Miloš Balabán: Konec nebo začátek nových dramat?

Praha 29. prosince 2020

Celkově 1645 dní od momentu, kdy si Britové v referendu odhlasovali vystoupení z EU došlo i na jeho poslední akt: EU a Británie uzavřely na Štědrý den dohodu, která bude určovat jejich vztahy od ledna příštího roku po skončení přechodného období po brexitu.

  Detailní analýza dvou tisíc stránek dohody si nepochybně vyžádá čas, zároveň musí být ratifikována britským a evropským parlamentem. Britský tak má učinit již 30. prosince.

Obě strany o dohodu stály. Důvody jsou dva: nedohoda by byla mimořádnou komplikací ve vzájemných vztazích a pak také ambice nepřidělávat Evropě a Británii těžce zkoušeným covidem další politický a ekonomický bolehlav.

Dobrou zprávu potřeboval jako sůl britský premiér Boris Johnson: covid si totiž v zemi vyžádal již sedmdesát tisíc mrtvých a kvůli jeho nové mutaci musel vyhlásit další lockdown pro velkou část Británie.

Dohoda byla proto ohlášena v Bruselu a Londýně v nezvyklou dobu odpoledne na Štědrý den. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala spokojenost, byla ale o poznání méně emotivnější než Johnson, který ve svém projevu neopomenul připomenout, že Británie znovu získala kontrolu nad zákony a svým osudem, kontrolu nad každým malým detailem legislativy, a to zcela a bez jakýchkoliv omezení.

Dohoda ovšem byla kompromisem a její úplné dopady na obě strany se objeví až časem. Je ale jasné, že geopoliticky a geoekonomicky ztrácí obě strany i když možná Británie přeci jenom o něco více než Evropa tvořená nyní 27 členskými státy. Britský nezávislý úřad pro rozpočtovou odpovědnost např. předvídá, že v dlouhodobém horizontu bude i s novou dohodou britská ekonomika o čtyři procenta menší, než kdyby Spojené království zůstalo v EU. Představuje to větší zásah do ekonomiky než ten, který způsobil covid.

A pak je zde ještě jedna komplikace. Britská vláda razí vizi o „Globální Británii“, která bude mít i po odchodu z EU dostatek prostoru a nezávislosti k prosazování svých globálních zájmů. Jenže se přitom nesmí zapomínat, že ani v samotné Británii ne všichni pozitivně vnímají opuštění Unie.

Znovu to připomenula v reakci na projev Johnsona skotská premiérka Nicola Sturgeonová. Prohlásila, že Skotsko má nyní právo samostatně určovat svoji budoucnost jako nezávislá země a získávat výhody z členství v EU.

Podle Sturgeonové je nemyslitelné, aby Skotsko v době pandemie a ekonomické recese vyhnali z unie. Podle ní cesta, kterou zvolil Johnson zbavuje Skotsko mnoha výhod spojených s unijním členstvím.

Jsme tak na konci nebo spíše na začátku nových dramat způsobených brexitem?

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)