Ivan Černý: Mimořádná knižní trilogie

Praha 1. února 2020

Pražské přední vydavatelství Grada před časem rozšířilo tzv. válečnou a koncentráčnickou literaturu o trojdílný překlad amerického autora Flinta Whitlocka, cílevědomě se zabývajícího hrůzami holokaustu, německému vyvražďování Židů, Slovanů a dalších „méněcenných“ ras během druhé světové války. Toto téma je dosti podrobně zpracováno českými literáty, badateli a historiky. Sběr faktů a událostí i autorský přístup bývalého důstojníka americké armády je ale i tak skvělým doplňkem střípků mozaiky, téměř až nepochopitelného obrazu národa hudebníků a velkých myslitelů, který během třicátých let minulého století klesl pod hranici veškeré možné lidskosti, zvrácenosti a sadismus, s přáním zplynovat, upálit a zklikvidovat, zkrátka všemi možnými způsoby vyhladit, všechny nepohodlné národy a na věky věků ovládnout tuto planetu.

Buchenwaldské bestie

První svazek představované trilogie probírá a popisuje na téměř čtyřech stech stranách podstatu nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů, se zaměřením na KT Buchenwald. Čtenář je tak svědkem strašných, těžko pochopitelných hrůz, které se zde odehrávaly. Ústředními postavami jsou velitel tábora Karl Otto Koch, budiž jeho jméno na věky prokleto, slovy jednoho z přeživších vězňů, jenž zde měl neomezenou moc a zcela volné ruce k rozpoutání nevídaného pekla, a jeho ďábelská manželka Ilsa, se kterou si vybavoval svou Villu Koch dekoracemi, vyrobenými z lidské kůže.

V závěru prvního dílu se čtenář dočte i o osvobození KT Buchenwald americkou armádou a následného potrestání jak vládnoucího manželského páru, tak i dalších pachatelů nacistického zla. Bohužel, pozorný čtenář, zabývající se tímto tématem, postrádá známý fakt, že američtí vojáci z oddílů, osvobozující KT, byli po vystřídání ihned poslání zpět do USA, neboť pod vlivem toho, co v KT viděli a zažili, šířili svůj odpor a nic neomlouvající nenávist k Němcům, což se v dalších, poválečných plánech o uspořádání světa americké administrativě nehodilo.

Přežil jsem Buchenwald

Ve druhém svazku zpracoval Flint Whitlok paměti a vzpomínky nacisty vězněného člena francouzského hnutí Résistance a přináší, slovy editora trilogie, syrovou a jasnou formou totální zoufalství a ponížení obětí nacistické továrny na smrt, kterou KT Buchenwald byl. Na více jak dvě stě stranách publikace se mj. dočteme podrobnosti o tom, jak nacisté využívali otrocké práce vězňů a válečných zajatců pro zbrojní výrobu. Kniha tak podává nejenom svědectví utrpení jednoho konkrétního člověka, v tomto případě Francouze Louise Grose, ale načrtává propojení mezi německými nacistickými koncentračními tábory v tzv. Třetí říši a válkou po podrobení světa.

Svědectví mladého muže, který byl v pouhých sedmnácti letech zatčen kolaborantskou policií a následně umístěn v koncentračním táboře Buchenwadl, podtrhuje, že stráže SS ve vězních viděli pouze podlidi, jejichž život nemá cenu a také tak s nimi zacházeli. Louis Gros byl mnohokrát bit a na pokraji šílenství z hladu. Byl svědkem brutálního mučení a ukrutných, nesmyslných vražd, ale díky svému mládí měl to štěstí, že přežil. Aby mohl o všem vyprávět…

Buchenwald – peklo na kopečku

Třetí část představované knižní trilogie má podtitulek Každodenní život mezi mučením, hladověním a pseudolékařskými pokusy. I když český čtenář, zajímající se o tuto tématiku, vše zná z řady děl literatury faktů, z posledních vyjitých vzpomeňme sérii knih reportéra a spisovatele Stanislava Motla nebo třeba titul  Evropa v agonii pochodů smrti 1944 – 1954 z pera badatelky a publicistky Mileny Městecké, i poslední, třetí svazek vzpomínané Whitlockovy trilogie, nám otevírá oči dokořán. Zvláště pak čtenářům mladších generací, kteří se jinak o těchto drastických událostech, doprovázejících druhou světovou válku, těžko dovědí, neboť hodiny školního dějepisu a tehdejší události jsou čím dále více oklešťovány, ba i překrucovány v dlouhotrvající snaze Němců se z viny na všech těch zvěrstvech vyvinit.

Samotný obsah knihy nám naznačuje, s jakou šíří se autor ve své historicko-dokumentační práci zabýval, poznámky a seznam použité literatury pak v závěru publikace dosvědčuje o hloubce jeho badatelského ponoru. Listujeme v téměř pěti stech listech publikace, a namátkou jmenujeme ze tří desítek kapitol:

Peklo ve výstavbě, Z lidí se stávají monstra, Lhostejnost oficiálních míst, Buchenwald s.r.o, Děti trpí ale i Začátek konce, Vyklízení Buchenwaldu, Patton v Buchenwaldu, či Cíl turistů, Pochod do zapomnění a Spravedlnost?

„Kéž jsou démoni holocaustu – tito morální zmetci – navždy vyloučeni z našich řad a původci nacistických taktik nikdy nedojdou odpuštění!“

Těmito slovy  rabína Murraye Kohna, který fašistické peklo přežil,  uvádí závěrečnou kapitolu své trilogie Flint Whitlock. A popisuje v ní nejen Hitlerův konec a konec německé říše, která měla trvat tisíc let, ale zabývá se i reparacemi přeživších koncentráčníků a válečných zajatců. A popisuje i čas přání, pochytat všechny válečné zločince s cílem předvést je před spravedlnost vítězných mocností. Po té se dostává k Norimberskému i dalším procesům, popisuje jejich právní složitosti a výsledky. Zaznamenává, především pro nepříliš zasvěceného amerického čtenáře, jména i počty souzených zločinců. My však víme, že jich bylo potrestáno v podstatě žalostně málo a mnozí odcházeli od soudu s minimálními tresty. A spousta se jich dokonce před soudy ani nedostala! To už ale bylo cílem politiky, dělící Evropu na západní a východní blok, kdy USA potřebovaly mít v blízkém budoucnu Německo coby svého spojence a v rámci tohoto byli Američané ve vrcholných státních funkcích ochotni na vše zapomenout.

Tento recenzní dovětek však nic neubírá na síle dokumentu, který nakladatelství Garda svým čtenářům před časem naservírovala. Všechny tři svazky jsou bohatě ilustrovány dobovými fotografiemi a různými dokumenty. Více na: www.grada.cz

Foto: archiv nakl. Grada