Miloš Balabán: Závod s časem
Praha 17. září 2021
Americký prezident Joe Biden musí po neúspěchu v Afghánistánu řešit problém se zaostáváním USA v očkování proti covidu. USA byly na jaře jedním ze světových premiantů, teď se situace obrátila, v zemi je pouze 55 procent plně očkovaných, což je nejméně ze zemí G7. V EU je to 70 procent a v Británii 66 procent. Evropskými premianty jsou Portugalsko a Malta s 80 procenty.
Váhavost vůči očkování leckdy podpořená i politickým odporem vůči němu v některých amerických státech a šíření nakažlivé varianty delta opět plní lůžka JIP a počet obětí covidu už přesahuje tisíc denně. Zemřelo na něj přes 660 tisíc Američanů.
Není divu, že Bidenovi dochází trpělivost. Prohlásil, že jsme konfrontováni s „pandemií neočkovaných“ a minulý týden na adresu těch, kteří se nechtějí nechat očkovat vzkázal: „Byli jsme trpělivý. Ale naše trpělivost slábne. Mnoho z nás je frustrováno tím, že téměř 80 milionů Američanů stále není očkováno. Očkování je bezplatné, bezpečné a pohodlné. Můj vzkaz neočkovaným zní: Na co ještě čekáte?“
Biden také koná: podle jeho rozhodnutí vláda chystá normu, která bude od všech zaměstnavatelů s více než stovkou pracovníků vyžadovat, aby zajistili, že jejich personál bude plně očkován. Taktéž bude vyžadovat očkování všech zaměstnanců zdravotnických zařízení, kteří čerpají prostředky ze státních zdravotních programů. Očkování bude vyžadováno i od miliónů zaměstnanců federální vlády a lidí z personálu firem zajišťujících vládní dodávky. Celkem by se tak mělo proočkovat až sto milionů lidí
Nedemokratické? Jak se to vezme. Otázku lze položit i tak, zda neodůvodněný odpor k očkování neohrožuje národní bezpečnost, protože další kolapsy a lockdowny si společnost těžko může dovolit. Jde v prvé řadě i o zcela zbytečná úmrtí spoluobčanů. Je to k vážnému zamyšlení i u nás.
Sympatické je, že se Biden nestará jen o situaci v USA. Bílý dům svolal na 22. září virtuální globální summit, který by měl vytyčit jasný cíl dosáhnout sedmdesátiprocentní globální proočkovanosti do září 2022.
Situace je přitom dnes jasná: podle údajů WHO dostalo v chudších zemích světa alespoň první dávku vakcíny pouze 20 procent lidí, ve vyspělých pak 80 procent. Nejhůře je na tom Afrika, kde obě dávky dostala pouhá dvě procenta z 1,3 miliardy obyvatel kontinentu. Vše se navíc zkomplikovalo jarním zákazem vývozu vakcín z Indie. Do konce roku se tak do chudých zemí dostane místo 2 miliard dávek pouze 1,4 miliardy.
Jednoznačně přitom platí, že pokud se nepodaří zajistit dostatečnou globální proočkovanost hrozba pokračování pandemie nezmizí. Vakcinační „koncert mocností“ je tedy víc než žádoucí. Pozitivní signály přichází. Africká unie zakoupila 400 milionů dávek vakcín, k jejich darování se zavázaly Německo (30 milionů), Francie (60 milionů), Británie (100 milionů) a USA (500 milionů). Čína zatím darovala téměř 27 milionů dávek 70 zemím světa. V příštím roce se také očekává i zdvojnásobení produkce vakcín vyráběných firmami Pfizer/BioNTech a Moderna.
Závod s časem tedy pokračuje. Odpor k očkování ho ale může nepochybně ztížit.
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik)