Jiří Pehe: Poslední útěk Adama Drechslera
Praha 11. května 2021
Léta si myslel, že z jeho osudové lásky nezbylo nic než vzpomínky. Dokud se neobjevila ta dívka.
Jiří Pehe se po několika letech vrací na scénu s literárním klenotem, kterým navazuje na svůj bestseller Tři tváře anděla.
Osamělý, vážně nemocný muž letí z Prahy do New Yorku, aby se rozloučil s přáteli a s městem kde kdysi jako emigrant našel nový domov a prožil léta s životní láskou. V lítostivém sebezpytování si uvědomuje, že na tuto poslední cestu by se patřilo jet s někým, koho miluje a kdo miluje jeho. Jenže mu nikdo takový nezbyl. Setkání s mladou ženou však mnohé změní.
Spisovatel Jiří Pehe v autobiografickém, bilančním díle POSLEDNÍ ÚTĚK ADAMA DRECHSLERA předkládá silný, mnohovrstevnatý příběh s filozofickým zamyšlením nad schopností uchopit vlastí život. Směle navazuje na svůj čtenářsky nejúspěšnější titul Tři tváře anděla (2009 a 2016), při jehož psaní rovněž čerpal z osudů vlastní rodiny a kterého se prodalo osm tisíc výtisků. Vydává PROSTOR.
Ústředním tématem nové Peheho knihy je samotné vyprávění jakožto uchopení vlastního života. „Román je autobiografický, ale zároveň záměrně mystifikující. Leccos, o čem píšu, se skutečně stalo, ale je to vždy zároveň fikce, protože i hlavní hrdina Adam se opakovaně potýká s otázkou, zda lze minulost, i tu vlastní, vůbec vyprávět tak, jak se stala,“ říká autor, „Každý máme nějakou osobní historii, s ní se odebereme na věčnost, a mě zajímá otázka, co po nás zůstane, a jak bude ta historie vyprávěna, pokud vůbec. A jsem trochu skeptický, že to vůbec jde. Zda ji vlastně dokážeme uchopit, pokud dostaneme v podobě dlouhého rozhovoru šanci rekapitulovat. Co zdůrazníme, co potlačíme. A zajímá mě též otázka, jakou hodnotu má lidské myšlení jako takové, když neznáme odpovědi na ty nejzákladnější otázky. Třeba odkud a proč se vzal svět, a v něm my, kdo se pak snažíme uchopit těch několik desetiletí, které jsem v tomhle záhadném světě prožili.“
Stejně dvojznačné je pak romanopiscovo hodnocení exilové zkušenosti: „Emigrace mě navždy poznamenala a změnila. Nenazval bych to traumatem, ale určující zkušeností. Pocit, že se člověk navždy stal cizincem, v původním domově i v tom novém, se prostřednictvím hlavního hrdiny snažím uchopit.“
Poslední útěk Adama Drechslera je zároveň vyprávěním o jiném románě, který autor nikdy nedokončil: „Ano, začal jsem před časem psát jiný román, jehož osud v Posledním útěku Adama Drechslera popisuji. Mohl jsem ten román možná dokončit, ale lákala mě možnost takříkajíc ´dekonstruovat´ nejen to samotné nedokončené dílo, ale i proces jeho tvorby. Rozhodl jsem se tudíž uvažovat prostřednictvím Adama nad tím, jak pracuje lidská mysl, když něco tvoří, i nad tím, zda každá postava a příběh, které stvoříme jen v mysli, už navždy existují, zatímco autor z tohoto světa zmizí,“ vysvětluje Pehe
V románovém příběhu sehrává svou roli i pražský motiv golema, který známe mj. z románu Gustava Meyrinka. Autor Posledního útěku Adama Drechslera o této bájné postavě smýšlí po svém: „Příběh o golemovi je především pokusem dát do kontrastu lidskou smrtelnost a nesmrtelnost bytosti, která stojí nad zákony trojrozměrného světa, který se pohybuje jedním směrem po časové ose. Fascinace židovskou mystikou i otázky týkající se rodinných kořenů v něm hrají roli, ale postava golema je ve světě, v němž se přibližujeme mílovými kroky k vytvoření umělé inteligence, též pokusem vyprávět lidský svět z pozice myšlení, které není tak úplně ´naše´, protože se řídí jinou logikou a dalece přesahuje lidské znalosti.“
Poslední útěk Adama Drechslera si Vás podmaní též autorovou vzdělaností a bohatými životními zkušenostmi.
