Ivan Černý: Tady je to naše, tam zase vaše…
Praha 5. května 2020
Co existuje lidstvo lidstvem, tak si tlupy, kmeny a národy označují svůj existenční a zájmový prostor. Hranice se vytyčovaly a vytyčují řadou způsobů, hájily se a hájí meči a mezinárodními dohodami dodnes. Jaká však byla jejich historie, vznik a vývoj, změny i posuny, zcela jistě zajímá většinu z nás. Řadu odpovědí na spoustu takovýchto otázek přináší Nakladatelství Academia v edici Historie, v objemném pěti set stránkovém svazku, příznačně nazvaném Hranice v krajinách.
„Hranice provázejí člověka od jeho prvních krůčků na planetě Zemi,“ říká ve svém úvodu editorka představované knihy prof.PhDr. Eva Semotanová DrSc., vědecká pracovnice Historického ústavu Akademie České republiky, která se zabývá historickou geografií, historickou krajinou i dějinami kartografie. „Hranice jsou myšlené i skutečné, nalézají se v prostoru i v lidské mysli. Tvoří mantinely, jimiž společnost vymezuje na základě různých idejí, ideologií a zájmových či ovládaných krajin a územních celků – regionů. Ty se v čase vyvíjely a měnily. Jejich poloha, rozsah a hranice formovaly geografické podmínky i prospěch jednotlivých skupin obyvatelstva, sdílejících společné mocenské, hospodářské, kulturní a jiné, často velmi specifickém cíle. Hranice se tak staly výraznou civilizační, historickou i geografickou hodnotou. Představovaná publikace Hranice v krajinách nabízí různé, často neotřelé pohledy na středoevropské hranice a poskytuje srovnání od počátku středověkých hranic po hranice moderní, především ve 20. století…“
Nepřesná přesnost a další zajímavé kapitoly
Kolektiv autorů, odborníků na slovo vzatých, vtvořil ojedinělé dílo na dané téma. Jako první přichází Markéta Marková se svou erudovanou částí, nazvanou Hranice a hraničení jako medievistické téma, pokračuje František Musil se studií z dějin raně středověkých, včetně rozšiřování českého státu směrem na východ. A následuje Projekt územní směny z roku 1289 ve vztahu k věnným městům v Čechách z pera Josefa Žemličky.
V oddílu Národní, zemské a státní zájmy, skládajícího se ze tří kapitol, se čtenář dostává již do minulého století, aby se dočetl kupříkladu o názoru českých geografů na vymezení hranic v letech 1918 – 1920. Na ty navazuje třetí blok kapitol, nazvaný Přes hranice. Zde se vyjadřuje řada autorů, mj. Milan Jeřábek, Tomáš Havlíček, Jaroslav Dokoupil a další k euroregionům v Česku, jako platformě přeshraničních ambicí a zájmů. Blok končí studií Krajina versus technokraté.
Obraz hranic
Publikace končí čtvrtým blokem kapitol s velkou přílohou nejrůznějších map s legendami, včetně hraničních změn po roce 1918. Mj. nechybí ani topografické mapy s přítisky územních uměn Československa od mnichovské dohody do dubna 1939. Jakýmsi závěrečným odlehčením, bez pokusu zlehčit práci Niny Milotové, jak pak poslední kapitola knihy Vliv větrných a kůrovcových kalamit přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století na utváření českého obrazu Šumavy, mimoděk vyvolávající otázku, bude-li toto téma zpracováno též z pohledu současné kůrovcové kalamity jednadvacátého století.
Mimořádná publikace, jedinečná svého druhu na našich knihkupeckých pultech, je uzavřena doslovem editorky Semotanové i seznamy použitých pramenů a literatury, vyobrazení, tabulek i zkratek. Nechybí ani jmenný a místní rejstřík, ani summary.
Více na: www.academia,cz nebo: www.hiu.cas.cz