Miloš Balabán: Z nejhoršího venku jen tak nebudeme

Praha 21. února 2021

Vakcíny proti covidu se objevily nejen velmi rychle, ale jak se můžeme leckde dočíst také proti němu zabírají, což překonává i očekávání. Bez vakcín bychom mohli utrpět obří ztrátu 150 milionů životů, což by byla repríza španělské chřipky.

Odborníci zároveň zvedají varovně prst: vakcíny nás hrozby covidu úplně nezbaví, bude tu s námi ještě řadu let a jeho výskyt se stane endemickým. V takovém případě se jedná o výskyt nakažlivého onemocnění v určité omezené oblasti, kde se v populaci udržuje i bez přísunu zvenčí.

Covid nepochybně celý svět zaskočil, vlády s takovou pohromou nepočítaly a teď jde o to, aby se i za chodu stanovila strategie, jak dále postupovat. Americký prezident Joe Biden, disponující prvotřídními informacemi, na dotaz kdy by se život v USA mohl vrátit do normálu řekl: „Do příštích Vánoc, dá-li Bůh budeme na tom velmi odlišně než dnes.“

Počítejme tak minimálně s rokem, možná to může být i déle. Je třeba vnímat globální kontext. Tři čtvrtiny dosud aplikovaných prvních dávek vakcíny dostali podle šéfa mexické diplomacie Marcela Ebrarda obyvatelé pouhých 10 zemí a víc, než stovka států s očkováním ještě nezačala. Takže pokud budou miliardy lidí „mimo hru“ je to ideální půda pro další šíření viru napříč planetou.  

Bohaté státy na tom mohou být kvůli rozsáhlému očkování, testování a realizaci dalších opatření lépe, což sebou přinese i postupné otevírání ekonomik a společenského života, nicméně s nutností izolovat se od některých částí světa.

Takže nejen na evropské, ale i globální lídry ještě čeká velká výzva: najít ve světě plném politických, ekonomických a bezpečnostních animozit skutečně společnou řeč při potírání viru jako skutečné globální hrozby. Jednoduché to rozhodně nebude o čemž svědčí „ideologizace“ některých vakcín, která třeba v Evropě, kde látky chybějí nabývá někdy až groteskní formu. 

Zároveň musíme krotit přílišný optimismus. Stávající vakcíny proti covidu pomáhají čelit nejhoršímu, objevují se ovšem jeho nové mutace. Britská, brazilská a jihoafrická varianta přispívají k raketovému nárůstu nemocnosti a zahlcování zdravotnického systému. Vakcíny je třeba zdokonalovat nebo i vyvíjet zcela nové. A to zabere čas.

V takové situaci nezbývá nic jiného než – byť i se skřípěním zubů – pokračovat v restriktivních opatřeních, které navzdory očkování život společností a ekonomik svazují. Pokoušet se o experimenty, třeba s předčasným otevíráním obchodů navzdory špatné epidemiologické situaci, o čemž se uvažovalo i u nás, není na místě. Naopak vyloučit zavedení úplného lockdownu se stále nedá.

Nová protiepidemická legislativa nám v nich může pomoci, určitě ale není všespásná. Klíčové prvky nejen pro politiky jsou rozum, respektování názoru expertů, odpovědnost za stát a disciplína. Pokud ty budou chybět uvízneme v krizi nadlouho.  

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)