Jiří Pehe: POSLEDNÍ ÚTĚK ADAMA DRECHSLERA (anotace)
Veřejně známý intelektuál a spisovatel Adam Drechsler tuší, že brzy podlehne vážné nemoci, a vypraví se na svou poslední cestu přes oceán. V letadle se však seznámí s dívkou, která by snad jeho odcházení mohla dát ještě nový směr. V lehce mystifikačním „autobiografickém“ románu Jiřího Pehe nás vypravěč skrze rozhovor dvou lidí stojících na opačném konci životní cesty provede osobní historií českého emigranta, v níž se odrážejí dějiny naší země posledního více než půlstoletí. Sledujeme jeho dramatický útěk přes tehdejší Jugoslávii, život v New Yorku, práci pro Svobodnou Evropu v Mnichově, a nakonec pendlování mezi rodnou zemí a Amerikou. Ke klasickému motivu vykořenění exulanta, který přišel o původní domov a nový už vlastně nikdy nenašel, se tu přidává bolestná ztráta životní lásky, s níž se hlavní hrdina nikdy nesmířil.
To je však pouze jedna linie vyprávění. Zatímco mladá doktorandka Natálie dychtí po podrobnostech z Adamova života, protože by o něm ráda napsala knihu, on se ji marně snaží přesvědčit, že nejen jeho život, ale i dílo se brzy propadne do nicoty. Skepticky uvažuje nad marností lidského konání a nemožností vnější svět poznat a pochopit. Ironicky se staví i k těm, kteří se o to v dobré víře snaží. K intelektuálům, spisovatelům, tedy i sám k sobě. Neméně atraktivní jsou pasáže, kde Adam nechá Natálii a spolu s ní i čtenáře nahlédnout pod pokličku spisovatelského řemesla. Před očima nám tak vzniká – nikdy nedokončený – román o historii jednoho domu v Pařížské ulici v Praze, jehož příběh se autorovi brzy vymkne z rukou. Prostřednictvím dvou originálních vypravěčů, papouška Žaka a golema Josilleho, se postupně propadneme do fascinujících dějin pražského Židovského Města. A spolu s Adamem Drechslerem se můžeme ptát, kdo je vlastně vypravěčem onoho románového i jeho vlastního příběhu.
Odpovědný redaktor Radovan Beneš
264 stran, MOC 297 Kč
Vydalo nakladatelství PROSTOR roku 2021
První vydání
Jiří Pehe (nar. 1955) je známý český politolog, novinář a spisovatel. V roce 1981 emigroval z Československa a usadil se v New Yorku, v letech 1988–1994 žil v Mnichově a do České republiky se vrátil v roce 1995. Studoval práva, filozofii a politologii na univerzitách v Praze a v New Yorku. Pracoval jako nakladatelský i časopisecký redaktor, číšník, hotelový vrátný, analytik, poradce prezidenta, ředitel a univerzitní učitel, avšak české veřejnosti je znám především jako politický komentátor. Píše články a analytické studie pro americká, německá a česká periodika, spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa nebo deníkem The New York Times, u nás pravidelně přispívá např. do Deníku N, do Českého rozhlasu Plus nebo na Novinky.cz. V současnosti vede pražskou pobočku New York University, přednášel též na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Publikoval poezii a krátké povídky, později především odborné statě a texty zabývající se politikou. Je mimo jiné spoluautorem knihy The Prague Spring. A Mixed Legacy (1988) a autorem sborníku textů Vytunelovaná demokracie (2002). V nakladatelství PROSTOR vydal monografii Klaus. Portrét politika ve dvaceti obrazech (2010), soubory esejů Demokracie bez demokratů (2010) a Na konci světa (2015), a rovněž edičně připravil sborník esejů Krize, nebo konec kapitalismu? (2012).
V témže nakladatelství vyšly i Peheho romány Na okraji zmizelého (2006), Tři tváře anděla (2009, 2016), Mimořádná událost (2013) a Průsečík (2017).
Mgr. Denisa Novotná