Kolik stojí česká věda? A kolik bude stát po koronaviru?
Praha 4. června 2020
Kromě Slovinska na tom žádná z postkomunistických zemí není lépe než Česká republika. Do oblasti vědy a výzkumu proudí ročně zhruba 90 miliard korun. Je to moc nebo málo?
Česká republika dává na vědu zhruba 1,79 % ze svého hrubého domácího produktu (HDP), vyplývá z posledních ucelených údajů Světové banky za rok 2017. To při HDP ve výši 5 050 miliard korun znamená zhruba 90 miliard korun ročně. V porovnání s ostatními státy bývalého východního bloku to není špatné. Je to ale dostačující?
„Podíl na podpoře vědy a výzkumu se v Česku zvyšuje, ale stále nedosahuje vyspělejších zemí, kterým vévodí Jižní Korea, kde se rozděluje 4,55 procenta z HDP, Švédsko s 3,33 procenty nebo sousední Rakousko s 3,16 procenty. Spolu se Slovinskem jsme sice premianty mezi postkomunistickými zeměmi, otázkou je, jak velký dopad bude mít koronavirus,“ říká Vojtěch Adam, Vedoucí Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně.
Kolik dávají okolní evropské země na vědu a výzkum?
| Stát | Rakousko | Německo | Slovinsko | ČR | Maďarsko | Polsko | Slovensko |
| % z HDP | 3,16 | 3,04 | 1,85 | 1,79 | 1,35 | 1,04 | 0,88 |
Zdroj: Světová banka
Bude se opakovat rok 2008?
Hospodářské recese z roku 2008 znamenala velký propad příjmů pro českou vědu, a hlavně tento propad trval několik následujících let. Vláda v rámci ekonomické krize měla snahu škrtat ve snadně dosažitelných položkách, které zasáhnou v první vlně logicky co nejméně voličů – a to je bohužel i případ české vědy.
„Od roku 2009 byl přiškrcený podíl veřejných rozpočtů směřujících do vědy. Bohužel se tato strategie ukázala jako krátkozraká, neboť státy, které naopak v krizi do vědy investovaly, vyšly v pokrizovém období významně lépe než Česká republika,“ informuje Vojtěch Adam.
České firmy kvůli koronaviru utáhnou kohoutky. Dopad na vědu může být katastrofický
Je potřeba si uvědomit, že většina zdrojů financování vědy a výzkumu pochází ze soukromého sektoru, zatímco výdaje státu permanentně klesají, ty z podnikatelského sektoru rostou. Na celkových výdajích na vědu se průmyslové podniky podílejí z více než 60 procent.
„Ocitáme se na důležité křižovatce. Česká věda prokazatelně v posledních letech zvyšuje svou kvalitu a pomalu se přibližuje mezinárodní úrovni. Bude teď velmi důležité, jak se k tomu postaví česká vláda. Soukromý sektor přiškrtí své finance a velká zodpovědnost za českou vědu bude na vládě, resp. veřejným sektoru. Jakékoli přiškrcení by naši vědu vrátilo opět o několik let nazpět,“ varuje Vojtěch Adam.
TOP 20 zemí s nejvyšším % HDP na vědu a výzkum
| 1. | Jižní Korea | 4,55 % |
| 2. | Izrael | 4,54 % |
| 3. | Švédsko | 3,33 % |
| 4. | Japonsko | 3,21 % |
| 5. | Rakousko | 3,16 % |
| 6. | Dánsko | 3,06 % |
| 7. | Německo | 3,02 % |
| 8. | USA | 2,79 % |
| 9. | Finsko | 2,76 % |
| 10. | Belgie | 2,59 % |
| 11. | Francie | 2,19 % |
| 12. | Čína | 2,15 % |
| 13. | Island | 2,13 % |
| 14. | Norsko | 2,11 % |
| 15. | Nizozemsko | 1,99 % |
| 16. | Slovinsko | 1,86 % |
| 17. | Česká republika | 1,79 % |
| 18. | Velká Británie | 1,66 % |
| 19. | Kanada | 1,59 % |
| 20. | Maďarsko | 1,35 % |
Zdroj: Světová banka
Jak na COVID-19 zareaguje Asie v čele s Čínou?
Mnohé asijské státy jsou v čele podpory vědy a výzkumu. Zmiňovaná Jižní Korea je dokonce v čele světového žebříčku s nejvyšším podílem HDP, který do této oblasti jde, Japonsko je čtvrté a neuvěřitelným tempem roste Čína.
„Vědecké výkony a finance většinou hodnotíme v rámci Evropy, kdy se porovnáváme s dalšími evropskými zeměmi, nicméně bychom neměli opomíjet ani asijské státy. Na vědu dala například Čína v roce 2018 293 miliard dolarů, což byl meziroční nárůst o skoro 12 procent. Výrazně roste i počet čínských patentů. Když si k tomu přidáte jejich centrálně řízené hospodářství, paradoxně může současná pandemie Čínu pasovat na globálního tygra vědy a výzkumu,“ odkazuje Vojtěch Adam na asijské ekonomické tygry v čele s Jižní Koreou, Singapurem a právě Čínou.
Jiří Böhm