Miloš Balabán: Hrozby, jizvy, příkopy

Praha 19. února 2021

Mezi vládou a opozicí se rýsuje možnost porozumění, jak společně čelit pandemii. S tím souvisí i hledání legislativní cesty k nastavení restriktivních opatření i mimo nouzový stav, hlavně prostřednictvím pandemického zákona.

Vést spory o tom, zda vláda postupovala nebo nepostupovala při vyhlášení nouzového stavu s ústavou může být jistě politicky zajímavé, jenže mutující virus na to brát ohled nebude. Dohoda o společném postupu politické reprezentace tak přichází na poslední chvíli i když pandemický zákon nemusí být úplnou zárukou, že se krize zvládne.    

Ve společnosti mezitím roste nepokoj doprovázený i frustrací. Signál, že roste naznačily reakce mnoha lidí na postoj hejtmanů k prodloužení nouzového stavu. Stali se terčem nenávistných útoků na sociálních sítích za svůj konstruktivní přístup. Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková komentovala jejich obsah: „Výhrůžky, humus a agresivita. Většina e-mailů, telefonů a esemesek, které chodí, je zlých, agresivních a plných nenávisti.“

Lze jen doufat, že se to omezí jen na sociální sítě i když si člověk opravdu nemůže být dnes jist ničím. Stačí připomenout demonstrativní srocení nespokojenců před bydlišti některých členů vlády.

Takže alespoň částečné zasypávání příkopů na politické scéně ve chvíli, kdy čelíme jedné z nejhorších krizí od druhé světové války má značný význam.

Pokud by se to nepovedlo měli bychom to nahnuté ještě více.

Musíme brát v potaz i zahraničně-politický rozměr domácích sporů. Pro našeho největšího souseda – Německo se kterým jsme i silně ekonomicky propojeni se stáváme zdravotně-bezpečnostní hrozbou. Stačí připomenout komentáře, saských nebo bavorských politiků na naši adresu v posledních dnech.

Saský premiér Michael Kretschmer si nebral žádné servítky.  V reakci na shození nouzového stavu naší Sněmovnou řekl, že není možné, aby na jedné straně hranice byly uzavřené školy a obchody a aby byl zásadně omezen život veřejnosti, zatímco na druhé straně začíná „večírek“. Čelíme podle něj „extrémní hrozbě“. Proto se nám hranice s Německem uzavřela.

Hrozbou je tak nejen narušená soudržnost doma ale i se sousedy. Pokud s tím nepohneme může to přinést jizvy, které se nemusí tak snadno hojit.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)