Miloš Balabán: Turistické hlavolamy

Praha 9. července 2021

Vidíme úpornou snahu o prožití „normálního léta“, kam bezesporu patří i cestování za hranice všedních dnů. Je to ale letos tak trochu adrenalin, protože epidemiologická situace  kvůli mutaci delta může měnit pravidla cestování za pochodu. Hranice se otevírají, pootevírají a uzavírají. Nejsme opět svědky loterie, zda nedojde díky dovoleným v zahraničí k pandemickému importu delty do Česka, což zkomplikuje epidemiologickou situaci na podzim?

Jasné je, že se turistika stala do pandemie globálním fenoménem. Podle údajů Světové turistické organizace OSN v roce 1950 vycestovalo za hranice své země pouhých 25 milionů lidí, před dvěma lety to už bylo 1,5 miliardy obyvatel planety. Obrovský skok, který měl svoje pozitiva, ale i negativa.

Poznávání cizích zemí přestalo být výsadou bohatých a vyvolených, cestování se „demokratizovalo“, což ovšem samozřejmě platí jen pro vyspělé nebo bohatší země. Díky turistice se roztočila i kola byznysu. Stačí pár statistických údajů: v roce 2019 útrata turistů ve světě dosáhla výše 1,5 bilionu dolarů. V zemích OECD turistika generovala 4,5 procenta HDP a 330 milionů pracovních míst. I v řadě zemí EU tvoří příjmy z turistiky podstatnou část HDP.

A negativa? Nemalá zátěž pro globální životní prostředí, způsobená masovým používáním letecké dopravy. Celá řada turistických lokalit trpěla pod náporem turistů, z mnohých destinací se stávaly „disneylandy“, což známe i v Česku, turisté přispívali i k devastaci některých lokalit. V některých turistických centrech se začaly objevovat i protesty proti nadměrné přítomnosti cizích návštěvníků. Stačí připomenout Benátky.

Pandemie srazila globální expanzi cestování a turistiky doslova na kolena. Cestování mezi zeměmi bylo od počátku pandemie drasticky omezeno, čtyři pětiny zemí zavřely svoje hranice, počet mezinárodních cest poklesl podle OSN v roce 2020 o 70-75 procent, jedna miliarda turistů zmizela z turistického trhu. Ekonomické ztráty jsou astronomické.   

Nejistota přitom pokračuje. Pokud se svět má skutečně vrátit do předpandemického normálu bude to vyžadovat globální pročkovanost sedmdesáti procent obyvatel planety. Od takového cíle jsme hodně daleko a počítat s tím musí i turistický průmysl. A samozřejmě nás může pandemie ještě překvapit i s novými mutacemi, za vodou úplně nejsme.

Není ale všechno zlé k něčemu dobré? Mezinárodní turistika v posledních letech už překračovala rozumnou míru udržitelnosti a pandemie tak dává šanci promýšlet její nové formy. A není masová turistika i ve světle zkušeností s pandemií covidu příliš riziková, když se experti shodují v tom, že je i pravděpodobný výskyt dalších pandemií?

Dnes víme s určitostí jen jedno: podle OECD bude cestovní ruch jedním z posledních sektorů, který se dočká obnovy.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)