Miloš Balabán: Nejen francouzská laboratoř
Praha 4. srpna 2021
Politolog Ivan Krastev uvedl, že za tři nebo čtyři roky se pravděpodobně ukážou v celé Evropě dopady krize, kterých si teď nejsme vědomi. V konfrontaci s masou politických, ekonomických, sociálních a zdravotních dopadů, navíc na pozadí zostřeného geopolitického soupeření je to pravděpodobné.
Pandemie vpadla do období, kdy narůstaly protesty motivované nespokojeností se sociálně-ekonomickou situací, což je opomíjená hrozba globálního charakteru. Global Peace Index například uvádí, že nepokoje, pouliční bouře a protivládní demonstrace ve světě vzrostly ve druhé dekádě století o 244 procent.
Podle Institutu pro ekonomiku a mír byla pak pandemie zdrojem více než 5 tisíc násilných protestů ve světě mezi lednem 2020 a dubnem 2021. Pohled na aktuální situaci naznačuje, že toto číslo se letos ještě zvedne. Není to jen záležitost týkající se rozvojových zemí, které jsou pandemií postiženy mnohem více s ohledem na jejich sociální a ekonomické problémy.
Nepokoje ve Francii ukazují, že se to může týkat i rozvinutých zemí. Zavedení covidpasů pro vstup na většinu veřejných míst a povinné očkování pro zdravotníky zafungovalo jako roznětka širší sociální nespokojenosti.
Francouzští sociologové zjistili, že sociální nerovnost hraje významnou roli z hlediska ochoty nechat se očkovat. Podle nich lidé na konci sociální hierarchie, pokud jde o úroveň vzdělání a finanční situaci vakcínu proti covidu odmítají častěji.
Proti očkování a covidpasům ostře vystoupily „žluté vesty“, které se po pandemické přestávce znovu ukázaly v ulicích. Navázaly na protesty z podzimu 2018 vyvolané zvýšením daně z pohonných hmot, která podle nich trestala nejchudší Francouze. Nynější opatření považují za „zdravotní diktaturu“. Jérôme Rodrigues, prominentní postava žlutých vest podle agentury AFP skandoval na protestech „Ať jsme očkovaní či nikoliv, hladovíme!“ a Ať jsme očkovaní či nikoliv, ztrácíme svobodu!“.
Protestů se chytá i krajní pravice. Marine Le Penová, šéfka Národního sdružení taktéž odmítá covidpasy, zřejmě i s představou, že jí to přinese hlasy v prezidentské volbě za osm měsíců.
Prezident Macron se nicméně zatím nemusí nespokojenosti obávat. Podle průzkumů veřejného mínění 58 procent Francouzů podporuje zavedení covidpasů pro vstup do kaváren a restaurací, a ještě o deset procent více v případě kulturních akcí. Zájem o očkování po ohlášení nových opatření také stoupl.
Přesto by nás tento pozitivní trend neměl mást. Nejen ve Francii ale i v celé Evropě mohou dopady pandemie zvyšovat sociální napětí. Do něj se může promítnout zvyšování cen surovin, stavebních materiálů, potravin a bytů i zranitelnost globální přepravy zboží, která je dnes viditelná skrze „kontejnerovou“ krizi. K ní se přidává i krizový nedostatek čipů.
A v neposlední řadě je třeba počítat se sociálně nezamýšlenými dopady naplňování „klimatického balíčku EU“, zasahujícího nejen chudší část populace ale i střední třídu.
Další roky tak mohou být i dramatické a Česko v tom těžko bude výjimkou.
Publikováno v deníku Právo.
(Autor je bezpečnostní analytik)