokratických zemích, a naopak třetina lidstva se nachází v zemích s autoritativními vládami.
Název Summit pro demokracii tak měl otevřít dveře širší diskusi o demokracii i se zeměmi, které s její implementací do praxe mají stále problémy. A být i signálem, že USA nechtějí úplně slepě dělit země na špatné a dobré. Úplně se to nepovedlo.

To, že pozvání nedostaly Čína a Rusko nepřekvapí. Jenže pozvání na summit neobdržely jen tyto dvě mocnosti ale třeba i Turecko a Maďarsko, které patří do uskupení kladoucích důraz na respektování demokratických hodnot – NATO a Evropské unie. Naopak „prošlo“ Polsko navzdory jeho sílící kritice za autoritářský systém vládnutí. Totéž platí o Pákistánu i Filipínách.
Jako kdyby se v případě důležitých amerických spojenců nebo zemí, které USA potřebují, přimhouřilo oko. Jak lakonicky poznamenal šéf amerického Národního demokratického institutu Derek Mitchell na summitu bude cítit geopolitika. I když Turecko do toho poněkud nepasuje. Je snad taktikou washingtonských stratégů ještě více naštvat prezidenta Erdogana?
A aby toho nebylo málo kritika na adresu organizátora summitu zazněla i od světoznámého Francise Fukuyamy, který prohlásil, že pokud americká demokracie, jenž dává na odiv svoje zvláštní místo v dějinách ukazuje, že je v ní možné zaútočit na Kongres, jak se stalo téměř před rokem 6. ledna, má to negativní vliv daleko za hranicemi USA. Prezident analytického centra Eurasia Group Ian Bremmer k tomu dodal, že Spojené státy by neměly na summitu hrát vedoucí roli.
Navíc Amerika samotná teď prožívá nelehké období, kdy v zájmu jakési pomýlené politické korektnosti dochází ve veřejném prostoru, v médiích a na univerzitách k cenzurování názorů a preferování excentrických idejí. Kdo to nerespektuje je pranýřován a popotahován. A to asi není nic, čím by svět mohla zaujmout.
Ale i přes tyto trable jeden z dokumentů připravených americkou vládou před summitem zvedl dva vážné globální problémy.
Internet se mění z nástroje globální demokratizace v její opak: nyní jeho prostřednictvím dochází i k „celosvětové epidemii dezinformací“. Pandemie nám to ukazuje.
A další hrozbou pro demokracii je koncentrace moci v rukou hrstky technologických společností, které dominují trhu. Jak čelit jejich vlivu, který přesahuje sílu států, může být pro tuto dekádu jednou z klíčových otázek, jež rozhodnou o osudu demokracie.
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik)